Seznamka - na hraně

Motto dne: Úspěch není osudový, neúspěch není definitivní. Vítězí pouze odvaha vytrvat.

Věřím, že pro mnoho pohlaví otázka života a smrti seznamování. Myslím tím seznamování středního věku a více. Jsem rozvedený, sám s limitující střídavkou a pubertálními dětmi. Zdánlivě skvělý mládenecký život , který můžete užívat plnými doušky střídá samota, prázdné stěny a frustrující pohled do budoucnosti. Seznámit se venku s osobou opačného pohlaví je vzhledem k době a okolnostem nemožné. Důvod? Oslovit ženu jen tak ,je často i pro otrlého Don Chuana oříšek a ženy, které jsou samy a nedočkavě toužící po oslovení mužem jsou neoznačeny. Ano… Jak to mám vědět, že vedle ní není manžel přítel atd… Co takhle si dát žlutý náramek na pravou ruku a mít na něm „pojď to zkusit“. Nemístné?? Pokrytecké?? Geniální. Už vidím, jak ženatý nespokojený muž po cestě domů vidí ženu s náramkem . Zbytek si domyslete sami. Moderní doba má lék na vše. Online seznamovací tržiště otrokyň, které touží po princi na bílém koni, který je tak chrabrý, že i princ Bajaja bledne závistí.

Chcete Amandu ze sexu ve městě? Nebo třeba vášnivou horalku, která zdolá každý vrchol? Každý něco chceme. Naše návyky, náš život , přesvědčení logika, úspěch to vše se musí protnout v pomyslném průsečíku zvaný vztah. Rovnice o dvou neznámých. Nejtěžší matematická hádanka samotných stvoření. Věřím , že by to nevyřešil ani Einstein, ale máme chytřejsí, kteří poradí jako Jung, Freud atd… Slova snesou vše, čím více jste pan Božský, tím více šancí na úspěch. Může být kdokoliv kýmkoliv Čekáte na osobní setkání, představivost jede na plné obrátky a ne vždy se vyplní. Pokud opravdu dorazí ta vysněná Amanda, hledíte s otevřenou pusou a začněte poslouchat příběh . Může mít mnoho podob . Může být smyšlený , může být povrchní až arogantní. Pan tvorstva také častokrát své ego vydá napospas osudu a vytvoří o sobě překrásnou fikci událostí ,které se nikdy nestaly a nikdy se nestanou. Loví štvanou zvěř, která kličkuje a opatrně našlapuje před nastraženou pastí. Konverzace se zdařia, vše vypadá dobře a nastává doba zbližování. Hory, procházky, koníčky, sport vše vypadá tak, jak má. Něžné pohlaví je okouzleno a růžové brýle odkládá jen při čtení románu pro ženy . Lovcovo ego se tetelí blahem. Jenže lovec je romantik a chce něžnost, porozumění, které přece princezna musí mít. Přichází ta chvíle. Polibky, víno … Hudba, která je tak jemná a pomalá, až se zastaví i čas. Pan Božský je těšením bez sebe a princezna je schopna dát polovinu království za ty romantické chvíle. Jenže to nezafungovalo. Princezna nedělá vše tak, jak chce princ a ani Božskému se nedaří uspokojit princeznu. Jsme v závěrečném levlu hry a najednou to po několikáté schůzce nefunguje. Pan Božský už není božský a princeznička na bále, poztrácela korále… Musíte se vrátit zpět na start … Takové malé políčko ve hře zvané Život. Zapnu seznamku a přečtu si znovu na začátku motto Winstona Churchilla.

Co kdyby všichni o sobě napsali pravdu. Tu ryzí pravdu. Co dělali a proč to nešlo a co by vlastně ze srdce chtěli. Bojíme se té pravdy nebo by to fungovalo. Jaký máte názor?? Rád si ho přečtu