Máj - lásky čas

Procházky májovou přírodou mám vlastně docela rád. Navzdory vyšším teplotám, zvýšenou hladinou alergenů...

Všechny ty vůně ve vzduchu ve mě vyvolávají vzpomínky. Krásné vzpomínky. Není to až tak dávno, ale přeci jen je to strašně dávno. Když byl člověk mladší...

Kdysi dávno, ještě s bývalou přítelkyní, chodili jsme denně na procházky. Okolo lesa, po loukách, s dekou v batohu - co kdyby. A pak to tu bylo. Tamhle na tom místě by to šlo. Když jsme vystoupali k cíli, nasledovalo rozhlédnutí. Jak je tam krásně.... A jak na nás není vidět.

Po krátkém vydechnutí už jsme byli v sobě, ret na rtu, šerm jazyky, který nabíral na intenzitě, svlékání, chuť jeden na druhého.

Tohle jsem opravdu miloval. Ten nástup touhy. Jemné vzrušení z toho, že nás někdo vidí. Ale touha uměla vše přehlušit. Cítím to jako dnes. Hřejivé paprsky slunce na holé kůži. Těžká vůně kvetoucího lesa, pampelišek, vůně horké tekoucí kundičky. Až se mi motala hlava. Přirážení, víc jeden druhého, vzdychání, zpěv ptáků a šum stromů, který se změnil do orgasmického šumu v hlavě... A vlastně v celém těle.

Oddychovali jsme, dali si si malou svačinku. Ale stačil jen pohled na rozházené věci, slunce a stíny na jejím nahém těle a zase jsme byli v sobě.

Mohli jsme si vybrat jakékoliv místečko, celý les byl náš....
Tyto vzpomínky mi naskakují, když se nadechnu té vůně kvetoucího lesa. Zasním se a tělem mi sladce zabrní...