Na břehu říčky (LC 16)

Soudě dle toho, jak se nemínila pustit krku Lorda Charlese či spustit dolů nohy omotané mu nad pasem kolem těla, moc sil Lady Jane zřejmě nezůstalo. Nechala se odnést do říčky jako panenka a nijak neprotestovala ani tehdy, když si Lord Charles uprostřed úzkého proudu trochu přidřepl a až po krk se do jejích chladných vod ponořil i s ní. Žádná zřetelná reakce se nedostavila ani v momentě, kdy se k ní Lady Clara, nebojácně vstoupivše do studeného proudu za nimi, zezadu opět přivinula. Strach, především o duševní zdraví Lady Jane, byl silnější a začal u obou manželů náhle opět prudčeji klíčit.

„Něco tě bolí, Má Drahá?“, otázala se proto něžně Lady Clara, svádějící boj s panikou pronikající do jejího hlasu.

Lady Jane pouze nesouhlasně, skoro neznatelně, zavrtěla hlavou. Stále ji však odmítala zvednout z ramene Lorda Charlese.

„Tak kde je problém?“, zkusila to Lady Clara stále něžně, výrazně však přímočařeji, odmítající připustit porážku.

Na reakci si i tak pochopitelně museli ještě chvíli počkat.

„Lord Charles ...“, začala Lady Jane nakonec neochotně tlumíce svůj hlas ramenem, kterého se odmítala vzdát. Dále napínala své posluchače, když si před pokračováním svého vysvětlení musela pracně polknout, „on ...“, napětí se dalo téměř krájet, „skončil uvnitř ...“. Hrůza z toho, co si myslela, že to musí nutně znamenat, nešla přeslechnout ani téměř hluchému.

Ach, vydechla v duchu Lady Clara. Ještěže tě to napadlo až teď, Má milá, jinak by vše, co se za vodopádem stalo, nejspíš nikdy nevzniklo. Co Ti tak asi kdo napovídal o tom, jak vznikají děti, uvažovala rychle. Než však mohla přijít s nějakou rozumnou reakcí, která by byla přesvědčivě uklidňující a nevedla k dalšímu rozboru a vyptávání se, na to opravdu aktuálně neměla náladu, předešel jí její rozesmátý manžel, kterému kdovíproč naráz hrozně rychle otrnulo.

„Dostaneš asi na pití nějaký kouzelný lektvar“, pronesl odlehčujícím tónem nečekaně.

„Lektvar?“, pípla Lady Jane, značně si nejistá tím, co to vlastně slyšela a jaký to má mít význam, kór když to Lord Charles vyřkl tak, že se nejedná o nic markantního.

Reakce, která byla potvrzením toho, že slyšela opravdu dobře, přišla zprostředkovaně ze strany Lady Clary.

„Co vy o tom víte, Můj Pane?“, obořila se totiž ta na svého muže. S tím to ani nehnulo.

„Podceňujete moji inteligenci, Má Drahá“, nedal se Lord Charles jejím tónem ani trochu rozhodit a dále poklidně hladil stále ještě neuklidněnou Lady Jane po zádech.

Oh.

„Ani na okamžik jsem nepochyboval o tom, že při nabídce žen, kterou jste mi dala k dispozici, zajistíte, aby nedošlo k nějakému .... hmmm ... řekněme tomu třeba omylu“, vysvětloval Lord Charles nerušeně dále. Lady Claře vystřelilo obočí až do oblak. Vnitřně však nedokázala odolat tomu, aby se nezatetelila ze zjevné pochvaly svědčící navíc o naprosté důvěře, kterou v ni její muž takto vložil.

„A i když se příliš nezajímám, co se kde děje, lány sušícího se rozmarýnu a bůhvíjakých dalších bylin nemohly uniknout mé pozornosti. A tak jsem se začal trochu poptávat“, doplnil Lord Charles blahosklonně.

Poznání konečně zřetelně zasáhlo i mozkové centrum Lady Jane a začalo jí přinášet tolik potřebné uvolnění. Lektvar? Jako proti početí? To jde? Je tedy možné, že se za patřičný čas nestane matkou? Ne, že by se tomu jakkoli bránila ... s Lordem Charlesem ... ale .... bylo by rozhodně co vysvětlovat, kdyby někdo pojal podezření, nebo se plukovník přece jen vrátil domů a měl alespoň takové znalosti, aby mohl počítat do dvou ... nebo, a to byla ta největší obava, copak by to nijak nevadilo Lady Claře?

Proč si vždy tedy všude musela tajně i netajně vyslechnout, že když ulehne s mužem, musí z toho být dítě, jinak je někdo z nich dvou divný? Myšlenka na to, že by to mohlo být jinak a Lady Clara by pak ani nemusela nijak omezovat ten báječný akt, kterého se jí dopřálo, byla tak radostná, že Lady Jane nedokázala jeho dopad ihned potlačit a nechala ho vytrysknout na povrch: „Vypiji cokoli, co budete chtít, Má Paní!“, přislíbila ihned se značným entuziasmem, aniž by si zjišťovala možné vedlejší účinky, a konečně zvedla, mnohem radostnější, tvář z bezpečného úkrytu rozložitých ramen Lorda Charlese.

Lord Charles se rozesmál. Nic si přitom nedělal z vražedného pohledu, který k němu jeho žena vyslala.
Uzarděné, nechápající Lady Jane vysvětlil, jakmile zase našel dech: „Dejte si pozor na to, co slibujete, Mé Dítě. Jeho chuť je prý velmi odporná“.

Stále vražedněji se tvářící Lady Clara nemínila nechat svého muže v dobrém rozpoložení, a tak ho neváhala počastovat otázkou: „Vy jste ho snad chutnal, Můj Pane?“, jasně mu dávaje najevo, že v případě záporné odpovědi ho brzy čeká celý žejdlík této vyhlášené pochoutky. Rozhodně nepotřebovala, aby se Lady Jane nějak zbytečně děsila. A bylo ve vlastním zájmu Lorda Charlese, aby postupoval stejně!

Všechno marně. Lordu Charlesovi to nepochopitelně nijak nedocházelo, když ve stejném duchu pokračoval „Pochopitelně, že nikoliv, Má Paní. A vy snad ano?“.

Bouře byla skutečně na spadnutí. Vykolejená Lady Clara zůstala na svého muže nepokrytě civět. To by mě jako opravdu zajímalo, jak byste se postavil k tomu – Můj Drahý – kdybych vám nakukala, že ho také pravidelně piju, co? Ne že by to samozřejmě byla pravda. Dítě Lorda Charlese bylo aktuálně ultimátním cílem jejího života. Škodolibou otázku si tak ale pochopitelně raději nechala pro sebe. Od trapného ticha je zachránila Lady Jane, která tušíce nebezpečí rychle vypálila „Jakkoli si budete přát, Lady Claro, opravdu!“.

Na bouřku bude čas později, v soukromí, rozhodla se Lady Clara po mohutném výdechu zadržovaného dechu hbitě. Hromy a blesky byly pro tuto chvíli zažehnány.

Lady Clara si svého nezodpovědného chotě přesto ještě chvíli měřila odsouzeníhodným pohledem, načež se sebrala a vydala se se svou nelibostí trucovat na deku. I přesto, že nejhorší bylo zažehnáno, den se nečekaně rychle zkazil, byť jednu nepříjemnou okolnost snad takto vyřešili. Samozřejmě kromě vyplísnění Lorda Charlese ji ale i s Lady Jane čeká náležitá rozprava, až jí dnes večer potřebný nápoj přinese k vypití.

Lord Charles rychle získal nějaké ztracené body zpět, když Lady Clara zjistila, že prozřetelně vzal s sebou také nějaké osušky. S požitkem se tak mohla do jedné z nich zabalit, aby pomohla rozehnat chlad studené vody, než na svou kůži nechá sedíce ležíce na houni působit pálící slunce. Důsledně přitom stála zády k vodě a pozorovala les nad sebou, nedívající se na nic konkrétního.

Přidali se k ní brzy. Lord Charles beze slova vylovil druhou osušku a gentlemansky ji nabídl Lady Jane, která ji s povděkem přijala, po boku Lady Clary se do ní zabalila a také se zadívala k lesu. Lord Charles se vzápětí beze slova vzdálil a jal se procházet po říčním břehu metaje občas do vody žabky plochými kameny. Jen tak, jak ho pánbů stvořil. Les rozhodně nebyl tak zajímavý objekt jako on, takže ho obě stojící ženy dlouho sledovaly pohledem. Ohromný obušek houpající se mu mezi stehny nešlo přehlédnout. Dost k jeho již tak působivé, svalnaté, ramenaté postavě.

Ticho ale nemohlo vydržet věčně. Vždyť by tím navíc nevyužily nabídky na rychlý dialog, kterou jim Lord Charles tak všímavě poskytl.

„Opravdu se ani trochu nehněváte, Má Paní?“, nevydržela to Lady Jane po chvíli a nesměle položila jednu z otázek, které ji velmi pálily.

Lady Clara se otočila ke své mladičké přítelkyni. Oči jí zazářily nadšením, které se snažila dát maximálně na odiv. Rozevřela náruč, aby ji mohla k sobě přivinout, čímž jí z ramen sjela osuška. Počkala, než jí Lady Jane vyšla svými rozevřenými pažemi vstříc a pak již Lord Charles mohl zanechat vrhání žabek a raději se kochal tím, jak se k sobě u jejich odpočívadla tisknout dvě pružná, mladá, nádherná ženská těla.

Co si spolu povídaly, slyšet nemohl. Byly příliš daleko k tomu, aby měl šanci zachytit tichý dialog pronášený z ucha do ucha. Ale to, jak se k sobě s měnící se intenzitou tiskly, vydalo za tisíc slov. Do vzduchu se pak zvedalo hihňání. A když se pak rozesmály naplno, hodily k němu laškovnými, poťouchlými pohledy zpod svých dlouhých řas, a aniž by se obtěžovaly tím sesbírat ze země osušky, složily se na houni, aby si nabídly přichystané občerstvení, to vše ho neomylně informovalo o tom, že se v klidu může vrátit otevřen pro jakékoliv další jednání. Jeho těžký vak houpající se mu mezi nohama výmluvně hovořil o tom, že všechen dostupný obsah dnešní den ještě nevydal. Ani náhodou.

Lord Charles záhy pochopil, že snažit se o nějakou nevázanou konverzaci nemá moc smysl. Jejich mysli byly roztěkané a snaha nedívat se mu usilovně do klína ústila v naprosté fiasko. Nebylo proto žádného divu, že pod jejich špatně skrývanou pozorností začal opět zodpovědně růst. Když mu pak nečekaně samovolně poskočil překonávaje jistý bod pnutí, Lady Jane ztuhl výraz. Bezmyšlenkovitě rozkousla hroznové víno, které zrovna měla v ústech, načež jí uvolněná šťáva začala bez její kontroly stékat dolů po bradě. Nabídnutý obraz jen podpořil vystřelení hlavičky nahoru. Lord Charles raději hodil pohledem stranou, nehodlal však stavět jakékoli duševní zábrany tomu, aby se mu plně nepostavil.

Střetl se pohledem se svou ženou. Zrovna měla v ústech čerstvě sloupaný banán. Aniž by hnula brvou, dobře si vědoma Lordovy pozornosti, pomalu, s požitkem sjela dokonale obkrouženými rty po jeho parabole níže, takže jí více než půlka zajela do úst. Ještě pomaleji ho pak táhla ven. Lord Charles nasucho polknul. Jeho erekce rychle nabývala síly ocelového prutu.

Byl tímto sugestivním gestem tak polapen, že se zapomněl a nepokrytě dále zíral na svou ženu, nechtěje si nechat uniknout ani zlomek toho, co bude následovat. Což pochopitelně přimělo Lady Jane k pohledu stranou. Zbytek hroznů v její ruce rychle ztratil své kouzlo, a tak měla Lady Clara rázem ne jednoho, ale dva věrné diváky. Čehož si byla ihned dobře vědoma. Aby Lady Jane netápala v mlze, co Lorda Charlese tak zaujalo, vyndala banán na chvíli z úst, rychle po jeho špičce zašermovala zašpičatělým jazýčkem, zespoda ji oblízla, opět ji pevně obkroužila svými rudými rty a snad ještě pomaleji a hlouběji zopakovala celý proces cesty dolů a nahoru po jeho dužnině.

Erekce Lorda Charlese jí dělala ohromnou radost. Dlouze střádané plány byly již dávno modifikovány, vhodný objekt byl jistojistě po ruce, takže nastal čas začít trochu vzdělávat Lady Jane. Lady Clara proto pomalu obrátila svoji pozornost k ní.

Lady Jane, již tak červená jak rak, s vykulenýma očima a pokleslým spodním rtem, dokázala pod zkoumavým pohledem Lady Clary okamžitě zrudnout ještě víc.

„Zdá se mi, že máte v ruce nevhodné ovoce, Má Milá“, nadhodila Lady Clara výmluvně.

Lady Jane dokázala zázrak a zrudla ještě impozantněji. Její následná reakce Lady Claru nesmírně potěšila. Když se totiž dostatečně vzpamatovala, zahodila Lady Jane nesnězené hrozny stranou a zjevně se jala pátrat po duplikátu pomůcky, který její učitelka držela v ruce. Byla značně překvapena tím, že její snahu Lady Clara okamžitě stopla, když ji uchopila za šátrající ruku.

„Další již nepotřebujeme, Má Milá“, vysvětlila své žačce s úsměvem.

Lady Jane chvíli trvalo, než si spočítala, kolik je jedna plus jedna. Ke správnosti řešení si vypomohla i sekundovým pohledem na hrozivě působící kyj Lorda Charlese. Na další otázku tak nebyla ihned bezprostředně připravena.

„Banán, nebo Lorda?“, střelila totiž po ní Lady Clara hned jakmile bylo jasné, že Lady Jane před ni postavený rébus zdárně vyřešila.

Lady Jane se roztřásla. Pohledem těkala mezi Lady Clarou a klínem Lorda Charlese a Lady Clara jenom doufala, že má nějaké kapacity pro to zvažovat pro a proti a pokoušet se rozhodnout. Její přístup i tak volal po potrestání. Do ruky Lady Jane byl proto vražen již lehce jetý banán a Lady Clara se výmluvně přesouvala k bokům Lorda Charlese, kterému naznačila, že se od něj očekává, že se položí do lehu na záda. Když se sama uvelebila po jeho boku, Lord Charlese podepřený na loktech, aby mu nic neuniklo, jeho pyj pevně svírající v dlani, vyslala na Lady Jane provokativní, ale jistý a neposlušnost nepřipouštějící pohled.

„Trénujte, Má Milá“, zavelela Lady Clara něžně, „a dbejte na to, ať obě dobře vidíme to, co dělá ta druhá.“
Sama pak šla příkladem a začala si hrát se vzorně připravenou učební pomůckou, proti které byl banán naprosto trapnou a neadekvátní náhradou.

Délka, šířka, chuť, život, reakce na její doteky, úchop, sání, kroužení, laskání, kmitání, pohyby nahoru a dolů, to vše činilo z údu Lorda Charlese nadpozemskou pomůcku, které se nebylo možné nabažit. A Lady Clara o tom nepokrytě Lady Jane informovala pohledem, výrazem tváře i těla a dávala jí jasně najevo, že zaváhala na startu.

I díky tomuto přičinění věnovala Lady Jane banánu pouze minimální pozornost a bylo na ní poznat, že příliš nevnímá, co vlastně dělá. Téměř celé její soustředění se koncentrovalo do očí, takže si nejspíš ani moc neuvědomovala, že její volná ruka hladí její vlastní kůži a neomylně směřuje do jejího mokrého klína.
Lady Clara pevně sevřela mohutný sak svého muže v dlani, vyvinula usilovný tlak po cestě nahoru a roztřesený nástroj vzápětí pobízela v chvění po uzdičce rychle kmitajícím jazýčkem. Lord Charles pevně sevřel zuby, zatnul svaly a na loktech se trochu více vzepjal. Lady Jane bezmyšlenkovitě skousla.

A ukousla svému banánu hlavičku.

Zatímco si ji vyplivla do dlaně a překvapeně na ni popatřila, Lady Clara v duchu zadoufala, že takto v reálu nikdy žádnému muži chtěně či nechtěně neublíží. V každém případě bylo třeba dosavadní výsledný dojem 4- potřeba zásadně vylepšit. Na Lordu Charlesovi ostatně bylo dost místa pro ně obě dvě.

„Nabídněte ho Lordu Charlesovi, Má Milá“, vyzvala proto Lady Clara mile svoji žačku, nedávaje jí nijak najevo, že projevy její dosavadní šikovnosti hodnotí tak záporně. „A připojte se pak ke mně“, poučila ji. „Lord Charles bude tak laskav a banán si spořádá. Budeme jeho sílu rozhodně potřebovat.“

Lord Charles se jejím slovům pousmál, nechávaje se přitom stimulovat jistými, plynulými pohyby, kterými jeho žena právě obhospodařovala celou délku jeho erekce, zatímco si druhou rukou stále hrála s jeho nevyčerpatelnými sily. Lady Jane, oproti tomu, jednala trhaně, křečovitě, nejistě. Sílu jejího vzrušení snad ale museli cítit i připoutaní koně, kteří ve svých úvazech řičeli a nervózně hrabali kopyty. Místo bezprostředně mezi jejími stehny se nepokrytě lesklo vláhou a mastnotou.

Lord Charles i nadále vzorně spolupracoval. Otevřenými ústy a gestem dal Lady Jane jasně najevo, kam má vložit vyplivnutý kus banánu a kam odevzdat jeho zbytek. S chutí se pak do nabídnuté pochutiny pustil, jasně jí tím dávaje najevo, že její další přítomnost byla vyžadována někde jinde. Mnohem více k jihu.

Konečně se Lady Jane uvelebila zrcadlově k Lady Claře u boků Lorda Charlese. Nachová hlavička jeho přirození byla jistou rukou Lady Clary okamžitě nasměrována před její ústa.

„Nejprve ho jen lehce vezměte do úst, Má Milá, a seznamte se s jeho chutí a hebkostí. Nespěchejte na sebe a nechte na sebe působit, jaké vjemy Vám to přináší.“

Laskavým, podbízivým a také dostatečně direktivním slovům nešlo odolat. Stejně jako předmětu, který se zlehka dotýkal jejích sevřených rtů a veden Lady Clarou pomalu po nich putoval zprava doleva. A tak Lady Jane s nejistýma, trochu i bojácnýma očima, ale nikterak se nebránící, rozevřela své rty a nechala mírně slanou, nesmírně hebkou kůži vplout mezi ně. Aby jí nejprve dala pusu, když se hmota rychle zarazila o její dosud sevřené zuby. Podporována neústupným pohledem své mentorky takto ale dlouho nesetrvala, povolila i zuby a se zpytavým pohledem upřeným do jejích očí se lehounce předklonila k ní a nechala proniknout nabídnutý předmět až do svých úst. Oči se jí komicky rozestoupily, když si uvědomila, jak moc musela rozevřít svá drobná ústa, aby byla schopna poskytnout tomuto obrovi dostatek prostoru k tomu, aby mohl penetrovat i její druhý, ještě ráno panenský prostor.

Tohle jsem opravdu měla nedávno pod vodopádem v sobě? Jak se to do mě mohlo vejít? A jak mi to dokázalo přivodit takovou rozkoš? Myšlenky se jí rychle míhaly hlavou.

Přesto skrz ně rychle pronikalo i poznání toho, že si Lady Clara před ní na nic nehrála.

Ten pocit Jeho přítomnosti v ústech byl omamující. Mužné fluidum z něho prýskalo všemi směry. Mocně doráželo na její zjitřené smysly. Nutilo ji k tomu se mu věnovat, pečovat o něj, laskat si ho. A když pod jejími nesmělými, opatrnými, zkoumajícími a nezasvěcenými ústy i tak Lord Charles samovolně poskočil, více se napnul a tělem se mu prohnal viditelný impulz, pochopila Lady Jane i další poselství pohledu, který k ní předtím Lady Clara vysílala.

Měly moc! Mohly mu takto přinést rozkoš. Ovládat ho jejím prostřednictvím! Tvarovat si ho pro své potřeby! A zároveň mu tím dávat najevo lásku, oddanost, poděkování. A přitom si samy z toho tolik vzít!
Měla mezi nohama tak mokro! Srdce jí bušilo jako splašené. Tělem se jí proháněly samovolné výboje a volaly po tom, aby mohly být vypuštěny do světa.

Do jejích očí se vkrádalo pochopení. Obavy a strach z toho, že to nedokáže nebo byť i jen jeden z nich bude nespokojen, šly stranou. Na jejich místo nastupovalo soustředění, pozornost a pod neustále nesmírně vypomáhajícím zrakem Lady Clary se dostavovaly i nevěřící uspokojení, zájem, zápal a zvědavost stran toho, co vše lze touto cestou podnikat.

Lady Clara to zřetelně odečítala. Její tělo žilo v rytmu radostného křepčení, jak sledovala, že jejich mladinká milenka se bála pouze svého vlastního selhání z nedostatku umu, aby tyto obavy nechávala postupně za sebou a začala žít pouze tím, co nového jí to bylo nabídnuto.

Přidržovala jí svého muže ve správné poloze. Sama ho lehce škádlila nehty. Dráždivě svírala jeho objemný pytel. Lehce ho masírovala. Sem tam hladila různě po těle. A i nadále vzorně pozorovala. Vyhodnocovala, co činí odvážnější, uvolněnější a tím pádem ale i usilovnější, více stažené ústa.

„Zapoj mírné sání“, poradila tu.

„Občas ho zase i vyndej a oblízni ho jazykem po povrchu“, doplnila po chvíli.

„Více se pěkně sevři ústy kolem něj“, zavelela také.

„Skvělé, Má Milá! Netlač na sebe, ale zkoumej, jak daleko ho dokážeš vpustit, aby to pro tebe bylo přirozené“, neváhala pochválit odvahu v objevování.

„To je v pořádku! To se může stát“, ujistila Lady Jane se smíchem, když ta dle očekávání přehnala svou snahu a vršek Lordovy erekce se dostal příliš daleko do jejího hrdla.

Zatímco si Lady Jane v rozpacích odkašlávala, neváhala Lady Clara využít toho, aby se zmocnila na chvíli uvolněné hračky a sama si ji taky nechala zase smočit ve svých hladových ústech. Citlivá bříška na prstech umístěných na správných místech jí dávala jasné signály o tom, že její muž by již velmi rád uvolnil záklopky svému nadšení, a to i přesto, že Lady Jane na umění ještě mnoho chybělo.

Před Lady Clarou stálo další dilema. Stále ohromně postrádala oře svého muže ve své stáji. A nehodlala se této potřeby vzdát. Ale teď byl tak blízko. Již jednou dnes zkompletován ... možná by pak musela čekat, a to by pro ni teď bylo zklamáním. Třeba bude lepší ulevit a počkat ...

Aby získala pro rozhodování čas, sjela jazýčkem po jeho mocném pístu až dolů a začala si raději chvíli hrát s jeho zásobníky. Prsty si přece kontroluji, že k ničemu nedojde, že ...

Tentokrát se ale těžce přepočítala.

Lady Jane se nyní bez váhání vrátila k tomu, co byla nucena přerušit. Vedena entuziasmem a odhodláním otevřela ústa co nejvíc, zajela znovu co nejdále to šlo, sevřela a tahem ven mohutně sála. V momentě, kdy podobně usilovně trápila Lady Clara jeden ukrytý ovál.

Výsledek byl prudký a nešlo ho zastavit.

Stavidla padla jako podťatá.

Polekaná Lady Jane trhla hlavou zpět. Lady Clara si přesto byla naprosto jistá, že se sama ovládla a přinutila se dále necouvnout a trochu se i vrátila zpět dříve, než ji Lady Clara úchopem za temeno hlavy dala najevo, že je žádoucí, aby neodmítala pochoutku, která jí byla nečekaně naservírována.

Lady Jane byla vskutku snaživá žačka. S vyvalenýma očima se snažila pochytat nadělení, které zavlažilo její ústa.

Bylo toho však tolik, že naprostá začátečnice prakticky neměla šanci. A Lady Jane navíc místo polykání nechávala neudržitelné přebytky stékat dolů. A tak se Lady Claře dostalo více než uspokojivé porce této vydatné svačinky. Hltala ji, zatímco stékala dolů po Lordově obdaření v mohutných, hustých proudech smetánky.

Nadšená práce jejího jazýčku, vtahování dovnitř, srkání a rychlé polykání nemohly uniknout seshora přihlížející Lady Jane. Lady Clara pozorně sledovala, jak Lady Jane váhá nad tím, zda je to skutečně dámy vhodné, přijmout produkt vydaný z tohoto místa, není to nebezpečné, nezdravé a nechutnající, zatímco jí z úst unikají další a další vlny tohoto vpravdě gurmánského pokrmu. Aby jejich milenku ještě více podpořila v odvaze nebát se objevovat další dary, které život nabízí, pochytala Lady Clara nejprve více, vše co bylo možné, a protože už toho teklo méně, jak se Lord Charles nakonec přece jen blížil k vyplýtvání, odhodlala se na chvíli oddálit, otevřela mírně ústa, aby Lady Jane potvrdila, že nálož je skutečně připravena k přesunu, a pak si dala velmi záležet na tom, aby byl vidět pohyb ohryzku, kterým obsah přesunula do žaludku. Načež se Lady Jane pochlubila vyprázdněnou ústní dutinou. Oblíznutím si rtů jí dala najevo, jak moc si pochutnala.

Lady Jane však měla v očích otázku i nadále. Nicméně sevřela rty pevněji kolem hlavičky, takže definitivně zastavila odliv. Po chvíli dalšího vyčkávání, kdy už Lord Charles již nějakou dobu jen těžce oddechoval, se Lady Jane odtáhla. Pevným sevřením rtů zajistila, že nic dalšího již nepřišlo nazmar. Dosedla si na paty a bylo možné pozorovat, že jazykem vevnitř úst testuje, co že jí to tam vlastně přistálo.

Měla nehynoucí pozornost obou manželů. Což si ověřila i pohledem na Lorda Charlese. V jeho pohledu našla nějaké potvrzení, které nejspíš hledala. Byl první, kterému pak ukázala, že stále dosti významná část jeho sekretu našla své uplatnění i v jejích ústech. Vzorně o tom vzápětí informovala i Lady Claru. Zavřela ústa i oči, nadechla se a s odvahou mohutně polkla.

Vydechla otevřenými ústy. V otevřených očích se jí zračilo překvapení. Neodolala pak vybízivým pohledům ze dvou stran a po chvíli mlčení s uzarděním připustila „Má to zvláštní chuť“. Po hlubším přemýšlení ale nakonec vypálila „Ale výrazně to předčilo mé očekávání!“. Zvednutá obočí ji přinutila to dokreslit vysvětlením „Nezvyklá vůně ... Lepkavé ... Chuchvalce ... Nečekané ...“.

Nad mýtinkou se rozezněl hlasitý, odlehčující smích.

Za normálních okolností by Lady Clara neváhala ji k sobě přivinout, pochválit, zlíbat.

Měla však už nějakou dobu jiný problém.

Erekce jejího muže prakticky nepolevila. Stále byl v její ruce pevný, přeplněný, mohutný ... no prostě neodolatelný. Hraní si s ním nadále rukou bylo v zásadě zbytečné a jedno prázdné místo (no vlastně dvě, ale druhé asi bude muset počkat na později) již dlouho volalo po tom, ho zaplnit.

A tak Lady Clara se namísto toho, aby se přesunula k Lady Jane, pouze narovnala, přisunula se blíže, přehodila jednu nohu přes boky Lorda Charlese, rukou si ho pozvedla do správného úhlu a vyslyšela neodolatelné vábení pudů.

Zaplul dovnitř jako po másle, a tak dokonale ji vyplnil! Lehce sebou zavrtěla, srovnala si tělo, nadzvedla se a zasunula si ho ještě hlouběji. Vášeň a neskutečné uspokojení si okamžitě podmanily i její oči. Stačilo pak natáhnout ruku k Lady Jane a ta se sama vydala vstříc, aby se dvoje hebké rty mohly co nevidět setkat.

Pohupovala se pomalu, zvolna, klidně. Se stejným citem a požitkem líbala jejich mladou milenku. Její tělo se k ní přitáhlo tak blízko, jak jen to bylo možné. Jazýčky postupně stíraly a smývaly pozůstatky chutě Lorda Charlese v jejich ústech.

Než došel dech a poklidné tempo bylo příliš málo. Volání orgasmu bylo příliš usilovné.

Lady Clara se raději oběma rukama pevně zapřela do ramen svého muže, čímž se mu mohla podívat do okouzlených očí, párkrát se tvrdě narazila a pak se již musela prohnout v bedrech, vypnout prsa před sebe, zvrátit hlavu a do laskavého nebe vypustit svoje vyznání.

Nechala ho proudit skrz. Odmítala se zastavit. Chvěním, pnutím, zmítáním ho nechala prýštit z pórů pryč. A když ho konečně dostatečně rozehnala, pokračovala s nezměrným úsilím dále. Teď již bylo jedno, jestli se jí podaří více, než bude opět hotov její muž. Jediné, co bylo jisté, bylo, že nesleze dolů dříve, než se stane to druhé.

Uvědomila si přítomnost další osoby vedle ní. Na chviličku na ni úplně zapomněla.

Lady Jane si bez skrupulí prsty hrála ve svém zatopeném království. S cílem dosáhnout také blaženého stavu. Navrátivší se senzitivní smysly hovořily o tom, že je tam naprostá zkáza vyvolaná potopou. Čvachtání bylo vskutku působivé.

Což Lady Claru jenom inspirovalo. Vnuklo jí to další nemravnou myšlenku.

„Ochudíte Lorda o takovou pochoutku, Má Milá?“, otázala se tak srozumitelně a zvolna, jak jí to jen dovolil nepřerušitelný pohyb po Lordově tyči. Překvapeným očím posunkem bradou naznačila, že vskutku zamýšlí usadit klín Lady Jane na Lordova ústa.

Váhání bylo minimální. Asi prakticky žádné. Lady Jane jednala hned, jak vstřebala tento nový nápad a přesvědčila samu sebe, že ho opravdu správně pochopila.

Bylo to trochu neohrabané, ale Lord Charles svýma rukama dopomohl tomu, aby Lady Jane zakotvila přímo nad jeho dychtivým jazykem. Lady Clara trochu zalitovala toho, že Lady Jane nedala i povel, aby si sedla tak, že k ní bude čelem, ale co už. Koneckonců, Lady Jane se raději zapřela oběma rukama o zem před sebou, takže rejdící jazyk byl zpod její úchvatné prdelky v její rozšklebené puklině krásně viditelný.

Lord Charles si nejprve jen tak hrál. Mohlo za to i obrovské množství vláhy, které byl již od počátku vystaven. Vydrželo mu poměrně dlouho, než vzdal snahu zodpovědně a zvolna vylízat to, co mu bylo naservírováno. Tudy cesta skutečně nevedla. Čím více slízal, tím více se tvořilo.

Lady Clara využila podmanivé scény k tomu, aby se rychle prohnala dalším orgasmem. Příliš rychlým a impulzivním k tomu, aby ji definitivně uspokojil. Za vrcholem spadla dolů jako se srázu, což ji jen povzbudilo k tomu se odhodlaně znovu škrábat nahoru.

Lord Charles prudce, bez varování, opustil zdrženlivý přístup. Obrovskými dlaněmi si přitáhl půlky Lady Jane k sobě, zabořil do ní snad i svůj nos a začal ji pro změnu zuřivě lízat. Snažil se pronikat co nejhlouběji, nejusilovněji, nejrychleji a nejhbitěji. Výsledek se záhy dostavil.

Lady Jane zaúpěla. Otřásla se jako v posledním tažení. A neskutečně vytekla.

Lady Claře padla brada, když sledovala, jak její manžel prská, chrchlá a snaží se uniknout povodni, která se na něj seshora vyvalila. Velmi ochotně nechal Lady Jane padnout dopředu na hrudník a bříško a rukama se snažil vytřít si z očí lepkavou hmotu, která ho oslepila. Vypadal, jako by na něj někdo právě vylil džber vody.

Ach bože, tohle taky musím zažít, blesklo hlavou Lady Claře a v duchu již úkolovala Lady Jane k dalšímu snažení. Jen mezi nimi.

Pro tuto chvíli však ztratila naprosté zábrany.

Její třetí orgasmus vyvolaný erupcí šťáv Lady Jane vyčerpal její studánku. Ale ne ji celou.

Lady Jane stejně vypadala, že v nejbližší době nebude schopna vnímat.

A Lord Charles byl stále vzorným nástrojem pro její nespoutanost.

Sáhla dolů, nadzvedla se, vysunula se ven, bez váhání se posunula blíže k jeho břichu a zavedla si jeho torpédo na poslední svoji dnešní den dosud ušetřenou dírku. A nemilosrdně tento status okamžitě změnila.

Lord Charles heknul. Dokázal nadzvednout bradu, aby se podíval dolů k ověření si toho, že se jeho žena přesunula jinam. Vypnutí jejího bříška a prohnutí v zádech znemožnilo chybnou intepretaci. I přes to, že Lady Clara hrábla rukou dolů a freneticky si začala dlouhými elegantními prsty dráždit vlastní poštěváček.

Lord Charles ihned věděl, že dlouho již nevydrží. Co nezajistil samotný vjem těsného, žhavého, stahujícího se prostoru kolem jeho údu, to dodal nepopsatelně strhující pohled na vybičovanou, zmítající se hvězdu jeho života dovádějící nad jeho boky.

Propnuté bříško se zvedalo ve vlnách. Prsa se houpala ještě ve vydatnějších rytmech. Otevřená ústa byla hlásnou troubou nekontrolovatelných vln vášně. Pohazující hlava vytvářela působivý obraz vlasů Medůzy skrz které prosvítaly paprsky slunce.

Lady Clara křičela do světa svůj další orgasmus. Její boky bičovaly Lorda Charlese skoro až bolestivě a on již odmítl dále to zkoušet držet. Jeho síla byla tak mocná, že jediným prudkým trhnutím přinutil svou zuřivě kopulující ženu ustrnout zaraženou co nejhlouběji to šlo, aby pak do ní vpustil první vlnu svého uvolnění.

Lady Clara přepadla na jeho hrudník a oba manželé tak ustrnuli. Jako by v zastaveném čase žili pouze výbuchy, kterými se zvolna se vysunující Lord vyplňoval anální dutinu své amazonky.

Když skončil, stále ještě vězel pevně v ní. Usilovný boj o dech a lepkavé přilnutí jejich těl byly výmluvnými důkazy o energii, kterou vynaložili a která by jinak byla schopná celou noc udržovat světla ve slušně velkém městě.

Ještěrku, která po čtyřech přeručkovala kolem nich snad v tu chvíli ani nevnímali ...