Připadala si doma jako slepice. Snášela…snášela drobnosti, že nikdo kromě ní nevyhodí prázdnou ruličku od toaletního papíru nebo že ze stolu nikdo neodnese prázdný hrnek. Takže chodila po domě a snášela věci do kuchyně, odpadkového koše, popřípadě na jiná místa. Snášela i to, že ať udělá cokoliv, nikdy to pro něho nebude dost dobré.
Před sebou měla krabici perníčků a seděla u stolu s dcerou, která jí pomáhala se zdobením, mladší syn už spal a manžel se tradičně na víkend někam naštěstí zdekoval. V duchu se proklínala, že se nechala přemluvit a upekla dvojitou dávku. Blížila se devátá hodina, čas uložit dceru do postele. Kupodivu vůbec neprotestovala, zdobení perníčků ji už nebavilo, a tak si bez řečí, vyčistila zuby, nechala si popřát dobrou noc, dostala pusu a pomalu usínala ve svém pokoji vyzdobeném obrázky koní.
Vrátila se zpátky ke stolu, pustila si hudbu a opět začala se zdobením. Když zazněly první tóny písničky Stoupám, vzpomněla si na dárek, který nedávno dostala od souseda. Byl to sice kamarád hlavně manžela, ale pro její snahu sem tam změnit realitu měl pochopení. Vytáhla malou krabičku, ve které měla schované cigaretové papírky, trochu tabáku a darovaný sáček. Ubalila si jointa, oblékla bundu a vyšla na terasu. V tiché noci vdechovala opojný kouř.
Netrvalo to dlouho a opět seděla u stolu a zdobila perníčky. Najednou jí ta činnost šla nějak lépe. Krabice se pomalu vyprazdňovala a stůl pokrývaly perníčky s polevou. Jediné, co to mohlo ještě vylepšit, byla láhev vína, která stála v chladné chodbě. Chvíli přemýšlela, ale nakonec ji otevřela a nalila si červené víno do sklenice. Večer v tak příjemné “společnosti” už dlouho neměla, potřebovala se uvolnit a mít v sobě alespoň kousek rebelky.
Čas ubíhal, láhev s vínem byla ve své polovině a krabice téměř prázdná. Vzala do ruky perníček ve tvaru anděla. Zdobícím sáčkem udělala pár tahů, hlavou ji běželo, “jaké by to bylo, kdyby ten anděl ožil.” Najednou měla pocit, jako by jí přes záda přejela něčí ruka. S úlekem se otočila, ale nikdo v místnosti kromě ní nebyl. Ten dotyk přesto pořád cítila a vyvolal jí na pokožce chvění. Jen chvíli s tím bojovala. Rukou si přejela přes rameno, tím pohybem stáhla výstřih volného trička níž po paži, a když ještě kousek zatáhla, odhalila holé ňadro. Lehce po něm přejížděla prsty, sem tam zavadila o bradavku, která se měnila ve tvrdý velký pupen. Pomalu ji převalovala mezi prsty a znovu dlaní přejížděla po prsu. Cítila vlhkost, která z ní začala vytékat a tvořila na kalhotkách malý mokrý flíček.
Přivřela oči, rukou sjela k lemu kalhotek, kde pokračovala ještě dál až mokré kundičce. “Mohla bych ti pomoct?” ta slova a hlas ji vytrhly z narůstající slasti, lekla se tak, že ani nemohla křičet. U stolu stála krásná žena s kaštanovými vlasy a zářícíma očima v barvě nebe. Na sobě měla dlouhou bílou tuniku, která jí sahala ke kotníkům. “Jsem ta, na kterou jsi myslela.” Zírala na tu ženu, která se zjevila u ní v domě. “Asi jsem to dnes s tou rebelií trochu přepískla,” běželo jí hlavou. “Prosím, věř mi, jsem anděl.” “A já jsem buď sjetá, nebo magor.” Žena se na ni usmála a doslova odříkala myšlenku, která jí právě proběhla hlavou. Nevěřícně na ni zírala. To nebylo vše. Žena si na rty přiložila prst, na znamení, ať je z ticha. Pokojem se rozhostil šum křídel, která jí najednou zdobila záda a během chvíle zase zmizela. Pomalu k ní začala přistupovat, natahovala ruku a poklekla u židle, kde seděla pořád s odhaleným ňadrem. Najednou všechen strach zmizel. Následoval první nesmělý polibek. “Úžasné, jen jsem čekala, že by anděl mohl být muž,” běželo jí hlavou. Žena od ní odtáhla ústa a s úsměvem se zeptala, “chtěla bys, aby tady s námi byl muž?”
“Sakra”, čte jí myšlenky. “Neboj se, jen některé,” přejížděla jí pomalu rukou z tváře přes krk až na holé ňadro. “Tohle je určitě sen…” Být se ženou ji nikdy nenapadlo a mužské ruce by ji možná uklidnily. Než jí hlavou proletěla další myšlenka, stál v pokoji muž. Krásný muž, hnědé vlnité vlasy mu sahaly pod ramena, strništěm porostlou tvář a oči měl jako zářící oříšky. Pod plátěnou košilí se rýsovalo svalnaté tělo. “Zkurvenej anděl” (další myšlenka). V tom ale znovu ucítila ruku na svém prsu, a když se podívala tím směrem, viděla, jak už se k bradavce blíží ústa ženy.
“K čertu, pryč s rozumem, odpovědností, ctností, alespoň na chvíli sakra nemysli.”
Zavřela oči, vychutnávala si, jak její ústa vtáhla bradavku a ruka osvobodila druhý prs z trička. Doteky, které jí dlouho chyběly, byly jemné a tolik vzrušující. Zaklonila hlavu, nechala se tím unášet. Na tváři ucítila velkou dlaň, jeho dlaň a už měla v ústech i jeho jazyk. Štíhlé ruce ženy putovaly přes nohy k okraji dlouhé sukně, kterou měla na sobě, sunuly ji vzhůru po stehnech až k lemu kalhotek. Jen trochu nadzvedla pánev ze židle, když ucítila, jak jí je stahuje dolů. Na tváři cítila, jak ji šimrají jeho dlouhé vlasy, jazyk doslova šukal její ústa. Druhá andělská ústa se právě dotýkala vchodu její kundičky. Cítila ten teplý dech a jazyk, kterým jí pomalu přejela od poštěváčku k dírce a tam se do ní začala hladově dobývat. Byla v jejich obětí doslova přikovaná na židli, ale nikdy v životě se necítila tak svobodná a vzrušená.
Její kundička už smáčela prsty, které v ní teď byly zasunuté a dráždily ji společně s jazykem, který kroužil kolem poštěváčku. Stoupala na vlně vzrušení výš a výš. Prsty opustily na chvíli její lůno, aby vlhkost otřely o hrot jedné z bradavek, tam pak směřovala ústa muže a sála ten mokrý kopeček. Začala se třást, svírala prsty, které se vrátily zpět do kundičky a zároveň je smáčela šťávami, které z ní v pramíncích vytékaly.
Ještě cítila záškuby v podbřišku, když ji popadly silné ruce a s vyhrnutou sukní ji posadily na stůl. Stál mezi jejími roztaženými stehny už úplně nahý a ona ho rychle pustila dál. Ruce mu ovinula kolem krku, vychutnávala si každý hluboký příraz a jeho dlaně na svých bocích, které je pevně svíraly. Hlava a záda pomalu putovaly na stůl, ruce se chytily jeho okraje. Sténala, když cítila, jak do ní dravě přiráží s razancí, která se určitě druhý den projeví na její schopnosti chodit. Na klitorisu ucítila ruku, která tam začala kreslit malé líné kruhy. Na chvíli otevřela oči a vyhledala ty jeho, které se upíraly k místu, kde do ní zajížděl. Sotva však ucítil její pohled, přitáhl si ji k hlubokému polibku, aby ji o chvíli později s definitivní platností vyšukal duši i mozek z těla. Svírala jeho ptáka stěnami pochvy, když do ní stříkal a nehty jedné ruky se mu zarývala do zad. Zrychleně oddechovala s čelem položeným na jeho rameni. Na zádech ucítila jemné pohlazení a oči jí zavřela náhlá únava.
Když se probudila, ležela nahá ve své posteli. Před očima měla náhle všechno, co se stalo v noci. Usmála se, “to musela být silná tráva,” ale když se pohnula, ucítila mezi stehny lehkou bolest a lepkavost. Sešla po schodech dolů, na zemi ležela část perníčků popadaných ze stolu a velká část těch na stole byla rozmačkaná. Když vzala smetáček a lopatku, aby ten nepořádek trochu uklidila pod stolem našla dvě velká bílá peříčka…
Ještě že letos upekla ty perníčky z dvojité dávky;)
