Laděna se zasnoubila

260, 260, 260 kilíček! Prý bych měla trochu zhubnout, ale při mém poslání to moc nejde. A co dělám? Bavím lidi na žracím streamu žracími seancemi. Ti mi za to posílají předplatné a donory. Podařilo se mi nasbírat nějakých 10000 předplatitelů, kteří posílají 20 dolarů měsíčně. A mají za to přístup ke všem mým streamům. Zjistila jsem, že pozorovat dámu, jak se cpe baví spoustu lidí. Některé baví mi nadávat. "Liduš, koukni, zase ta prasnice!" No přesně o tom mluvím. "A zase by spořádala na posezení celé sele!" To je pak panečku úroveň, když mi nadávají!

Ale šlehačku jsem dělat přestala, přestože za to byly slušné donory, ale do studia mi pak lítaly vosy. Ty mně sraly více, než ta vrzající houpačka (Tu jsem parádně vyřešila tím, že jsem si na ní sedla, a už se na ni houpat nedá). Ale k vosám. Ty lítací kurvy si dovedou vždy vybrat místo pro hnízdo. Navlékla jsem si boxérskou rukavici a hnízdo srazla jedinou ranou pěstí. Až spadlo dolů na ulici, ale to není můj problém, že ty vosy byly tak nasrané na lidi okolo. Ale už tolik neotravují.

Jo, Čičmunda se prý rozešel se svojí manželkou, jak jsem mu radila ve streamu minule, že by měl platit jenom alimenty. No já si samozřejmě dělala prdel, tak zase jdi za ní, protože kdo dneska takové manželství má, že jo? Druhý Čičmunda z nadměrných oděvů... Tak s tím chodíme šoustat, kde nás napadne.

"Nechceš na tu těžkotonážní paní ješterku? Mohl bys ji tak nosit na rukou" Slyšela jsem, když jsme se vedli za ruce okolo skladu. Asi se vezmeme, protože je to kabrňák. Byť trochu papírovej, protože mu prasklo jedno žebro, když jsem na něj nějak omylem upadla.

"Tady mají výběh hrošice?" Komentoval nějaký kolemjdoucí, když mě můj Čičmunda šoustal na lavičce v parku. Hned jsem kolemjdoucího okřikla, aby se tak nestaral. A že mu do toho nic není. Byť jsem tam řvala jako siréna, když mně nabíral tím svým patnácticentimetrovým ocasem. Samozřejmě, Mahmůdově ocasu se to moc nevyrovná, ale zase stříká jako ďas.

A celá lavička i okolí je pak od jeho mrdky! Ale co, klidně se tam pak vychčiju tak, že můj proud stéká po celé lavičce dolů. "Ach, ty moje cisterno!" Říká Čičmunda, kterému se to děsně líbí. Pak se válí pod lavičkou a chytá ty čůrky do pusy. Musím říct, že je to docela prase. Poprvé jsme v parku zkoušeli fisting se sádlem. Byl to zvláštní pocit, když mi tam zarazil ruku. Ale moc to něděláme od té doby, co tak ztratil snubák. Jinak naše praktiky popisuju dopodrobna na blogu pro své předplatitele, kdyby se někdo chtěl přidat. Já publikum zbožňuju, a tak vždycky vezmu za vděk pár kolemjdoucími otřesenými z těch prasáren co právě viděli.