Ani já, ani má žena Monika jsme v zimě na hory téměř nejezdili. Myšlenka trávit dovolenou v mrazu a na sněhu nás vlastně vůbec nelákala. Naši dlouholetí přátelé však pravidelně jezdí do Krkonoš a po několika letech opakovaného zvaní jsme souhlasili, že se k nim připojíme na prodloužený víkendový lyžařský výlet. Dohodli jsme se, že pojedeme na začátku sezóny, údajně abychom se vyhnuli rodinkám s dětmi. Jak se blížil termín dovolené, Monika denně sledovala předpověď počasí a vypadalo to, že bude celkem hezky. Teprve dva dny před odjezdem se objevily zprávy o možných sněhových bouřkách, které naznačovaly nepříjemnou sněhovou kalamitu.
Když se mi nedařilo Moniku ujistit, že to bude v pořádku, navrhl jsem jí, aby zavolala Aničce a Honzovi a zjistila, jak to vidí oni, protože to byl jejich nápad a hlavně jejich chata. Slyšel jsem na dálku, že se Anička na začátku jen směje, ale jak hovor pokračoval, zjevně přesvědčování zafungovalo a na výlet opravdu vyrazíme. Monča zavěsila a s úsměvem prohlásila, že určitě jedeme, a že si je jistá, že si to užijeme.
Naši přátelé už byli na místě a souhlasili, že nás vyzvednou pod kopcem svým džípem, a že se ujistí, že je chata plně zásobená pro případ nepřízně počasí. Zdálo se mi to přehnané, ale když nás to na pár dní dostane z domu, proč ne. Navíc, i když jsme Aničku s Honzou neviděli už roky, byli to skvělí přátelé a Anička se mi vždy hrozně líbila, přestože to byla jedna z nejlepších Moničiných kamarádek.
Přišlo plánované ráno, nasedli jsme do auta a za chvíli už uháněli po dálnici směrem ke Krkonoším. V rádiu mluvili o sněhové vánici, která se ze západu čech rychle blížila směrem ke Krkonoším. Báli jsme se, zda vůbec dojedeme, a že se budeme muset vrátit domů, ale nestalo se a my podle plánu dojeli na místo setkání. Tam už na nás čekal Honza. Byl o dost vyšší než já, měřil skoro metr devadesát, ale postavu měl přibližně stejnou a měl prořídlé blond vlasy. Měl nakažlivý úsměv, který ho, jak jsem věděl, dostal za ta léta do mnoha problémů, protože vždy sváděl téměř k čemukoli, co Honza navrhl. Z džípu vystoupila i Anička, v rychlosti jsme se pozdravili a než jsme se s Honzou posadili na přední sedadla, děvčata už naskočila dozadu.
Lehce sněžilo, ale jak jsme mířili nahoru do kopce k chatě, vloček zřetelně přibývalo. Během těch krátkých dvaceti minut jsme všichni doplňovali informace o životě a povídali si o plánech na víkend. Anička Moniku ujišťovala, že máme na chatě spoustu jídla, alkoholu, dřeva, vody, malý generátor na svícení a že vířivka už zase hřeje. Sice jsem se těšil, že si vyzkouším lyžování, ale když jsem po letech znovu viděl Aničku, napadlo mě, že zůstat víkend uvěznění na chatě by nebyl tím nejhorším možným vyústěním našeho výletu. Vybalili jsme si a s Monikou se omluvili, že se potřebujeme po dlouhé cestě chvíli natáhnout. Což zahrnovalo z větší části rychlovku velmi tichého dovolenkového sexu a pak krátké vydýchání, tak akorát, abychom se vzpamatovali a nešlo na nás poznat, co jsme právě dělali. Když jsme vyšli z našeho pokoje, našli jsme Honzu a Aničku, jak se líbají na gauči u otevřené láhve vína.
S úsměvem jsme si oba vzali také sklenku a připojili se k nim ve společné místnosti. Po chvíli se Honza zvedl a odešel do kuchyně dokončit večeři. Připravil domácí svíčkovou omáčku, která v kombinaci s domácím knedlíkem a kvalitním hovězím masem tvořila lahodnou hostinu. Během jídla sněhu stále přibývalo. Už ho napadlo přes půl metru a nic nenasvědčovalo tomu, že by se to mělo změnit. Když jsme se smířili s tím, že ráno lyžovat nepůjdeme, otevřeli jsme třetí láhev vína a dohodli se, že se převlékneme do plavek a skočíme to vířivky.
O pár minut později jsme se všichni čtyři sešli u vířivky umístěné na uzavřené verandě, ačkoli Monča nemohla najít vršek, a tak se díky vínu objevila jen ve spodním díle plavek, což se obešlo bez jakéhokoli komentáře. Během relaxace v teplé vodě se konverzace točila kolem práce, života, lyžování a počasí. Později se sem tam objevil nějaký dvojsmysl a všichni zkoušeli, jak moc nevhodně se dá mluvit a přitom udržet seriózní téma. Někde v půlce našeho víření Honza upozornil, že jeho žena je stále celá "zahalená", a Anička, která na sobě měla velmi atraktivní jednodílné plavky, téměř okamžitě zareagovala protáhnutím paže skrz ramínka a posunutím plavek až k pasu.
Odmlka v konverzaci nám s Honzou umožnila chvíli sledovat naše dámy, které se přesunuly k sobě. Jejich úžasná ňadra se zvedala těsně nad hladinu. Monika měla plnější čtyřky, které jí držely velmi přirozeně. Byla proti zbytku opáleného těla světlá, ale s velkými tmavými bradavkami, které byly pevně svraštělé, pravděpodobně kombinací chladu i vzrušení. Zato první pohled na Aniččin hrudník ve mně vyvolal vlnu vzrušení. Měla velikost jen něco mezi tři a čtyři, ale byly mnohem plnější, než jsem očekával. Byly zjevně přírodní a díky tomu, že byla zrzka, měly nahoře jemný poprašek pih zvýrazněný drobnými bradavkami, které byly překvapivě propíchnuté malým stříbrným kroužkem v každé z nich.
Chvíli jsme v bublinkách pokračovali dvojsmyslnými narážkami, ale zanedlouho bylo víno pryč a dohodli jsme se, že se přesuneme do svých pokojů. V soukromí jsme se rychle zbavili plavek a s Monikou padli na postel, na které jsme se hned začali divoce líbat. Přetočil jsem ji na záda, pomalu jsem slíbával cestu od krku dolů po hrudníku a přivedl ji pusou a prsty k pár rychlým orgasmům. Takovým, které obvykle přicházejí až po několika hodinách vzrušení. Po nemálo dalších orgasmech doprovázených něčím, co jsme považovali za tlumené výkřiky, se z ničeho nic rozrazily dveře a já hned seskočil z Moniky a pokusil se ji přikrýt peřinou. V našich dveřích stála Anička. Měla na sobě prostěradlo, které ji částečně zakrývalo, a vedle ní se objevil Honza s podivným úsměvem na tváři.
Jakmile jsem popadl dech, chtěl jsem promluvit, ale Anička byla rychlejší: "No, první otázka byla, odkud jde to vzdychání, ale myslím, že už jste na ni odpověděli."
Monča se pak s poněkud rozpačitým smíchem zeptala: "A jaká je druhá otázka?"
Anička se odmlčela, než tiše prohlásila, že nikdy nedosáhla vyvrcholení při orálním sexu s Honzou, přestože se o to léta snažili. Nemohli se prý shodnout, jestli je problém v Honzovi, nebo v ní.
Monika se jí dívajíc na mě zeptala, jak přesně si myslí, že jí můžeme pomoci. Anička odpověděla, že s Honzou chtějí, abych se ji pokusil přivést k vyvrcholení pouze orálním sexem a prsty. Ale upřesnila, že Honza se bude muset dívat, a že jim není příjemné, aby mezi námi došlo ke styku. Pak chtěli rozpačitě vycouvat, než je Monika zastavila souhlasem a řekla jim, ať za sebou zavřou dveře. Monča pobídla Aničku, aby si k ní lehla na postel, a Honza rozsvítil tlumená světla. Pak se posadil na židli v rohu.
Od Honzy se mi dostalo souhlaseného pohledu a od mé ženy hlubokého polibku. Jemně jsem Aničku pobídl, aby si lehla na postel, a zasunul jsem jí pod její roztomilý zadeček polštář. Bylo vidět, že je hodně nervózní, protože se doslova celá třásla. Podíval jsem se nahoru, položil jí ruku na hruď, abych ji uklidnil, a řekl jí, že se jen musí uvolnit. Počkal jsem, až se její dech zpomalí. S vědomím, že mám jedinečnou příležitost, jsem začal u jejích kolen, pomalu jsem postupoval vzhůru po stehnách a lehce ji líbal na jejich vnitřní straně. Když jsem se přiblížil ke svému cíli, poskytlo mi tlumené světlo úžasný pohled na objekt mého zájmu. Anička byla úplně oholená, ale s tenoučkou vrstvičkou jemných kaštanových chloupků, které pomalu dorůstaly. Její pysky byly pevně sevřené a odhalovaly jen nepatrný náznak toho, co se skrývá uvnitř. Přesto byly nateklé a zjevně vlhké očekáváním.
Došel jsem až k vrcholu jejích stehen, udělal jsem si pohodlí a pomalu začal líbat její vnější rtíky. Jen tak pevně, aby to sotva cítila. Teď už se chvěla a já nedokázal říct, jestli se mi to podaří, nebo jestli se chystá vycouvat. Rozhodl jsem se to vyzkoušet, nechal jsem jen špičku jazyka proniknout do jejích naběhlých stydkých pysků a klouzal po nich dovnitř a ven, čímž jsem ji otevřel a poprvé ochutnal. Bylo to úžasné a její sténání mi napovědělo, že jsem na dobré cestě. Odtáhl jsem se a znovu ji lehce políbil, než jsem tentokrát vklouzl jazykem hlouběji do jejího nitra. Rozevřel jsem její štěrbinku dokořán a přejížděl po celé její délce, dokud jsem nenašel její drobný klitoris. Jakmile jsem ho našel, začal jsem kolem něj pomalu kroužit jazykem, jemně jím kmitat a vytahovat ho z jeho úkrytu.
Když se začal zvětšovat, přitlačil jsem na něj jazykem, lízal jsem a pomalu sál její závojíčky i klitoris. Teď už hlasitě sténala, ale já si stále nebyl jistý, zda se mi to podaří. Tak jsem do ní pomalu zasouval nejdřív jeden a pak dva prsty, dokud jsem neucítil její bod G. Pomalu jsem ho dráždil prsty a soustředil jsem se na její klitoris. Pracoval jsem na obou v tandemu, zatímco její boky se začaly tisknout k mé ruce a tváři. Když jsem vycítil, že je velmi blízko, podíval jsem se přes její stehno na Honzu, který se posunul k nám a pozorně mě sledoval. Než jsem začal silně tlačit na její bod G, zároveň jsem nasál její klitoris do úst a pevně ho držel rty, zatímco jsem jazykem rychle přejížděl po jeho špičce. O několik okamžiků později Anička vydala táhlý hrdelní výkřik, oběma rukama mě chytila za zátylek a přísahám, že mi málem zlomila vaz, jak se prohnula v zádech a zvedla se z postele. Rychle jsem vytáhl prsty, chytil ji oběma rukama za boky a pokračoval v sání a kmitání na jejím klitorisu, dokud jsem necítil, že orgasmus konečně ustupuje. Pak jsem ji naposledy políbil na teď už lesknoucí se pysky a lehce se od ní odsunul.
Po několika okamžicích otevřela Anička oči, poděkovala mně i Monice za pomoc s odpovědí na otázku, a pak rychle vzala Honzu za ruku a svižně odcupitala zpátky do jejich pokoje. V tu chvíli už byla Monča tak připravená, že mě vášnivě políbila, přitáhla si mě na sebe a já do ní zasunul svůj nezvykle hodně naběhlý penis. Když jsme se dostali do rytmu, jasně jsme slyšeli, jak Honza s Aničkou ve vedlejším pokoji využívají toho, co jsem začal, a po zbytek noci jsme společně s nimi absolvovali několik nadšených kol hlasitého sexu.
Druhý den ráno vyšlo slunce nad obrovskou sněhovou nadílkou, a i přestože byla zima, bylo to krásné. Když jsem vyšel z našeho pokoje, přivítali mě Honza s Aničkou, kteří oba v kuchyni připravovali snídani. O předešlé noci nepadla ani zmínka a jakmile se ke mně přidala Monika, všichni jsme si dali skvělou teplou snídani, seděli před krbem a probírali víkendové plány, protože to nevypadalo, že by lyžování bylo realizovatelné. Ačkoli jsem Aničku od toho víkendu už nikdy neviděl nahou a nikdy to nebudu vědět jistě, věřím, že Honza přišel na ten správný trik, protože se zdálo, že Anička má pokaždé, když prochází chatou, o trošku širší úsměv. Netřeba dodávat, že jestli takhle vypadají lyžařské výlety vždycky, věřím, že možná brzy přijde čas na další dovolenou.
