Školní rok, druhé pololetí (2.)

15. 2. 2024 · 2 634 zhlédnutí ilkren

Zážitek s rozhodčí Gizelou alias Ginger (z principu jsem odmítal jí tak říkat) ve sprchách naší šatny po prohraném zápase byl stejně nečekaný, jako vzrušující, a v konečném vyznění i docela vtipný. Když jsme se dost nasmáli výrazu vrátného, kterému Gizela v mém doprovodu vracela klíče od šaten, zašli jsme jen ve dvou na drink, a jak jsem přes svou sklenici pokukoval po dvojici malých, zpola odhalených koziček, sportovní podprsenkou hezky k sobě přitisknutých v jejím výstřihu, honily se mi hlavou dva pocity: jednak radost, že jsem je před nějakou hodinkou mohl držet v dlaních a prsty porovnávat citlivost levé bradavky bez a pravé s piercingem (obě Gizce tuhly podobně rychle), za druhé touha si to co nejdřív zopakovat. Ten večer už na to nedošlo; ryšavá milovnice fotbalu se sice nechala kousek doprovodit, ale k sobě mě nepozvala. Jednak prý proto, že nebydlí sama a vyžadovalo by to jistou míru "organizace dopředu", jak to se smíchem nezbedné školačky vyjádřila, druhak je po dvou číslech pro tenhle večer beztak dokonale uspokojená. Přidala k tomu oddaný pohled, zakončený záměrně afektovaným zamrkáním, jako malou náplast na mou mužskou ješitnost, ale přes trochy zklamání se mi vlastně ulevilo; i já se na lavičce šatny vydal z nejlepšího, tak proč si případně pokazit dojem... Další zápas jsme hráli za pár dní, Gizku jsem sice marně vyhlížel v nominované trojici rozhodčích, ale ke své radosti jsem ji pár minut před začátkem zápasu zahlédl jako jednu z nemnoha divaček opřenou o zábradlí u postranní čáry. Večerní liga nelákala žádné davy ani v létě, natož za chladného počasí brzkého předjaří, a tak se její hlasový projev, na rozhodčí poměrně temperamentní, nesl večerem obzvlášť vydatně. "Hele, ta zrzavá jéčivka, není to ta rozhodčí z minula, cos jí nazval píčou?", mrkl na mě o poločase Ota, který byl následně o to překvapenější, když se "zrzavá jéčivka" se mnou přišla na chvíli muchlovat, než rozhodčí pískli druhou půli. Jak už to bývá, s fanynkou v zádech jsem se vybičoval a svému týmu vystřílel dvěma trefami výhru. "Tak co, kanonýre, nemáme ti s Mirunkou umýt záda? Když ti to tak pálilo?", dobírala si mě v šatně Zuza, zatímco se, snad v rámci odměny za ty dva góly, vedle mě utírala po sprše bez jakýchkoliv pokusů zakrýt svá nahá, pohupující se prsa a hezký zadek, který pak beze spěchu schovala do elegantních kalhotek. Do háje, to mě začne prsatice týmu balit teď, když na mě venku čeká zrzavá dračice...?

Zrzavá dračice vyhrála, protože její přísliby byly ještě konkrétnější. Když jsem se u ní zastavil po závěrečném hvizdu pro pochvalu, naklonila se přes klandr tak, aby mi své malé kozičky opřela o hrudník, a během líbačky mi svěřila, že si našla v rozpisu náš zápas, ale teď tu hrozně vymrzla a potřebovala by zahřát, klidně u ní doma, kde je dneska docela sama samička. Zřejmě tentokrát klapla "organizace dopředu", a tak jsem i podruhé dal košem pozápasové týmové hospodě, i když mě, zjevně naladěná na podobně škádlivou notu jako předtím Zuza, lákala Miri na dva body shoty za dva vstřelené góly, a po krátké jízdě autobusem někam na Žižkov jsem se zanedlouho ocitl mezi dvěma doširoka roztaženými, bledými stehny, mezi kterými se lákavě rozevírala puklinka dohladka oholené pipiny, nad kterou jsem prsty čechral dokonale zastřižený trojúhelníček zrzavých chloupků. Dal jsem si záležet, abych se stejně dychtivě věnoval projíždění úzké štěrbiny i cumlání a dráždění citlivého poštěváčku, ozdobeného kovovým kroužkem, za který se dalo jemně potahovat, až Gizela tlumeně a skoro naříkavě sténala, zatímco si sama spěšně vytahovala z košíčků podprsenky své kozičky, za jejichž vztyčené vrcholky se pak důrazně tahala. Dostal jsem se jí do kalhotek chviličku poté, co jsme překročili práh jejího obýváku, a mému přímočarému útoku na svůj žhavý klín se nijak nebránila, naopak. Jakmile jsem jí položil ruku na hezký, malý zadek, ohnula se přede mnou tak, že jsem jí mohl ohmatávat hezky vyrýsovanou pipinu, a pak si sama stáhla legíny i s kalhotkami. Takovému vývoji jsem nehodlal nijak oponovat, takže dál už to byla symfonie pro mé prsty a jazyk, kterým ochotně svěřila svou viditelně nadrženou micinu. Vzpomněl jsem si, že před pár dny ve sprše nebyla odtažitá ani k laskání zadní dírky, a když jsem jí po vydatném rozlízání frndičky sjel zkoumavě po hrázi níž, nebyla líná ve své pozici s nohama do praku poposednout tak, aby se můj jazyk pohodlně dostal i ke stažené rozetce zadečku, která opět pod mým laskáním povolila a pustila do sebe palec, aby doplnil snahu dalších tří prstů, kterými jsem jí projížděl pičku. Gizka se očividně pranic nestyděla přijímat do obou dírek, a tak jsem, i když mi kalhoty málem praskly, jak mi čurák stál, naložil oběma, dokud se neprohnula v prudkém orgasmu, jehož nástup ohlásila nijak nekroceným, hlasitým sténáním.

Naštěstí šlo o děvče přející, takže jen co po prožité rozkoši popadla dech, začala dělat všechno pro odpovídající odvetu. Už od minule jsem věděl, že má kromě dalších ozdob kovovou tyčinku i v jazyce, a teď jsem na vlastní kůži pociťoval, že tahle vychytávka ještě víc než při líbání vynikne ve chvíli, kdy mi jím začne olizovat žalud. Měl jsem co dělat, abych oddálil výstřik a nezcákal Gizce tváře, ale nějak jsem ten nápor neobvyklé orální rozkoše ustál, a když odkudsi, snad zpod jednoho z polštářů, vylovila kondom a vyhoupla se mi na čurák, začala podobná jízda jako před pár dny v šatně. Očividně si v pozici nahoře libovala a já nebyl proti, protože jednak tím trochu oddálila mou nevyhnutelnou explozi, navíc jsem měl přímo před očima její světlá kůzlata, zatím stále podepřená košíčky podprsenky, ze kterých si je předtím narychlo vytáhla, když jsem se činili mezi jejími stehny. Teď jsem je mohl sevření prádla zbavit a dosyta se vydovádět s tuhými, vztyčenými bradavkami, které jsem jí chtivě vsával s celými vrcholky malých prsů do úst, což Gizele podle vzrůstajícího sténání dělalo náramně dobře. Postupně přirážela čím dál rychleji, až se jí prsa natřásala, a já zaryl prsty do pružné kůže jejího malého zadečku, když se zvedla ta silná vlna slasti, která vystřelila první dávku mého semene do kondomu tak prudce, až to skoro zabolelo. Gizka začala házet boky sem a tam, sjela si dolů jednou rukou a začala si jí divoce třít poštěvák, takže zatímco jsem s hekáním stříkal, dovedla se i ona k orgasmu a zpocená se zhroutila na mně. Namísto sprchy jsme pak vyčerpání z divokého milování smyli tentokrát dekadentní koupelí ve dvou v její koupelně. Vana byly pro nás dva trošku těsná, ale o to příjemnější byl podhladinový kontakt s jejími pevnými křivkami, který mi nijak neodpírala. A tak jsme si v důvěrné nahotě povídali, jako bychom byli už dlouho pár, a já postupně díky dotykům Gizčiných prsou a stehen cítil znovu narůstající vzrušení. Dělala, jako by si mého zvedajícího se klacku nevšimla, přestože o něj opakovaně zavadila lýtkem. Když se pak otočila ke mně zády a napůl vylezla z vody, aby se podívala na hodinky, položené na umyvadle, sledoval jsem bez dechu, jak jí z nahých stehen a půlek zadečku sténá pěna a odhaluje semknuté rtíky její pipiny i tmavou rozetku zadní dírky nad ní, a odhadoval jsem své šance. Přišlo mi, že Gizka setrvává v téhle odhalující pozici nějak moc dlouho na to, aby šlo jen o zjištění času, takže jsem to risknul, pohladil dokola její pevné půlky, rozevřel je a ponořil jazyk do nastavené frndy. Ochota, s jakou mi vyšla naproti a sama si podržela půlky doširoka od sebe, když jsem jí projížděl jazykem nejdřív pičku, a potom znovu lízal i zadní dírku, mě přesvědčily, že jsem se v odhadu nespletl. S čelem opřeným o kraj vany a nahými cecíky visícími dolů se mi narážela na prsty a jazyk, pak zasténala něco o tom, ať si dám pozor a nestříkám do ní, takže jsem usoudil, že jsem se stal dost prověřeným milencem na to, aby se naše druhé číslo obešlo bez šprcky, a s velkou chutí jí zezadu zajel několika přírazy do štěrbiny. Když se mi postaví podruhé, trvá mi pak někdy dost dlouho, než se udělám, takže jsem Gizčinu kundičku ojel opravdu důkladně, než jsem z ní čurák vytáhl a několika pohyby ruky se konečně dovedl k úlevnému výstřiku na její záda. "No paráda... nejen, žes mě zcákal jako nějakou pornoherečku, ale podívej se, jak jsi zlil koupelnu.", smála se pak, když si hověla v mém náručí a nechávala se ode mě umýt z toho nadělení.

Když mě později temperamentní zrzka vyprovázela ke dveřím (ráno jsem musel do školy, a nemohl tak u ní přespat), měl jsem při pohledu na její lákavě nedbalý domácí úbor, pozůstávající z kalhotek a trička, zvedaného vepředu dvěma nepřehlédnutelnými anténkami bradavek, neodbytný dojem, že by se večer možná ještě něco seběhlo, tak moc mě její malé, pevné půvaby přitahovaly. Následující dny ale idylicky malovanou budoucnost, ve které tvoříme pár a já se dychtivě uspokojuji na jejím pružném těle, kdykoliv si zamanu, tak docela nepotvrdily. V opojení z prožitého sexu jsem si skoro nevšiml, že si Gizela sice vzala mé telefonní číslo, ale svoje mi nedala. Když jsem pak několik dní po sobě marně hypnotizoval mobil ve snaze přivolat smsku nebo jinou zprávu, zpětně jsem si uvědomoval, že v jejím bytě jsem si tu a tam všiml detailů, které odpovídaly spíš mužskému spolubydlícímu. Nezbývalo, než doufat, že nejde o jejího přítele, se kterým mě podvedla, ale nějakého kamaráda, možná (ach ouvej...) kamaráda s výhodami. Než se záhada vyjasnila, přišel další zápas večerní ligy. Zpětně bych rád dramaticky tvrdil, že jsem se zrovna otáčel k lajně, jestli u ní přece jen nestojí hlasitá zrzka, ale pravda je, že jsem Gizelu sice před začátkem mače očima hledal úpěnlivě, ale v zápalu hry jsem už na ni myslet nestíhal. Do toho souboje jsem prostě šel blbě, což mi během vteřiny krutě potvrdilo píchnutí v koleni. Dohrál jsem poločas, o pauze si řekl o střídání a už cestou do sprch jsem cítil, že tohle není fajn. Každý krok mě bolel, koleno rychle nateklo a i pod proudem vody v něm nepříjemně cukalo. Ještě jsem tam stál, když ze šatny vešla dovnitř Zuza (vybavil jsem si, že hlásila nutnost okolo šedesáté minuty nejpozději jít z placu, protože má cosi od devíti a musí utíkat dřív). Při pohledu na mě udělala nepřesvědčivý pokus zahalit aspoň to nejnutnější, ale zatímco klín, oholený do tmavé čárky, si dlaní přikrýt dokázala, druhá ruka neměla sebemenší šanci něco podstatnějšího z jejích plných, svižně se pohupujících prsou mému pohledu schovat. "Ty jsi ještě tady. No to je teda situace.", ušklíbla se. "Tak že bys mi aspoň umyl záda?", nadhodila, když se postavila s jistou mírou cudnosti zády ke mně, takže jsem mohl obdivovat její hezký zadek. "Zuzi, nic bych nedělal radši, ale ... ono to fakt děsně bolí.", vzdychl jsem ztrápeně. "No ty vole...", zkonstatovala pragmaticky, když se otočila, a bez ohledu na svou vzrušující nahotu se sehnula k mému koleni. "Hele, kvituju tvou slibnou reakci, za daných okolností ji oceňuju ještě víc, ale ráda bych naše případné laškování s tebou prožila ve tvé vrcholné formě.", glosovala fakt, že jak se ke mně skláněla, pohled na její visící nahé kozy, zakončené už vztyčenými bradavkami, mi i přes nepříjemnou bolest v koleni přivodil viditelné vzrušení. Zatetelil jsem se i tak z toho příslibu, Zuza se dosprchovala, a pak mi, stále nonšalantně nahá, pomohla se obléct. Bylo jasné, že musím k doktorovi.

"Musíš k doktorovi.", osvědčil Ota geniální odhad ortopeda-amatéra, když jsem se druhý den přibelhal do školy v ortéze. "Hele, nečil se! Mám bezva kámošku Terku, ta se na tebe podívá.", uhnul zavčasu mému pohlavku. "Terka je doktorka.", upřesnil, raději z uctivé vzdálenosti. "A je super, bude se ti líbit!". V tomhle bodě tedy nelhal; štíhlá černovláska, jejíž postava jako by byla pro doktorskou uniformu přímo stvořená, měla přesně o ten jeden důležitý knoflíček víc nedopnutý její výstřih, takže i když její hrudník byl spíš skromného objemu, bylo vidět dost na to, aby má fantazie pracovala na plné obrátky. Jakkoliv jsem ji shledával velice zajímavou, ona mé koleno po hříchu ani za mák. "Bolí tohle?", zajímala se. "Když Vás vidím, tak hned o dost míň.", holedbal jsem se, oči zaparkované ve žlábku mezi poodhalenými prsy. "Hm, aha.", ušklíbla se. "Věřte nebo ne, tohle říká spousta pacientů, pane učiteli.", dodala tónem, který ze slova "učitel" dělal svého druhu obvinění. "Vazy jsou neporušené, jen natažené.", dodala věcně. "Aneto, napište panu učiteli rehabilitace u Sabiny." "Šest? Hradí to pojišťovna.", navrhla blonďatá sestřička. "Zatím tři. Pan učitel je jeden z Otových kopálistů, máme březen, do konce roku by mohl další tři ještě potřebovat. A nehihnějte se pořád, nebo uvěřím těm pomluvám, že jste zralá na výprask." Blondýnce zazářily oči. "To jsem, paní doktorko. Ale od Vás nikdy, Vy byste mě opravdu bila." "A Sabinu najdu...?", hlesl jsem s pocitem, že z nás tří jsem v ordinaci ten nejzbytečnější. "Dvě patra dole. Musíte se objednáááát.", zašveholila sestřička Aneta a vyprovodila mě ze dveří. "Tak s Vámi je to ale těžké, když můžete jen odpoledne. Tak to mají skoro všichni.", obvinila mě její kolegyně na recepci rehabilitace o dvě patra níž. "Jsem učitel, my během dne..." "Učíte, já vím. No máte štěstí, jeden takový zrovna včera celou sérii odřekl.", rozepsala mi tři návštěvy, aniž by se dál se mnou vybavovala. Rehabilitační sestra Sabina byla černovláska menší, statné postavy, což jí asi v jejím povolání pomáhalo. "Máte ztuhlou páteř.", obvinila mě, přestože mě do její ordinace přivedlo koleno. "Každý učitel ji má. Lehněte si, uvolněte se... teď to křupne... teď zase... no, a teď můžeme na to koleno.", rozesmála se, zatímco jsem si svlékal kalhoty a nevěděl, jestli se mi záda zázračně uvolnila, nebo mi mezi obratli vybuchl granát. Sabina se koleni naštěstí věnovala o poznání jemněji, než předtím zádům, dokonce ho nahřála jakousi rašelinou, než nechala své jemné prsty konat svou hojivou práci. "Nebojte se, vazy jsou v pořádku, ani bolet to nebude.", broukala konejšivě. Poddal jsem se těm jemným dotykům, vnímal její pohyby i jemnou, nevtíravou vůni parfému, občasný náhodný dotyk jejích křivek, jak se mi skláněla ke koleni... a s hrůzou jsem si uvědomoval, jak mi díky kombinaci toho všeho roste na trenýrkách stan jak puberťákovi, co se odhodlal zajít na táboře o polední pauze za zdravuškou. Než jsem se nadál, klacek mi napínal prádlo tak, že by to zaznamenala i slepá. Sabina se tvářila, že nic nevidí, ale když se zase nade mě nahnula tak, že se její těžké poprsí zhouplo přímo nad mým pérem, zazmatkoval jsem a začal koktat omluvu. "Ale jděte, tohle je přece normální. Jste chlap, já na Vás sahám, to bych se snad i urazila, kdyby se tohle nedělo. To byste koukal, jak je to běžné. A tomu, co dělám, to nepřekáží.", rozesmála se, načež se do konce rehabilitace o mou chloubu otřela rukou i prsy ještě několikrát. Měl jsem pocit, i když ne jistotu, že převážně schválně. Na další rehabilitaci jsem se těšil jako malý...

Sabina se tentokrát nepokusila vyrvat mi na úvod páteř a věnovala se výhradně koleni, které naštěstí každým dnem víc a víc ztrácelo původně děsivý otok. "No vida, dobré je to. Uvolněte se.", kvitovala zlepšení, zatímco já si všiml pod jejím bílým trikem tentokrát černé podprsenky, od pohledu nemalé velikosti. Což mou pozornost odvedlo takovým směrem, že jsme tu brzy měli stejný problém, jako minule. "Já se strašně omlouvám... to je trapas...", mumlal jsem, když Sabina se smíchem už po několikáté zavadila o mou tyč, předpisově trčící. "Ale kušte. Tohle snad není na omluvu. To je v pořádku. V tom, co potřebuje Vaše koleno, to nijak nepřekáží.", ujistila mě. "Možná se potřebujete víc uvolnit.", prohodila zamyšleně, načež mi k mé hrůze najednou stáhla trenýrky níž, takže mi z nich vzrušené péro vystřelilo a zakymácelo se v prostoru. "No vida, to je lepší, ne?", nadhodila nevinně, načež mi trčící klacek chytila a začala ho zlehka rukou zpracovávat. "Neděste se, já jen něco zkusím." Vzápětí předvedla trik, který jsem už mockrát viděl dělat na pláži ženy a dívky, které se chtěly zbavit pod tričkem podprsenky a obléct si horní díl plavek: vjela si rukama pod tričkem na záda, rozepla háčky zapínání, pak si shrnula rukávy trika obě ramínka a vylovila černou, krajkovou podprsenku spodem. "Nebojte, to nebude nepříjemné.", ujistila mě, a zatímco jsem oči zaparkoval na jejím tričku, které zepředu dokonale vyrýsovalo křivky dvou velikých prsou, bez opory prádla kleslých dolů k břichu a s výraznými dvorci bradavek přes částečně průsvitnou látku trička dobře patrnými, chvíli mi rukama mnula koule, načež kolem nich bez varování stáhla ramínka svlečené podprsenky. Ucítil jsem tlak, jak se mi zařízla mezi ně. Nepříjemné to kupodivu nebylo. Sabina se sklonila a začala mi koule, podvázané její podprsenkou a vyboulené proti ní, zvolna lízat. Nedotkla se přitom ani na vteřinu mého péra, a přesto mi trčelo ztopořené prudkou erekcí. "Máte hezký koule. Potřebují jen ulevit.", prohodila polohlasně, a znovu se k nim sklonila. Díval jsem se jako opařený, jak se jí pod tričkem nahé kozy houpou, když kmitá hlavou na mých koulích a občas maličko přitáhne ramínka podprsenky, která kolem nich omotala. Žalud se mi sám obnažil, jak předkožka sjela níž, a když se Sabina do jedné koule jemně zakousla a pak ji vsála rty do pusy, cítil jsem, že budu nezadržitelně stříkat. Zkušeně to odhadla i ona a v ten správný moment mi čurák přikryla horkou žínkou, kterou mi předtím nahřívala koleno. Sevřel jsem okraje masážního lůžka, rty stiskl pevně k sobě, abych nezačal řvát slastí, a s tlumeným hekáním začal prudce stříkat. Sabina všechno zkušeně zachytila do žínky, pak ji odložila a papírovými ubrousky mi jemně otřela ochabující čurák. "Vidíte, u Thajek byste za tohle platil extra.", rozesmála se pak, když se otočila zády, aby si svlékla na chvíli tričko a napěchovala svá nemalá prsa zpátky do košíčků černé podprsenky. I když se mi při tom přímo nepředváděla, leccos jsem zahlédl. A to, co jsem zahlédl, vypadalo jako parádní dudy nejmíň čtyřky, vlastní vahou trochu povislé, ale ohromně svádějící k stisknutí.

"No vidíte, koleno je úplně někde jinde, než když jste tu byl poprvé.", zaradovala se o týden později, když jsem dorazil na poslední z trojice rehabilitací. Nevím, jestli to dělala záměrně, ale samozřejmost, se kterou přešla závěr té minulé, mě přiměl chvílemi pochybovat, jestli se mi to celé nakonec nezdálo. Sabina s naprostou přesvědčivostí věnovala veškerou pozornost a péči koleni, přestože stačilo zahlédnout, jak se jí kozy pod bílým tričkem zhouply, aby mi zase klacek šponoval trenýrky, div je neprotrhl. "Nechci se mýlit, ale do dvou týdnů můžete zkusit nějaký lehký fotbálek. Žádný ostrý zápas, ale rozumnou zátěž, chápete? Ale vidím, že mě moc neposloucháte. Teď aby to nebylo trapné, že jo?", usmála se, pomalu si vyhrnula tričko tak, aby zpod něj vyklouzly košíčky tentokrát tělové podprsenky, a svlékla si ji, aniž by mi tentokrát pohled na své nahé kozeny odepřela. "Tááák...zase Vám podvážu koule, to se posledně osvědčilo...", komentovala nahlas, jako by se jednalo o běžnou součást rehabilitačních procedur, zatímco mi omotávala kolem koulí ramínka podprsenky a stahovala je, až se vyboulily. Neuniklo mi, že když se skláněla, aby je znovu olízala, zároveň masážní lůžko se mnou pohybem páčky po straně nechala klesnout níž. Pro to blaho, když se její jazyk na vyboulených koulích rozkmital, jsem nic dalšího příští okamžiky skoro nevnímal, zvlášť když jsem na stehnech cítil její těžká, stále obnažená prsa, ale toho, že si po chvíli rozvázala kalhoty pod vypouklým bříškem a vyklouzla z nich, jsem zaznamenal. I to, když se s elegancí u přírodou ženskými tvary vydatně obdařené skoro nečekanou vzápětí zbavila i bílých kalhotek pod nimi. Že je pod nimi nevyholená, to jsem tušil dopředu. Když mi navlékla na skoro až bolestně ztopořené péro kondom, na chvíli jsem zalitoval, že měkkost hustých, kudrnatých chloupků v jejím klínu neucítím přímo na žaludu. Když ale obkročmo nasedla na můj čurák a nechala ho ponořit se až po kořen do její mokré kačeny, zajímalo mě už jen jediné: zabořit prsty do její široké zadnice a nechat ji mrdat se na mně, až se jí nahé ceciny hází sem a tam. Tlumeně oddychovala, postupně zrychlovala, pak se naklonila blíž ke mně, aby mi mohla přitisknout své cecky k obličeji, a zatímco se mi povedlo chňapnout po jednom z vemen a vsát jeho vrcholek s masitým špuntem bradavky do pusy, sáhla někam za sebe a začala jemně, ale důrazně tahat za podprsenku, omotanou kolen mých koulí. Zatímco tohle dělala jednu rukou, druhou si podepřela kozu, ke které jsem byl přisátý jako kojenec, a cpala mi ji k puse. Hmota jejího prsu skoro utlumila můj výkřik, když jsem se udělal a prudce stříkal. Že si vzápětí přišla na své i Sabina, to jsem poznal podle horké vlhkosti z její rozcapené kundy, která mi vzápětí zaplavila slabiny a břicho. Ten trik s podprsenkou... to musím ještě někdy zažít, napadlo mě.