Pavel vloni oslavil padesátku. Je to chlap jak má být. Vysoký, urostlý, má široká ramena a přirozené charisma. Jeho husté, šedivé vlasy a vousy, nejsou známkou stáří, nýbrž zralosti a životních zkušeností. Je to už druhý rok, co ovdověl.
Po smrti své milované ženy Kláry, která ho těžce zasáhla, se rozhodl zcela změnit svůj dosavadní život. Za peníze z pozůstalosti, koupil starou hájovnu na kraji lesa a začal ji svépomocí renovovat. Samota a práce na stařičké dřevěnce mu pomáhaly a opět začal vnímat běžné radosti života.
Bylo parné léto. Pavel celé dopoledne tvrdě makal a po té co si dal lehký oběd, šel se na chvíli natáhnout.
Probralo ho mocné hromobití a průtrž mračen. Vyběhl ven a rychle schovával věci, kterým by déšť mohl uškodit. V dálce si všiml černého SUVčka, které uhánělo z lesa po polní cestě. "Co tam ten blázen dělal" pomyslel si.
Přestalo pršet. Bouřka ustala a zpoza mraků začalo opět vykukovat slunce. Pavel se převlékl a rozhodl se, že se půjde podívat po stopách toho černého auta. Přilehlý les i louka patřily k hájovně a tudíž byl Pavel jejich majitel. "Co když to byl pytlák, nebo kradl dřevo...?". Vyrazil.
Za nedlouho došel k rozblácené polní cestě a začal sledovat stopy pneumatik. Lesem ušel sotva sto metrů, když uslyšel spršku nadávek a kletí. "Hajzl, šmejd jeden, já jsem taková kráva naivní, blbá, pitomá". Z houští se vynořila mladá dívka. Byla bosá, celá mokrá a naštvaná. V ruce držela černé lodičky se zlomeným podpatkem.
Pavel na ni s údivem koukal. Přes dříve bílé minišaty se rýsovala její krásná postava. Neměla podprsenku. Bylo vidět jak jí stojí bradavky a po celém těle naskakuje husí kůže. V hustých černých vlasech měla zamotané listí a různé větvičky jak se prodírala houštím.
"Slečno, můžu vám nějak pomoci?" Zeptal se Pavel co nejklidnějším hlasem, aby ji nepolekal. "Pane bože! Do prdele!" Vyjekla."Omlouvám se nechtěl jsem vás..." "Kdo jste!?" přerušila jeho omluvu. "Jmenuji se Pavel Kolář a tenhle les mi patří. Viděl jsem odsud odjíždět nějaké auto a..." "Jo to byl ten kretén, ten arogantní parchant, ten..." Ještě chvíli nadávala, když si všimla, že ten cizí chlápek se nějak blbě usmívá. "Je tu něco k smíchu?" Zeptala se rázně. "Já jen, čekal jsem všechno možné, ale že tady kousek od domu potkám vílu... To je teda opravdu překvapení." A zubil se dál. "Vílu jo? Podívejte se jak vypadám..." Bylo vidět, že se jí chce taky smát.
Pavel jí nabídl, že se u něj může osušit, odvětvit a zavolat si taxíka. "Noo dobrá..." Řekla trochu váhavě. Starší chlapík jí byl celkem sympatický a moc jiných možností stejně neměla, tak co už. "Mimochodem já jsem Lucka" přidala k dobru a vyrazili směrem k hájovně.
Cestou Pavlovi vysvětlovala, že ten v té černé audině, je krom největšího blba pod sluncem také její ženatý přítel. Už tři roky jí slibuje, že se rozvede a budou spolu. Dnes na něj udeřila, že už toho má dost a že jestli si to doma nevyřeší, je konec.
"Kousek odtud jsme měli místo, kam jsme jezdili šukat, teda pardon, milovat se. On mě měl stejně jenom na to. Byla jsem hloupá, že mi to nedošlo dřív." Pavlovi bylo jasné, že se chce vypovídat a nějak do jejího monologu nezasahoval. "Hrozně se naštval, když jsem mu nedala, zavezl mě tady do toho vašeho lesa a vykopl mě z auta. Bez mobilu, kabelky a kalhotek." "On vám opravdu odjel z mobilem?" Zavtipkoval ironicky Pavel a Lucku to rozesmálo.
Došli k hájovně. Pavel ukázal Lucce koupelnu, dal jí čistý ručník a šel do obýváku pro mobil.
Chvíli hledal na internetu taxislužby, když vyšla Lucka z koupelny, zabalená jen v ručníku. Byla krásná. Měla sametovou pleť a Pavel si teprve teď všiml jejich modrých, kočičích očí, které zářily v kontrastu s odpáleným obličejem. Vlnité, černé vlasy po lopatky, z kterých ještě kapala voda, dlouhé hladké nohy, nebo pevný zadek. Pavel nevěděl kam se dříve podívat. Vzrušovalo ho ji pozorovat. Všimla si toho a imponovalo jí to.
"Děkuju ti Pavle." Řekla něžně. "Měla bych se ti nějak odvděčit" a ladně, jedním nepatrným pohybem ze sebe shodila ručník. Pavel seděl v křesle a nemohl se toho pohledu nabažit. Už je to tak dávno, co viděl mladé, pevné dívčí tělo. Mlčky k němu přistoupila a pomalu si před něj klekla. Začala mu rozepínat pásek a pak stáhla jeho kalhoty. Boxerky následovaly. Jemně uchopila jeho, již tvrdý a k prasknutí nalitý penis a něžně jej políbila. Začala ho olizovat a pak jemně sát. Pavel zažíval nebeskou rozkoš.
Vytáhl ji k sobě nahoru a začali se vášnivě líbat. Lucka na nic nečekala a nasedla na jeho ztopořený úd. Začala kroužit boky a vychutnávala si každý pohyb. Pavel sál a mačkal její krásná ňadra. Oba se blížili k vrcholu. Ten byl dokonalý. Dosáhli ho v jeden okamžik. Ještě chvíli zůstali nehnutě sedět a zhluboka oddychovali.
Když Lucka odcházela do sprchy vzala Pavla za ruku a vedla ho s sebou. V horké koupeli se k němu otočila zády. "Chci to zezadu." Pavel ji chytil za vlasy a začal mocně přirážet. Cítil, že už bude, Lucka to také poznala a rychle si před něj klekla. Pár pohybů hlavou a Pavel stříkal své horké sperma přímo do její nenasytné pusy. Neuhla ani o píď. Ochotně počkala a Pavla vysála do poslední kapky. Do večera se pomilovali ještě několikrát a celou noc si povídali o svých nepříliš šťastných životech.
Když Lucka ráno odjížděla, bylo na obou vidět, že to nebyl jen pouhý flirt a sex na jednu noc. "Víš, kdybys měla někdy cestu kolem, rád tě uvidím." Lucka se jen pousmála, zmizela v taxíku a ten s ní odjel. "Co sis myslel vole" řekl si v duchu Pavel a šel radši něco dělat.
Po měsíci, zrovna když Pavel pokládal na střechu nové došky, přijel k hájence opět taxík. "Ahoj, měla jsem cestu tak... Nepotřebuješ pomoc?" Pavel se zeširoka usmál a spěchal k žebříku, ať už je dole u Lucky. Objali se a políbili. "Potřebovala jsem si něco dořešit a dát si věci dohromady. Tak jestli ti tady nebudu překážet..." "Nebudeš. Určitě nebudeš."
