Jakmile se venku oteplí a slunce začne mít správnou sílu, vytáhnu ze sklepa svého zaprášeného miláčka.
Namažu mu řetěz, seřídím přehazovačku, nastavím brzdy a dofouknu kola.
Pak už každé ráno jedu do práce a ve dvě se vracím stejným úsekem domů.
Líbí se mi svoboda pohybu, dříve jsem sedl do auta a odvezl se klidně i do stánku pro zmrzlinu. V dnešním šíleném provozu jsem vyměnil čtyřkoláka za dvou a místo silnic to beru oklikou.
Sice to mám zkratkou přes les o pár kilometrů delší, za ten fantastický klid to ale rozhodně stojí.
Vstřebávám nádhernou zelenou barvu přírody a kochám se křišťálově průzračnou vodou zatopeného lomu.
Ještě před deseti lety cestu lemovala jen hnusná tmavá díra. Teď je však tato část krajiny dechberoucí a důležité pro mě je, že tam nechodí ani moc lidských narušitelů. Tedy kromě mé maličkosti.
Zákaz vstupu je na každé odbočce. Málokdo však ví, že již mnoho let nikdo v těchto končinách nehlídá.
Jednoho letního dne jsem jel opět z práce a cestou poslouchal hlasitý zpěv ptáků. Něco mě ale přece jen zarazilo. Na břehu jezírka ležela v trávě deka a vedle ní pohozená dvě kola. Byl jsem zvědavý, kdo narušuje zdejší klid a pomalu jsem se k místu přibližoval. Po pár dalších metrech jsem již slyšel šplouchat vodu a raději z bicyklu slezl, vedl jej vedle sebe a opatrně se přibližoval k okraji jezírka. Zůstal jsem stát schovaný za vysokou trávou a pozoroval pohyb zdejších vetřelců.
Byly to dvě dívky, ochlazovaly rozpálené kůže a poklidně plavaly v zaplaveném lomu. Nechtěl jsem je vyděsit a být za úchyla, ale zvídavost mě porážela.
Po chvilce cákání se chichotající dvojice vynořila. Zíral jsem na dvě nejspíš studentky z boku a s otevřenou pusou hltal jejich dokonalé křivky. První jsem ocenil oblé nahé zadečky a poté pohupující se ňadra. Dívky byly blízko a přitom tak daleko. Opatrně jsem položil kolo do trávy a našlapoval ještě blíž. Už to bylo maximálně deset metrů, tam končila vysoká tráva a já se dál neodvážil. Skrčil jsem se a přes zelenou clonu jsem měl holky jak na dlani.
Ty si lehly na deku a nastavily na obdiv svou kůži slunci.
Bylo jim maximálně do dvaceti let, malá blondýnka trošku krev a mlíko a štíhlá vysoká černovláska s krátkým sestřihem.
Chvilku jen tak ležely a pořád se něčemu chichotaly. Po chvilce se tmavovláska naklonila a svou kamarádku políbila na ústa. Jemné polibky jim vydržely pár minut, pak se na sebe nadržené milenky vrhly a vášnivě slavily shledání. Nikdy jsem nic tak krásného neviděl, líbaly se a jejich dlaně sjížděly kůži sem a tam, jak snowboardy na černé sjezdovce.
Pták mi začal tuhnout a já sotva dokázal skrýt vzrušený dech.
Tmavovláska zavítala ústy k ňadrům a jedna ruka dráždila blondýnku mezi baculatými stehýnky. Bylo mi stydno, ale nedokázal jsem udělat víc, než že jsem vytáhnul pulsujícího ptáka z kraťasů a přejížděl přes naběhlého žaluda. Šmíroval jsem hrající se koťátka a čekal co bude dál.
Když začala blondýnka hlasitě vzdychat, tmavovláska sjela ústy ještě níž a vylizovala jí hladovou a určitě mokrou kundičku. Čurák mi v tu chvíli doslova explodoval. Přejížděl jsem už jen lehce přes špičku žaluda a ždímal koule téměř do prázdna.
S prázdným pytlem jsem nechal kočičky v klidu, odplížil se ke kolu a zmizel dřív, než jejich hry skončí.
Měl jsem to risknout a přidat se?
Spíš bych je vylekal a neviděl nakonec nic.
Ten pohled stál opravdu za to.
