Archeolog vzpomíná (1.)

Příběh mé cesty k archeologii se odehrál na prahu 80. let minulého století, v té podivně šedivé době, kdy čas jako by se zastavil, vystřídaný nudným bezčasím. Protloukal jsem se bez většího zájmu studiem historie na pražské filozofické fakultě; moje touha dostat se na obor nějakého užitečného cizího jazyka vyšla naprázdno, a tak jsem se na náhradním oboru v podstatě jen vyhýbal vojně, honil se za spolužačkami a užíval si dobou omezených možností studentského života. Mé studijní výsledky nebyly právě zářné a kdyby se mě někdo zeptal, co plánuju po škole, asi bych jen pokrčil rameny. Když mě jednoho dne na chodbě před posluchárnou oslovil profesor Meravý, stárnoucí elegán a známý svůdce žen, ale také přední odborník na východoevropské starověké civilizace, a pozval mě k sobě do pracovny, nejvíc mě překvapilo, že mě zná jménem; na jeho přednáškách jsem býval vzácným hostem. "Komárku, jak Vás zajímají Thrákové?", změřil si mě zpytavým pohledem, když mi nabídl židli. "Nijak zvlášť, pane profesore.", odpověděl jsem po pravdě. Pedagog se zamračil. "Poslyšte, Komárku, Vy jste si podal v lednu žádost o zahraniční terénní stáž, že? Kam jste čekal, že Vás pošleme? Do Pompejí? Na Stonehenge? Mám tu pro letošní léto nabídku na thrácké vykopávky u Burgasu, nebo na vykopávky hradiště polabských Slovanů kousek od Karl-Marx-Stadtu. Čili to máme Černé moře versus východoněmecké Podkrušnohoří. Já se Vás pro jistotu zeptám ještě jednou: zajímají Vás Thrákové?!" "Ohromně, pane profesore, od dětství si o nich čtu, byl by to splněný sen..", zareagoval jsem hbitě. "No vidíte, Komárku, to je jiná.", usmál se Meravý jako bazilišek. "Takže já Vás na ty Thráky navrhnu. Máme tu ovšem jednu menší lapálii. Na tu stáž Vás musí doporučit SSM. Já se na Vás trochu informoval...", profesor se znovu zachmuřil a vytáhl jakési lejstro. "A předseda fakultní organizace Štefek mi sdělil, že jste opilec a skandalista. Prý jste na terénní exkurzi na Moravě přiměl kolegyně z druhého ročníku,", profesor nedokázal potlačit úsměv, "aby se svlékly a předváděly Tři Grácie." "Živé obrazy, inspirované lokálním folklórem?", nadhodil jsem. Meravý se zachechtal a pokračoval: "Živé obrazy si nechte na nácvik spartakiády. Větší potíž je, že jste údajně na té exkurzi svedl Štefkovu snoubenku, asistentku Koutskou. Šlo o tom po katedře dost peprných řečí." No jo, Blanka, pihovatá černovláska s roztomilým pršáčkem a výstavními kozami, malinko jednoduchá. Až mě udivilo, jak snadno zabrala na mé slabomyslné vtipy, nechala se vylákat na procházku a pak jsme si to rozdali na hrázi rybníka. Blani měla neskutečné dudy a hekala u toho tak nahlas, že nás nakonec ten její kašpar přistihl. "Ona je trošičku jednoduchá, ale má výstavní dudy.", jakoby nahlas zapřemítal Meravý. "Štefek si na mě zasedl, závidí mi můj rolnický původ.", zatvářil jsem se ublíženě, aniž bych tu avantýru nějak popíral nebo rozváděl. "Rolnický původ si strčte za klobouk, Komárku. Štefkův otec je ještě větší komunista než já.", odsekl Meravý. "Prostě se buď ustrne, nebo Vás místo na Thráky pošlu na Moravu. Nevěšte hlavu, můžete tam prohánět mladé katoličky, ať se u zpovědi aspoň červenají." S těmi slovy mě vyprovodil ze dveří.

Odcházel jsem z jeho pracovny v rostoucím vzteku. Jistě, tu žádost, na kterou jsem už dávno zapomněl, jsem si podal v lednu jedno ráno po obzvlášť vydařeném večírku na koleji studentek Peďáku; už okolo desáté jsem se tam intimně sblížil s copatou a prsatou Naďou, s níž jsme se pomilovali v suterénu koleje v tělocvičně, zatímco pár metrů od nás hrála děcka obíhačku. Naďa měla nezastavitelnou škytavku, takže při každém přírazu do její nádherně mokré kundičky jsem jí musel dát ruku přes pusu, ale ty její kulaté kozičky se jí nádherně natřásaly... Když jsme skončili, normálně si přes nahá prsa natáhla tričko, vyšla z nářaďovny a udivenému druhákovi odebrala pálku se slovy: "Teď jsem na řadě já." Vsadil bych se, že všichni hráči civěli na její napružené cecíky, že neuhráli ani míček. Já se nenápadně odplížil zpátky na večírek, kde jsem něco vypil a po půlnoci se zapovídal s Janičkou, legračně trhlou Moravandou, která se neupejpala a po kratším srdečném rozhovoru mě vylákala po požárním schodišti na střechu koleje, kde jsme se navzdory lednovému počasí mazlili s výhledem na Hradčany tak důvěrně, až mi z ničeho nic zašeptala do ucha: "Tak dyžs mi tam už strčil prsty, strč mi ho tam taky." To přání jsem jí ochotně vyplnil a bylo z toho krásné šukání v čerstvém poprašku sněhu, který se snášel na Prahu. Obdivoval jsem, jak se Janička navzdory chladu ochotně nechává píchat se sukní vykasanou až k pasu a ještě u toho radostně piští. Pak jsme se každý zvlášť vrátili do společnosti, já ještě popil a na cestu domů okolo šesté ráno zlákal blonďatou třeťandu Kristýnu. Další zářez se už nekonal; když jsme podruhé přejeli cílovou zastávku a já se marně pokoušel dostat se Týně pod tlustou bundu, pod svetr a pod podprsenku - těžko splnitelný úkol i z střízliva - přišla s konstruktivním nápadem: "Hele Pájo, oba jsme na kaši, navíc je ráno. Zajedeme na přednášku, nějak to přetrpíme, dáme oběd, a pak pojedeme ke mně. A přestaň mi osahávat kozy přes bundu, to je o ničem." Týna měla pravdu, přednášku jsme dali, byť v zadním lavicích, a když prof. Meravý na konci po tradiční plejádě košilatých fórků na spolužačky v přední řadě (skoro pokaždé nějaká zabrala) ohlásil možnost zahraniční archeologické stáže, Týna do mě šťouchla: "Hele, co ty na to?" Pokrčil jsem rameny a následoval ji tramvají do Liboce, kde jsme okolo poledne nenašli nikoho doma, takže jsem jí konečně mohl svléknout nejdřív tlustou bundu, pak svetr a nakonec podprdu.

Ukrývala plochá ňadra s bradavkami na vystouplých, světle růžových dvorcích, a když jsem vrcholek jednoho prsa vsál mezi rty a začal cucat, Týna zaklonila hlavu a nečekaně hlasitě se rozvzdychala. "Jo, ano, to je ono...silněji, prosím...prosíííím.", sténala a tiskla si mou hlavu k prsu. Chňapnul jsem lačnými ústy i po druhém hrotu, už náležitě naběhlém a tvrdém, a sál jsem jí obě ňadra střídavě. Chytla mou hlavu do dlaní, držela si ji u hrudníku a s pronikavým sténáním sledovala, jak celé vrcholky jejích špičatých koziček mizí v mé puse a propínají se, jak silně cucám vztyčené cecíky. "Jo, ještě, prosím....ještě...!", vzdychala, po chvíli se prohnula a dopadla s hlasitým hekáním naznak na gauč. "Pane bože....", šeptala tiše a hladila si plochá prsa s velkými, vztyčenými bradavkami, občas si jednu nebo druhou zlehka poškrábala nehtem nebo důrazněji potahala, přičemž vždycky vzdychla. "Uuuf....nádhera. Mám je děsně citlivé, víš?", dodala celkem zbytečně a omluvně se usmála. "Chlap mě může udělat klidně jenom přes bradavky. Ale ne každej má tu trpělivost. Neboj, já se umím odvděčit.", dodala vzrušeně, když se zvedla, až se jí hrotité kozičky roztřásly, a začala mi svlékat kalhoty. Popadla můj čurák, už dávno vzrušením ztopořený, několikrát s ním rukou zapumpovala, pak se rychle vysoukala z kalhot, silonek a kalhotek a roztáhla stehna. "Tak pojď, chci ho tam.", zapředla a rozevřela si prsty růžové závojíčky, zpola ukryté v houštince světle hnědých chloupků, vlhkostí už zplihlých. Přitiskl jsem žalud do rýhy mezi pysky, projel jí několikrát nahoru a dolů a zatlačil na nabíhající klitoris. Týna vzdychla, hmátla rukou mezi svoje nohy, chytila mě za péro a navedla si ho do dírky. Byla krásně úzká, ale silně tekla, takže jsem v její mušličce nádherně klouzal a mohl oddalovat orgasmus, dokud nezačala hluboce oddychovat. S pevně zavřenýma očima začala házet hlavou ze strany na stranu a hlasitě sténat, až mi stahy její pipinky prozradily, že se podruhé udělala. Se supěním jsem se i já přivedl k vyvrcholení a v posledním okamžiku radši ocas, kterým už se semeno z koulí dralo v bolestivě silném výstřiku, vytáhl z její mokré pičky. Stříkal jsem během posledních hodin už potřetí, takže Týně dopadlo na ploché bříško jen několik kapek. S hraným pohoršením si je setřela a pak s úsměvem šla postavit na kafe. Vypili jsme ho v zimní zahradě jejich vily a já celou dobu fascinovaně sledoval, jak se Týně pohupují špičatá kůzlátka v rozepnuté pruhované košili, jejím jediném oděvu. Nijak se nenamáhala zakrýt si klín, jehož světle hnědý trojúhelník provokoval mou chuť k dalším neřestnostem. "Ale no tak, pán nemá dost?", zapředla, když jsem ji při sklízení hrnečků ze stolu chytil jednou rukou za prso a druhou jí chtivě hmátl mezi nohy. Chvíli se nechala mazlit, pak ale moje snažení utnula. "Neblázni, naši jsou za chvíli doma z práce. A ve tři přijde Ondra... To je můj kluk.", dodala a když uviděla můj výraz, nahlas se rozesmála. "Jsem to ale rajda nestydatá, co? Zasloužila bych na holou." S těmi slovy se ohnula přes stůl, vyhrnula si košili do pasu, stačilo jen trochu, a plácla se přes nahý zadeček. "Nezapomeň na tu stáž, co o ní mluvil Meravý."., připomněla mi, když jsme se později loučili u branky. "Třeba tam pojedeme spolu a bude nějaké pokračování.", dodala mnohoslibně. Jak jsem cestou tramvají zpátky do města definitivně střízlivěl, přimělo mě to u fakulty vystoupit a zajít na sekretariát katedry. Ve čtyři tak kupodivu sekretářka stále byla, a když jsem jí zmateně vyložil svou věc, znuděně mi beze slova podala cyklostylovanou přihlášku. Na můj dotaz, kolik lidí si ji už podalo, jen bezradně pokrčila rameny, takže jsem formulář bezmyšlenkovitě vyplnil, odevzdal a během pár dní na celou věc zapomněl.

Když jsem teď ale odcházel od profesora, který mi celou věc nečekaně připomněl, aby ji vzápětí nutnost svazáckého posvěcení zase vzdálila, měl jsem zlost. Štefek je mstivý, zakomplexovaný hajzlík, ten se přes ty parohy nepovznese, táhlo mi hlavou. Druhý den jsem jako z udělání potkal jeho Blanku neboli slečnu asistentku Koutskou, a v hlavě se mi zrodil ďábelský plán pomsty. "Ahoj Blani.", zapředl jsem rozhovor s bezelstnou prsaticí, jako bychom byli nejlepší přátelé. "To jsi ty?", zrudla a trhla sebou. Zdálo se, že váhá mezi uraženým nezájmem a polichocením. "Tys mě dostal do pořádnýho maléru. Karel strašně zuřil... Máš štěstí, že odjel před týdnem na stáž do Moskvy. Kdyby nás dva viděl spolu, ten by ti dal co proto." Velkodušně jsem mávl rukou nad tím, jak by mi ten o dvě hlavy menší hubený skrček asi dával co proto, zato jsem ostražitě zavětřil nad informací, že je v tahu. "No jo, to byla klukovina, viď? Úplně jsme zblbli.", mrknul jsem na Blanku a s uspokojením registroval ruměnec v její tváři. "Ale mě to mrzí, že jsem ti udělal malér, fakt. Můžu to nějak napravit? Nešla bys třeba na kafe?" K mému překvapení Blanka nejen že souhlasila, ale na to kafe jsme hned i společně odkráčeli, a když jsme strávili zbytek odpoledne v družném rozhovoru, nechala se pozvat do kina Letka na jakýsi snad gruzínský nebo jaký film. V šeru kinosálu jsme seděli vedle sebe jako dva milenci na rande a já se zájmem sledoval, jak se Blance zdvihá a zase klesá její objemné poprsí, napěchované do poněkud úzce střižené halenky. Po odjezdu snoubence se zřejmě nudila, protože po filmu nepohrdla ani pozváním na dvojku bílého, a když první skleničku vystřídala postupně druhá, třetí a dokonce i čtvrtá, galantně jsem jí nabídl doprovod k ní domů na Vinohrady. Tak nějak plynule jsem ji nejen dovedl před dům, ale jako by nic vklouznul za ní i dovnitř. Za chvíli jsem už seděl u nich v obýváku a zatímco Blanka stavěla na kafe, prohlížel jsem si bizarní výzdobu, pozůstávající především ze svazáckých ocenění a fotek Štefka s různými delegacemi. Brrr... Když Blanka s rozpačitým úsměvem donesla dva hrníčky, prsa se jí pod halenkou pořád tak lákavě dmula, takže jsem s šibalským mrknutím připomněl, že jsme vlastně už jedno kafe měli, jemně jí šálky odebral a přivinul si její bujné vnady na svou hruď. Vůbec se mým polibkům ani zvědavým dotykům nebránila, jen po hmatu našla vypínač a cudně zhasla. Když jsem jí zbavil té halenky, sama si rozepla podprsenku a přitiskla si moje rty na jedno z osvobozených plných ňader. Dychtivě jsem obkroužil špičkou jazyka široký hrbolatý dvorec, v jehož středu se už napínala tuhnoucí bradavka, a pak jsem celý vrcholek té nádherně se přelévající kozy vsál do pusy. Cucal jsem Blance oba nahé cecky a ta stejně jako tehdy na Moravě hekala vzrušením. Zbavil jsem ji sukně, na svazačku povážlivě krátké, a rovnou s ní svlékl i široké bílé kalhotky. Vykoukla na mě z nich houštinka černých chloupků; móda vyholených dámských klínů ještě zdaleka nenastala, podobný drn jako Blanka měla mezi stehny i prakticky každá slečna v západoněmeckých pornočasopisech, pokoutně k nám pašovaných. Klekl jsem si a začal Blanku líbat na závojíčky její macaté pipinky. Stačilo je chviličku dráždit špičkou jazyka, aby se doširoka rozevřely a nabídly mi přístup k rychle vlhnoucí dírce i nabíhajícímu poštěváčku. Jemně jsem ho stiskl rty a pak ho začal pomalu, ale důrazně protahovat, až se krásně napnul. To jsem několikrát zopakoval a Blanka tekla jako Punkva. Začal jsem jí pipinu lízat důrazněji, ochotně mi vycházela houpavými pohyby pánve vstříc. Opřela se zády o zeď, doširoka se rozkročila a nechala mě lízat jí její baculku, zatímco sama si hnětla svoje těžká, visící prsa a kroužila si prsty okolo naběhlých bradavek. Zřejmě by si to ode mě nechala bez rozpaků takhle udělat, ale já nechtěl být jen tím, kdo tu dává, takže jsem po chvíli vstal a začal se svlékat. "Pojď do ložnice.", špitla Blanka.

I tam bylo zhasnuto, ale pouliční lampa pod oknem nasvěcovala širokou manželskou postel dostatečně. Pro naše následující počínání vyhovovala ideálně. Blanka vypadala v tom příšeří se svými vzrušenými ňadry i rozevřenou pipinkou úžasně a neuniklo mi, že jak tak stojí nesměle u postele a zdráhá se udělat první krok, hraje si nicméně prsty mimoděk se svou vydrážděnou mušličkou a přejíždí si po vzrušeném poštěváčku. Pomohl jsem jí překonat rozpaky a vrhnul se na ni s vášní, kterou okamžitě opětovala. Když jsem ji přiměl kleknout si, opřít se rukama o široké dřevěné čelo postele, až se jí prsa zhoupla, a nastavit se mi zezadu, napadlo mě, kolik takových milování asi tahle ložnice v secesním činžáku už zažila. Přišla v ní o počestnost při svatební noci choť nějakého bankovního úředníka, nebo tu špásoval pán domácnosti s guvernantkou svých dětí? A nepočali tady náhodou jeho soudruzi rodiče toho parchanta Štefka? Ta myšlenka mi připomněla můj původní plán pomstít se tomu šmejdovi pořádným opícháním Blanky, takže jsem ji popadl za boky a vrazil jí svůj čurák zezadu do kundičky s takovou vervou, až překvapeně vykřikla. Začal jsem si ji za boky na svůj ocas nesmlouvavě přitahovat, až se jí visící kozy rozhoupaly jako dvě těžká, nalitá vemena, a přírazy do její horké pičky jsem sem tam doprovodil citelným plácnutím přes nahý zadek. Jenže jak trestat, když trestaná přijímá trest s nadšením? Blanka hekala slastí a vůbec jí nevadilo, že moje ruce zanechávají na jejích širokých, rychle rudnoucích půlkách viditelné stopy. Vysazovala zadnici proti mému ptáku, až jí pohupující se kozy pleskaly o čelo postele, a když jsem jí hrubě za ta vemena popadl a majetnicky je začal od hrudi až k naběhlým bradavkám mačkat, jako bych ji chtěl podojit, její hekání se slilo v dlouhé, téměř nepřetržité sténání. Podle stahů její mušle jsem usoudil, že už se udělala, ale bušil jsem jí do pipiny dál, tahal ji za cecky a plácal ji po prdeli, dokud jsem nevyvrcholil i já. Prvních několik prudkých vystříknutí šlo hluboko do Blančiny štěrbiny, teprve pak jsem přišel k rozumu, vytáhl z ní svůj škubající se ocas a zkropil jí několika dávkami záda, prdelku i silná stehna. Padl jsem naznak do peřin a zhluboka oddychoval, možná jsem na nějakou dobu i usnul. Když jsem se znovu probral, Blanka odpočívala vedle mě a světlo z ulice jí kreslilo přes korunu venku stojícího stromu na nahých zádech exotické vzory. Svedení a zneuctění svazačky jsem dokonal, byl čas jít, ale kdoví proč se mi nějak nechtělo vstát. V duchu jsem si říkal, že jsem se k ní na konci našeho milování nemusel chovat tak neurvale, i když nedala nijak najevo nesouhlas a možná se jí to i líbilo. Zkusil jsem se potichu zvednout, ale Blanka hned otevřela oči a usmála se. "Nechoď ještě...", zašeptala a objala mě kolem pasu svou nohou tak, že se zároveň ke mně z boku přimkla svou baculatou pipinkou, po milování a zřejmě i mém výstřiku stále horce vlhkou. Její nahá prsa se mi přelila na hrudník a naše rty se znovu našly. Tentokrát jsme se líbali něžně a dlouho, já jemně laskal Blančina veliká prsa a ona se pomalu přesouvala nade mě. Když mi několika vláčnými pohyby ruky pomohla znovu k erekci, roztáhla si prsty závojíčky svojí prcinky a pak na můj pták pomalu dosedla. Objal jsem její zadeček a nechal ji zvolit si vlastní tempo, ve kterém se šukala na mém čuráku. Začala pomalým pohupováním v bocích, pak postupně zrychlovala, vypínala se výš a nechávala mé péro ze své lasturky skoro vyjet, než na něj vždycky znovu z výšky přirazila, takže jí můj pták skoro celou svou délkou projížděl pipinu. Fascinovaně jsem sledoval, jak se její velké dudy vlní sem a tam. Když se přiblížila k vyvrcholení, nahnula se Blanka blíž ke mně, takže jsem ji za visící ceciny popadl a pevně je stiskl, zatímco ona s hlasitým hekáním začala prudce přirážet a během pár vteřin jí pička začala pulzovat orgasmem. To bylo na mě moc a podruhé té noci jsem stříkal. Jelikož se Blanka v extázi nepřestávala šukat ani na mém stříkajícím klacku a já s dlaněmi plnými těch fantastických koz nebyl schopen pohybu, šla jí celá má druhá dávka kompletně do mušličky. Zřejmě to nevadilo, protože když se udýchaná položila znovu vedle mě, nepadlo o vystříkání její prcinky ani slovo. Namísto toho jsme si začali s očima upřenýma do stropu tiše povídat o všem možném. Připadalo mi, že se Blanka snaží nějak vymluvit z toho, že právě podvedla Štefka, aby si nepřipadala jako coura. Hovor se nevyhnutelně stočil po chvíli na fakultní záležitosti. "Víš, já dobře vím, že Karel je ... trochu pedant, má to vydřený... navíc zapálenej svazák.", Blanka kostrbatě hledala slova. "Taky vím, že nejsem zrovna nejnadanější historička. Na fakultě mě udrží Karel a jeho táta. Já nechci skončit někde ve fabrice u šicího stroje, víš?" Když jsem nad ránem od Blanky odcházel, pocit triumfu nad Štefkem se nějak nedostavoval, zato Blanka se z naivní prsaté husičky v mých očích proměnila v obyčejnou fajn holkou, která nemá lehký najít si v životě to správné místo. A která je mimochodem dost dobrá v posteli.

Uběhlo pár dní a když jsem se náhodou na chodbě srazil před jeho pracovnou s profesorem Meravým, pozval mě rázným pokývnutím dovnitř. "Vy se nezdáte, Komárku, na Vás si budu muset dát pozor.", zahalekal žoviálně a pak věcněji dodal: "To doporučení máme, můžete se chystat na Thráky." Tvářil jsem se nechápavě a ujišťoval se, že Štefek mi to skutečně podepsal. "Nikoliv, Štefek je přece v Moskvě a ještě tam pár měsíců pobude. Podepsala to místopředsedkyně SSM, což je kdo?", tvářil se Meravý triumfálně. Panebože, Blanka, ten blbec ji udělal svou zástupkyní, došlo mi. "Já se Vás neptám, jak a čím jste kolegyni Koutskou přesvědčil.", vychutnával si profesor celou situaci. "A nebude z toho mít Blan...slečna Koutská nějakou nepříjemnost?", koktal jsem. "To asi ví ona sama nejlíp, a než se Štefek vrátí z Moskvy, Vy už budete v Burgasu. A teď do práce, Thrákové čekají.", smál se Meravý a ukázal na štos knih na svém stole. "To ani nepoberu.", zasténal jsem a bezradně listoval náhodně vybranou publikací. "Navíc je to všechno v ruštině, něco českého by nebylo, pane profesore?" "Omyl, Komárku, část je v bulharštině. V češtině zatím nic. Mám samozřejmě rozpracovanou rozsáhlou přehledovou publikaci, počítám, že vyjde tak za ... deset let. Až půjdu do penze. Tak hybaj a zítra se stavte pro druhou půlku materiálů. Můžete začít obrázky.", chechtal se, když mě vyprovázel ze dveří. Belhal jsem se na kolej, obtížen učenými spisy, ale v radostné náladě. Ve vrátnici jsem si dal pauzu, naházel do automatu pár mincí a s chutí vytočil číslo domů. "Ahoj tatínku, volám kvůli tomu, že ta letní brigáda ve družstvu nevyjde. Univerzita mě na celé léto posílá na vykopávky do Bulharska. To víš, vybrali nejlepšího, nemohl jsem odmítnout.", culil jsem se a vychutnával si otcovo spílání na druhém konci linky. Dotyčná brigáda měla smazat můj menší hřích z loňského léta, kdy jsem se během prázdninového pobytu doma nenadále sblížil s copatou blondýnkou Markétkou, mladou účetní v našem JZD, kam si mě coby "inteligenta" pozvali kvůli nějaké patálii s jakýmsi novým kalkulátorem. Markétka se zvonivě smála a pod polorozepnutou blůzičkou se ji nádherně nadouvaly kozičky, až nějak vyplynula z hovoru schůzka okolo třetí ve skladu čistého oblečení v zadním traktu areálu. Markétka vůbec neprotestovala, když jsem jí blůzičku dorozepnul a ochotně mi nabídla k cucání sympaticky kulatá prsa, která jsem vysvobodil z košíčků bílé podprsenky. Její bradavky naběhly do podoby dvou růžových čudlíků, za které jsem ji potahoval, až slastně sténala a horečně si svlékala pod vyhrnutou sukní kalhotky. Kačenku měla už krásně zmáčenou, měkkou a horkou a můj čurák, který předtím lehce pohonila, do ní zajel se slyšitelným začvachtáním. "Promiň, hrozně mi teče...", špitla nesměle. "Ale můžeš se mi tam vystříkat, beru prášky.", dodala. Pokroková žena, to nebylo v té době zdaleka běžné! Popadl jsem Markétku za nahý kulatý zadeček a přirážel jí do zmáčené pipinky, až se její slastné sykání slilo do dlouhého sténání. Měla kočičku tak mokrou, že mi z ní čurák během stále rychlejších přírazů několikrát vyjel a otřel se o její zadní dírku. Pak mě ale pevně objala stehny kolem boků a moje péro už bušilo jen do té správné dírky. Drtil jsem prsty její bílé, neopálené kozičky a chtivě přejížděl palci přes růžové cecíky, zduřelé a tvrdé. Markét mě patami povzbuzovala k stále tvrdšímu mrdání své pičky. Když to na mě přišlo, radoval jsem se v duchu, že si nemusím dávat pozor; byl jsem tak rozjetý, že bych ho asi stejně nevytáhnul včas. "Jééé....ůůůůů...stříkej, to je naádhera...to je krásně horkýýýý...", šeptala roztomile Markétka a neuvolnila sevření svých stehen, dokud jsem jí do prcinky nevycáknul poslední kapku. Když jsem z ní svůj ochabující klacek vytáhnul, přitiskla si na ošukanou mušličku ruku a pokoušela se jí zastavit bílý pramínek, který jí hned začal vytékat ze štěrbiny. Za chvíli měla mé mrdky plnou dlaň.

I když se Markétka po milovaní trochu červenala, jak si stydlivě cpala neposedná prsa do košíčků podprsenky, bylo jasné, že se musíme vidět co nejdřív znovu, takže za dva dny jsme si dostaveníčko zopakovali. Většina žen, se kterými jsem do té doby spal, po mně vyžadovala buď pánskou ochranu, nebo maximální opatrnost, takže jsem si s Markétkou náležitě užíval svobody vystříkávat jí mušličku bez obav z nechtěných následků. Ty se skutečně nedostavily, protože na naší asi páté schůzce Markétka nešťastně přešlápla a přiznala se, že to dostala dřív, takže nemůže. Chlácholil jsem ji něžnými slůvky i mazlením jejích citlivých ňader, takže když cítila mou erekci, odhodlaně si klekla a vyndala mi ztopořeného ptáka z kalhot. "Nevím, jestli to zvládnu, máš toho vždycky tolik...", špitla, než mi začala čurák kouřit. Asi to nedělala moc často, protože jsem si musel její roztomilou hlavinku sám navést tak, aby se přiblížil kýžený cíl. "Už..už budu stříkat!", zasupěl jsem pro jistotu výstražně, než jsem jí začal cákat do pusinky. Statečně všechno polykala, takže jsem ji pak hladil láskyplně po vlasech ještě dlouho potom, co jsem se nádherně udělal do její pusy. Bohužel, ten krásný románek nám nevydržel ani zdaleka na celé léto, jak jsme si plánovali. Nestihli jsme oslavit ani dva týdny společného špásování, když nás její muž přistihnul. Markétka byla totiž naneštěstí tak trochu vdaná za jednoho hňupa z družstva, který pojal nápad jít nafasovat nové montérky do skladu zrovna v době, kdy jsem jeho ženu píchal zezadu, zatímco se opírala o polici a nahá prsa jí tančila na hrudníku v rytmu mých přírazů. Coby prostý a přímočarý družstevník to novopečený paroháč řešil na místě rvačkou, což jsem respektoval, navíc jsem mu taky pád ran rozdal, i když pravda, inkasoval jsem víc. Potíž byla, že otec tohoto podvedeného muže byl okresní tajemník, který snad z nedostatku stranické činnosti začal celou věc brát nikoliv jako aférku nezbedného studenta a svolné paničky, ale jako příklad toho, jak falešný intelektuál kazí morálku venkovské soudružky. Celá věc začala nabírat nepříjemný směr a zdálo se, že to aparátnické hovado, které si na svou snachu zjevně zasedlo, napíše dopis na fakultu, což by mohlo pro lajdáckého studenta mého ražení znamenat značné problémy. Můj otec, naštěstí bývalý spolužák onoho straníka, nakonec celou věc ututlal slibem, že nastoupím na celé příští léto do družstva na brigádu. To rozhodně nebyla lákavá vyhlídka, i když uplakaná Markétka mi tajně slibovala, že mi to vynahradí, ale nebezpečí tahání po různých kárných komisích bylo zažehnáno. A teď, řadu měsíců po oné letní aférce, navíc bulharské vykopávky odpískaly nechtěný svazácký závazek úplně, byť to otec ze sluchátka patřičně nahlas komentoval. Nechal jsem pozdravovat mamku a vesele zavěsil. Jupí, jedu na Thráky!