Let domů

20. 2. 2017 · 6 406 zhlédnutí Lutwo

Vyčerpán po pěti dnech vědecké konference jsem byl konečně usazen a směřoval domů. Dostat se přes bezpečnostní kontroly trvalo snad několik hodin a nemohl jsem přestat přemýšlet nad tím jaké může postarší profesor představovat nebezpečí. Dáma z bezpečnostní služby se ani jednou neusmála a ve skutečnosti začala sahat po tlačítku alarmu, když jsem žertem zmínil raketomet ukrytý v mých boxerkách. Pilot oznámil: "...Poletíme v letové hladině 9 900 metrů, rychlostí přibližně 900 km/h, počasí je klidné, měli bychom dosáhnout cíle v Houstonu dle letového řádu a jménem společnosti World Air vám tímto přeji hezký let." Pohlédl jsem na sousedku v sedadle vedle, která četla, právě si objednala drink a když spatřila, že jsem se na ní zaměřil, otočila se ke mě a zeptala se jestli létám často. Vysvětlil jsem, že po událostech z 11. září se mu vyhýbám pokud je to jen trochu možné. Byla to pěkně oblečená dáma s kratší sukní a bílou blůzou ve které vynikaly obrysy jejích vyvinutých prsou. Pravděpodobně byla o něco mladší než já. Poté co jsem věnoval vizuální zdvořilou pozornost, nabídla mi ruku a pronesla: "Nuže, jelikož spolu budeme cestovat několik hodin, mé jméno je Jana."

Podal jsem jí svou ruku a při sevření, které by někdo mohl použít i při polibku ruky, jsem odpověděl: "Je mi potěšením Vás poznat, mé jméno je Robert."

Janin drink byl donesen a při krátkém rozhovoru jsem zjistil, že Jana je 45ti letá vdova, jejíž manžel zemřel před třemi lety. Pamatuji si jak pronesla: "Takže, dost o mě. Řekněte mi také něco o sobě a vaší rodině." Povyprávěl jsem o nich, popsal některé podrobnosti o mých třech vysokoškolsky vzdělaných potomcích a nevynechal ani mou ženu zaměstnanou jako učitelka matematiky. Také jsem zmínil, že máme velmi málo času, pokud vůbec nějaký, na něžnosti, protože často cestujeme pracovně po celých státech a tedy příležitostně improvizuji jak jen se dá. Doufal jsem, že tímto konverzace bude ukončena a budu si moci dát šlofíka. Nicméně, poté co dopila svůj drink, mi poklepala na nohu a prohlásila: "Jste velice milý muž, který určitě nemá problém zaujmout ženy."

Pamatuji si, že jsem poděkoval za kompliment a povídal si s ní ještě chvíli o dalších věcech, dokud jsem nakonec neřekl s omluvou a zívnutím: "Omlouvám se, ale jsem opravdu unavený, takže pokud Vám to nebude nijak vadit, trochu se prospím."

Během chvilky jsem upadl do hlubokého spánku a Jana mezitím pradvěpodobně rozsvítila světlo nad ní, otevřela svou knihu a začetla se do ní. V průběhu těchto okamžiků se svojí rukou, která se mě dotýkala, protože opěrka byla zvednutá, pomalu přesunula do mého klína. Později říkala, že můj penis téměř okamžitě zpozorněl a tlačil vytrvale na džíny. Jana se podle všeho dále věnovala jak četbě tak i péči o mě současně. Vytáhla deku z podsedadla, přikryla jak můj tak i její klín a poté opět přesunula ruku pod deku, aby hladila mojí erekci. Když o tom přemýšlím zpětně, přijde mi to neuvěřitelné, že zatímco ona hladí penis téměř úplně neznámého člověka, tak já, aniž bych něco tušil, spal. Po čem ona opravdu toužila, bylo rozepnout poklopec a osvobodit penis, aby se o něj mohly postarat její rty.

Už nedokázala déle odolávat touze mě probudit a s jemným zatřepáním mi zašeptala: "Vyndej svůj kolík ven, chci ti ho vykouřit."

"Heh? Co? Myslím, že jsem Vám špatně rozuměl," zamumlal jsem v polospánku, znovu mi zatřásla rukou a tichým, ale žádoucím hlasem zopakovala, "Vytáhni svoje péro ven, chci ti ho vysát." Nyní už jsem byl úplně probuzen při smyslech a cítil jsem jak její ruka masíruje můj penis přes oblečení a téměř šokovaným hlasem jsem zašeptal: "Zbláznila ses, jsme v letadle plném lidí, někdo nás uvidí."

"Neboj se," zašeptala chraplavě, "všechna světla jsou zhasnutá a většina spí a kromě toho, zalezu si pod deku, takže nikdo by nemohl vidět, že mám v puse tvého ptáka." Když jsem nereagoval, Jana přemlouvala dál, "Jsi tvrdý jako skála, potřebuješ se uvolnit a když nic jiného, chci aby ses mi vystříkal do pusinky, prosím, pomůžeme si navzájem, slibuji, že nebudeš zklamaný."

"Já nevím," vysoukal jsem ze sebe. Po chvilce přemýšlení a rozhlédnutí se koleme sebe, jsem rozepnul poklopec, osvobodil svého ptáka z džínové klece a připustil ... prostředí a okolnosti způsobují enormní erekci.

"Můj bože," vzdechla zatímco jemně honila mého kamaráda pod dekou, "je to tak příjemně teplé, žádoucí a tak tlusté v mé ruce, že se opravdu těším až si ho vychutnám." Jana se rozhlédla po temné palubě jestli nás nesleduje někdo z ostatních pasažérů a když si byla jistá, že ne, zvedla deku a přisála se na moje pulzující péro.

Lehce jsem zasténal zatímco se ona soustředila na lízání a kouření, aby mě dovedla k vyvrcholení a zrovna ve chvíli když se můj dech stával nepravidelným a krátkým, při blížícím se orgasmu, zaklepala mi na rameno letuška a zeptala se chladným hlasem: "co si myslíte, že tady vy dva provádíte?"

Odstrčil jsem Janu z mojí erekce (což mohl být nebezpečný pohyb) a zamumlal, "No, jak vidíte je to, ona jen, myslím to tak, že jen..."

"Prováděla jsem mu orálek, "prohodila Jana, "dokud jste nás nepřerušila." Tón hlasu byl jako u někoho komu byla pošlapána jeho práva. Letušce to vzalo její iniciativu a to umožnilo Janě trochu přitlačit: "a teď se na něj podívejte." Aby dodala vážnosti svým slovům, odsunula deku, aby ukázala můj, stále jako kámen, tvrdý penis. A pokračovala: "očekáváte snad, že tohoto ubohého muže nechám v takovém stavu? Co jste vlastně zač, nějaký sadista?"

S úplně zmateným pohledem nakonec letuška zamumlala: "Promiňte, omlouvám se, ale obávala jsem se, že by si někdo z ostatních cestujících mohl stěžovat."

"Vidíte někoho, že by nás sledoval," pronesla Jana, zatímco mi ho dále honila jakoby nic, "protože já určitě ne."

"No, asi ne," odpověděla tiše letuška, "omlouvám se, že jsem Vám způsobila potíže."

"To je v pořádku," odpověděla Jana, "jak by se Vám líbilo trochu ochutnat jeho neskutečně skvělý penis. Podívejte se jak je pěkný a jak se kůžička natahuje."

"Aaah, já nemůžu," letuška tiše odpověděla, ale stále sledovala mojí erekci upřeným pohledem.

"Proč ne," Jana kontrovala, "má dost šťávy pro nás obě, polykáš snad ne, a nerada bych viděla Robertovo sperma přijít vniveč."

Letuška byla v tu chvíli úplně zmatená osobní povahou do které se rozhovor přesunul a slabých hlasem odpověděla, "nemyslím, že to je Vaše věc."

"No, je to tak když mám v plánu ho vykouřit, dostala jsem se k tomu první, ale s radostí se oněj podělím a mimochodem, kdy jsi naposledy kouřila tak velkýho ptáka?"

"Nemluvte tak nahlas," pokárala jí letuška, "chtěla byste snad, aby Vás někdo slyšel?"

"Moc ne," odpověděla Jana s klidem, "ale když si nepospíšíš, budu ho muset vysát úplně sama." Byl jsem v šoku a nemohl jsem uvěřit, že slyším jak dvě ženy debatují o takové činnosti. Nicméně to bylo vyřešené když Jana chytla letušku a přitáhla její objičej k mému rozkroku. Když se její tvář dotknula mého ptáka, letuška automaticky rozevřela rty a zkušeně mě obepnula. Vzdychl jsem jakmile mě její pusa pohltila tím nejpříjemnějším způsobem. Jana se přitulila a bez varování mi dala vášnivý polibek, když svým jazykem mocně pronikla do mé pusy.

Přestával jsem se kontrolovat a myslel jen jak se vystříkám letušce do úst. Jana vytáhla jazyk z mé pusy a zašeptala: "jsi připravenej jí naplnit pusu? Ona to potřebuje." Přikývnul jsem, mé tělo se napjalo a výstřik teplého sperma zaplnil letuščino hrdlo, zatímco ona pokračovala v orální péči o mého stále dost tvrdého přítele.

Po znovunabytí vědomí jsem okomentoval: "nemůžu uvěřit tomu, co jsme právě udělali, myslím tím, s těmi všemi lidmi spícími okolo."

Jana mě znovu políbila a pronesla: "nepomysli ani na chvíli, že jsme skončili Pane Profesore, ještě se musíš postarat o mojí potřebu."

"Ale jak," zeptal jsem se tiše. "Jsem dost velký a v malých sedadlech jsem úplně zapasovaný bez šance se pohnout."

Jana přesunula letušku dozadu a řekla: "takhle," když se rychle postavila a vymrštila nohu přes můj klín a s perfektním načasováním osedlala mě i mojí část. Neměla kalhotky pod svou krátkou sukní, takže její kundička se bez obtíží nasunula na můj ztopořený úd, který, nyní plně obklopen, znovu zkameněl.

"Ty jsi úplně šílená," mumlal jsem jak se zvdihala a zase spouštěla dolů na mojí obrovskou erekci, "nás nakonec musí někdo přistihnout."

"Mlč a užívej si, " říkala, usmívající se při přirážení na můj kolík, "máme tu při ruce malou slečnu hostesku kuřačku, aby hlídala čistý vzduch, tak buď správnej Texasan a ukaž týhle holčičce z Maine šukání jejího života, mrdej, hřebče," vzdechla, "pohni svým zadkem a udělej Janu."

Po znovunabytí myšlenkových souvislostí jsem odvětil: "Jsi v sedle Jano, kočíruj si to sama, kromě toho jsem mohl jenom trochu propínat spodek zad v jejím rytmu. Mojí osobní povinností bylo jen udržet mého pindíka pevného a tlustého." To ale nebylo těžké s pocitem jak Janina kundička pevně svírá a klouže po celé délce. Začala nadskakovat nahoru a dolu dokud bez varování ztuhla jako kbyby jí zasáhl elektrošok. Orgasmus pumpoval celým jejím tělem zatímco můj synchronizovaný druhý výstřik proudil do její prcinky, dávajíce jí sperma po kterém zoufale toužila.

Téměř ve chvíli, kdy jsem oba vyvrcholili, letuška, při utírání brady, zašeptala ostře: "A teď už to stačilo, oba se usaďte do svých sedadel a ruce si nechte pro sebe."

Jana se překulila zpátky do sedadla a i když se dívala oknem do temnoty, její usmívající se tvář se odrážela ve skle a řekla: "Jak se Vám líbil bouřlivý let?" Nenašel jsem odpověď.