Na to se nezapomíná

Již dlouho jsme měli domluvený výlet do Prahy. Máme lístky na Poprask na Laguně s Holubovou a Kleplem a toužím se podívat na výstavu 700let Karla IV. Konečně jsou prázdniny, vytoužená dovolená jedeme. Marie se zhostila role průvodkyně s nadšením jejím vlastním, dokonce celou cestu odřídila. S manželem jsme se odevzdali zcela do její režie. V Praze studovala šest let a má zde dobré kamarády i krásné vzpomínky na Prahu. Takové přátele, že nám poskytli byt přímo v centru Prahy u Václavského náměstí. Klíče od bytu nám předával uprostřed Václaváku příjemný sympatický Mariin kamarád. Měli jsme to kamkoliv kousek. Jakmile jsme otevřeli byt dýchla na mě první republika. Starý být s vysokými okny s těžkými rudými závěsy. Všude kolem staré obrazy jako ve starožitnictví. Uprostřed místnosti secesní stůl se židlemi, na stole židovské anekdoty. U zdi velká postel s gobelínem na zdi. Na první pohled jsem poznala, že to je takový „zašívací“ byt, kam si pánové vodí dámské návštěvy. Marie to tu důvěrně zná. Je občasnou milenkou dvou kamarádů, vídá se s nimi, když jezdí pracovně do Prahy. Našla si je jako rozptýlení při studiu. Marie se nezdá, je to pěkná divoška. Chtěla abychom je poznali, vše jim o nás řekla. Pozvala je na druhý den, ale dostavit se může pouze jeden z nich. Škoda, chtěla bych poznat oba. Zjišťuji, že v tomto bytě nejsme tak úplně sami. Tedy nalevo jsou dveře, kde bydlí „babka“ a napravo je byt slečny. Je to byt s nájemníky. S jakými se dozvídáme záhy. Babka při první příležitosti hudruje, že nezavíráme dveře od záchodu a že jsme nezamkli hlavní vchod. Přes sádrokartonovou zeď v malé kuchyňce slyším slečnu, jak telefonuje a za každým jejím druhým slovem se ozývá vole vole. Tak tady bude slyšet každý náš vzdech. Po nutném opláchnutí, protože jsme byli z cesty pořádně umoření, ležíme na posteli a s manželem to už hraje. Je na Marii tak nadržený, že se už nevydrží déle ovládat. Roztahuje ji nohy a ona v mžiku sebou jemně škube. Vískám ji ve vlasech a sténá mi do ňader. Vím jak to manžel umí rozjet a ještě hezčí je se na to koukat. Už ho zastavuje, aby přestal, nemůže. Společnými silami uspokojíme i manžela a ten šťastně ulehá mezi nás dvě a odpočívá. Jdeme do víru velkoměsta, zavedla nás do sushi baru, kde poprvé v životě ochutnáváme tuto pochoutku. Mňam, docela se nám to daří jíst hůlkami, jen škoda, že jsme se na to vrhli hladoví a déle si to nevychutnávali. Jdeme spát pozdě, po náruživém sexu, je horko a koukám na roztočenou vrtuli větráku. Nechtěla bych žít v Praze, z otevřeného okna se ozývá ruch z centra. Nemůžu spát, slečna se vrací domů asi ve dvě ráno a ještě pouští hudbu. Někdo zvrací do záchodu. Jdu se nadýchat čerstvějšího vzduchu k oknu, přímo naproti u domu leží na zemi bezdomovec. Pravidelně se zapíná klimatizace u luxusního obchodu a ovívá ho chladný vzduch. Triko na něm vlaje a on se ani nepohne. Snad jen spí. Ráno nás vzbudili popeláři, bezdomovec už tam není. Jdu se osprchnout, snad nepotkám babku. Sotva otevřu dveře, manžel už má Marii na čtyřech a píchá ji zezadu. Ráda se dívám na jeho pozadí. Líbí se mi jeho zadek, když to dělá. Je v sedmém nebi, může si nás vzít, kdy chce a my se tomu nijak nebráníme. Marie má pro nás překvapení, které se z ní minulou noc snažil „vy..at“ můj manžel, ale marně, vydržela. Snídáme na Žižkovské věži, to je úžasný, je krásný výhled na celou Prahu. Dopoledne zkoukneme mou vytouženou výstavu. Je to zážitek na celý život, tolik informací a těch artefaktů z dob pamatujících Karla IV. - ta doba mě fascinuje. Byla jsem zabraná do zážitků, že jsem skoro zapomněla, že nás po obědě navštíví jeden z Mariiných milenců. Venku i v pokoji je takové vedro, nezbývá mi nic jiného, než se jít opět osprchovat. Vracím se jen s ručníkem kolem sebe a na posteli již sedí on. Hmmm ahoj, je první slovo, které řekne. Je to ten samý, co nám včera předával klíče. Se stydlivým úsměvem si oblékám triko a kalhotky. Povídáme si, je milý. Začíná mě hladit po rukou, zajíždí mi pod triko a hladí mi záda. To je boží, mám všude husí kůži, pane jo. Postaví se před nás a celý se svlékl, můj manžel na nic nečeká a také odhazuje oblečení. Pokládá si mě na záda a je fascinován mými prsy, nevím co na nich chlapi mají, jsou vytahaný, povislý a velký, mazlí se s nimi. Hněte je v rukách, ale krásně jemně. Hladí mě po břiše a pomalu sjíždí do rozkroku. Jeho hlava se přemisťuje také tam dolů. Hmmm je to krásné. Manžel se věnuje Marii. Vnímám ještě chvíli jejich přítomnost i jejich pohledy, než se dostávám do svého stavu bezvědomí. Mám tak silný orgasmus, že ho musím chvíli rozdýchávat. Usmívá se na mě a opětuji mu jeho pozornost, jeho přirození je tvrdé a připravené. Nasávám ho, ale také jemně, nechci ho vyděsit nějakou divočinou. Po chvíli mě pokládá na záda a jemně do mě vstupuje, přiráží ostýchavě, ale rázně. Odpočíváme všichni na posteli a opět si povídáme. Na chodbě se něco děje, ozývají se dost hlasité rány, jako by někdo pracoval se sbíječkou, ale tak nepravidelně? Něco se mi chce udělat, jít se podívat, jestli se něco neděje. Ale chodba je prázdná, za chvíli se rány ozývají znovu a ještě hlasitěji. Slečna ječí na babku a babka vrápe na slečnu. Slyším jen úryvky, jsem zase v sedmém nebi, mám totiž jeho hlavu opět tam dole. Manžel úplně nahý otvírá dveře a snaží se zjistit co se děje. Babka přiskakuje a už ji vidím jak se dere do dveří, naštěstí je manžel dost ramenatý, tak ji drží na chodbě. Marie uskakuje a schovává se za skříň, já ležím s roztaženýma nohama na posteli, drží si mě a usmívá se mi do rozkroku, nechce mě pustit. V té panice alespoň přikrývám jeho hlavu polštářem. Baba nemusí vidět všechno, ale i tak si myslím, že ještě nic takového neviděla. Koukám si s ní z očí do očí, manžel ji vystrkává ven a zavírá. To je zlý sen, to je trapas, jsem červená asi všude. On to úsměvně okomentoval, že jsme měli sex s programem. Pokračujeme tedy dál a muži konstatovali, že se nenecháme již ničím rušit. Sedám si na něj a jeho ruce mě opět hladí prsa. Tak teď je vidí v celé své povadlé kráse. Posléze ležím opět na zádech a nádherně mě prstí, to jsem ještě nezažila. Zajímalo by mě jak to dělal, protože to bylo fakt nádherný. S manželem máme hlavy u sebe a vzdycháme. Je to rajcovní se na sebe koukat, když na nás „pracuje“ někdo jiný. Někdo ťuká na dveře a bere za kliku, naštěstí bylo zamčeno, slečna se omlouvá, že jsme museli být svědky jejich hádky. Tlumeně odpovídáme, že se nic neděje. Zvedá mi pravou nohu a zasouvá se z boku, začíná se trochu ozývat má kyčel. Mrzí mě, že mi unikl jeho výraz, když se udělal. To mě vždy na mužích vzrušuje, dívat se jim do obličeje, ve chvíli nejintenzivnějšího orgasmu. Marie zahleděná na nás, je také v tranzu. Bylo vidět, že už nemůže a ztrácí rytmus, který můj muž potřebuje aby se udělal. Přiskakuji zaléhávám ho a dokončím co Marie začala. Manžel se strnulým výrazem vystřikuje. On ze mě stírá své sperma, které mi stéká po zádech. Byl to fičák a ještě s komedií k tomu. Později se dozvídám souvislosti a chápu, co se vlastně na té chodbě dělo. Slečna něco stěhovala do auta, babka ji zabouchla a zamkla dveře, takže bušila na dveře, aby ji otevřela. Pak se do sebe na chodbě pustili, slečna namazala babce kliku hořčicí a baba spustila vyrvál. V této chvíli manžel nahý vykoukl ven a babka se snažila nám vše vysvětlit. Jenže netušila, co zahlédne. No alespoň se ji mělo o čem zdát. Pak už se nám jen slečna omlouvala, to pánové nadhodili, že bychom ji mohli přizvat na pomoc. Odchází evidentně spokojen a mi se chystáme do divadla na Vyšehradskou letní scénu. Divadlo nezklamalo, vybrali jsme dobře. Večer jsme padli do postele tak unaveni, že jsme manžela museli uklidit a jít spát. Ten má totiž chutě pořád. Ráno si to však vynahradil, opět nezklamal uspokojil nás obě i sebe. Sbohem Praho, budu na tebe vzpomínat. Na jisté věci nezapomenu.