Oprava skončila.
Pračka opravena. Paní na mne koukala už po zjištění závady vyzývavě. Alespoň se mi to zdálo. "Nedáte si kávu"? Ano. Sedíme v obývacím pokoji. V telce běží Gilmorova děvčata, zvuk velmi stažený. Vysvětluji paní princip těsně pozáručních poruch, jak to mají výrobci načasované a vymyšlené. Ona mi zase vypravuje, kterak to chodí u nich, v montovně. Náhle přes zeď zaslechnu ženské vzdechy, po chvilce přírazy pelesti do zdi, jednoznačně identifikující slastnou činnost páru v ložnici sousedního bytu. Paní jemně zčervená a tiše pronese "asi se milují, soused přišel z práce". Tak si přisedám blíže a se slovy "jaro je krásné" ji položím ruku na koleno. Polkne, přivírá oči, "nechme toho", pomalu se vysmekne "musím čůrat". Odvedle se ozývá zrychlené ženské vzdychání věštící příchod vrcholu blaha. Sundávám kalhoty, slipy můj malinký utěšovatel reaguje vskutku májově. Přichází Boženka, jen v noční košili, kalhotky v ruce, pozorujíce moje vzrušení, chlípně se rozvalí v posteli a vyžaduje moji pozornost. když sousedka dosahuje druhého vrcholu, tak moje první přírazy slastně rozechvívají tělo mé nové tělnatě živočišné přítelkyně....
