Dřevěná plácačka

V pátek večer má přijít velmi důležitá návštěva. Přikázala jsem otrokovi, aby vše pečlivě uklidil. Přesto jsem našla prach na okením rámu.
Jsem nazlobena a volám jej k sobě. Má se na co těšit.
Ještě spoutat ruce a nohy, aby neměl snahu se odplazit mimo trestnou lavici před koncem.
Povrh dřevěné plácačky je na dotyk ruky sametový, ale na zadku otroka může udělat neplechu. Z otrůčkových úst je slyšet pláč. Slzy mu stékají po tváři.
Ještě políbit, aby projevil svoji lásku trestajícímu nástroji i ruce, která jej držela při exekuci a může napravit své pochybení...