Osudová
Paní je můj osud. Paní je můj osud.
Paní je všecko, co neznal jsem dosud.
Paní je první a poslední můj hřích,
nepoznat Paní, nemiloval bych.
Paní je všecko, co neztratí nikdy svůj pel.
Paní je rozum, který mi uletěl!
Paní je první a poslední má láska.
Paní, ach Má Paní, Krásná paní.
Čím to, že já, Paní,
se líbím všem,
Co na mně lidé mají ?
Mě nezajímají...
Čím to, že já, Paní,
si přesto všímám jich ?
Čím to, že já, Paní,
si tropím z nich ráda smích ?
Každý mi něco slíbí,
slídí a ve strachu se ukrývá.
Mně se však, mně se líbí
jen ten, kdo splní to co slíbí,
jen ten, kdo svou cenu má.
