V lese

Dnes bylo krásně a nechtěla jsem sedět doma, tak jsem se rozhodla, že si dám procházku do lesa. Těšila jsem se jak si vyčistím hlavu, pobudu na čerstvém vzduchu, unavím se a bude se mi dobře usínat. Zprvu jsem potkávala lidi, pak slyšela štěkot psů a křik dětí, ale když jsem došla dál a hlouběji, nebyl tam už nikdo a nic mě nerušilo. Pozorovala jsem slunce, prodírající se větvemi, poslouchala ptáky a praskání větví, potkala jsem slepýše a dokonce i nějaké houby jsem nasbírala. Les krásně voněl a mně bylo fajn.

Napadla mě šílená myšlenka, postavím si srub a budu bydlet v lese, protože tady mi samota nevadí, ba naopak, nikdo mě neruší. Divočáka jsem nikdy nepotkala tak se ho zatím nebojím, po tmě je les sice strašidelný ale tak nějak příjemně se v něm bojím, drobné zvěře není důvod se bát, tak co by mi tu scházelo.

Samozřejmě jsem tu myšlenku zase zavrhla a to čistě z praktických důvodů, jsem odchovaná v paneláku a netuším zda bych si byla schopná vůbec poradit, ale představa to byla hezká.

Začnu ale do lesa chodit častěji, když je mi v něm tak fajn a nabíjí mě optimismem.

Chodíte do lesa raději sami nebo s doprovodem? A neptám se na sexuální zážitky z lesa, tam je celkem jasné, že ve dvou to bude lepší :-)