Když se na webce zadaří

Poslední dobou tu proběhlo několik blogů, které se více či méně dotkly toho, k čemu všemu může být dobrá webka, případně co to vlastně vztah (rozuměj sex) po webce znamená. Inu neodolal jsem a vyštrachal z pomyslného šuplíku tuhle skoro zapomenutou hříčku. Uznávám, místy je trochu kostrbatá, ale na její (nebo svoji) obranu prozradím, že samotná osa toho příběhu má svůj základ v dávné realitě... ;-)

Doufám, že vás to bude bavit stejně, jako mě, když jsem to psal. :-)

---------------------------------------

„A co má udělat teď?”

“Ať ti s ním pohladí
bradavku.” Vyklepala na klávesnici.

Hanka ani nedutala a sledovala, jak nateklý, temně fialový žalud přejíždí a přes oblinu prsu její
kamarádky a pak se koketně otírá o vztyčenou bradavku. Panebože, měla by to hned teď ukončit a jít spát. Položila si obličej do dlaní a zkoušela sebe samu přesvědčit, že právě to teď udělá. Jenže když zvedla hlavu a dlaněmi si přejela po tváři, místo ukončení hovoru dál sledovala, jak ten skvostný žalud nepřestává
útočit na temně červenou bradavku.

„Chceš vidět, jak mě
šoustá?“ probliklo v chatovacím okně vedle videa.

…

Prý májová romance. Pěkná
blbost. Z města se vrátila sotva před hodinou. Bylo prvního máje a ona si naivně myslela, že procházka rozkvetlým parkem plným šeříků jí pomůže odpoutat myšlenky od toho blba, s kterým se před týdnem rozešla. Byla to sice ona,
kdo udělala první krok, to ale neznamenalo, že by to bolelo o něco míň. A žralo jí to. Sluníčko, voňavý horký vzduch, probouzející se příroda… to by mohlo pomoct. Nepomohlo. Tedy, pomohlo by, kdyby pod každým rozkvetlým stromem, na každé lavičce, v každém zákoutí nebyl zamilovaný páreček tokající o sto
šest. Měla pocit, že jí to snad dělají schválně, jako by se kolem ní rojili a předváděli jí svojí radost. Když pak za sebou zabouchla dveře bytu, bylo jí
skoro do pláče. Musela zhluboka dýchat, aby zahnala slzy.

Sprcha, ta naopak pomohla. Hup do županu, otevřít láhev vína a spustit Skype. Kamila slíbila, že s ní dnes večer vypije lahvinku vína. Sice jen přes videohovor, ale lepší,
než být sama. Její nejbližší kamarádka přesně věděla, jak moc jí je za to vděčná.

Hm, pořád ještě jsem nevyřešila ten zlomený kabel u sluchátek a mikrofonu. No co, budeme si psát. I to má něco do sebe. Aspoň že webka funguje. Ťukla na Kamilino jméno v seznamu kontaktů a spustila videohovor.

…

„Nevadí, že dnes nebudeme samy? On Honza nechal byt kamarádovi s jeho přítelkyní. Teď už je pozdě,
aby to odřekl.“ to byla jedna z prvních vět, co jí Kamila napsala. A Hance z toho padla brada. Tak se těšila, že ji bude mít jen pro sebe. Tolik potřebovala vrbu. Zvlášť po dnešku. A místo toho kouká, jak jí z poza
Kamčina obličeje mává křenící se Honza. Už ho znala, dokonce ho měla docela ráda. Byl to první Kamilin kluk, kterého jí doopravdy záviděla a přála. Ale zrovna dnes…

„Ne, v pohodě.“
Vyťukala s přemáháním „Jestli chceš, nechám vás dva o samotě.“

„Ale kdepak!“ odmítla to
Kami obratem. „Zrovna jsme došukali, tak bychom se tu bez tebe stejně nudili.
Vidíš, že jsem akorát venku ze sprchy.“

Hanka málem vyprskla smíchy. To byla přesně Kami. Přímá až drzá, prostě svá. Dokázala tak bourat hranice.

…

A vlastně to nevadilo.
Honza se zašil v kuchyni a Hanka tak měla Kamilu skoro hodinu jen pro sebe. A za tu hodinu jí bylo mnohem líp. Kami byla přesně ta, koho potřebovala.
Uměla poslouchat a přitom jen hloupě nepřikyvovala. Naopak ji dokázala v nečekaných chvílích ještě nečekaněji vykolejit, povzbudit, pobavit.
Poslouchala, ale přitom neradila. Byla vzácným úkazem. Po hodině se Hanka přistihla, že hořkost celého dne je pryč a dokonce ani úsměv jí není tak cizí,
jak by ještě odpoledne myslela. Víno a
Kami, to je unikátní kombinace. A hned jí to taky napsala.

…

„Promiiiiň.“ Problikla zpráva od Kami, když vyhrála svůj malý boj a vyhnala Honzovy ruce z pod svého ručníku. Očividně dokončil večeři a před společným jídlem se dožadoval ještě
předkrmu.

„To je v pohodě.
Sluší vám to spolu.“

„No jo, ale…“

„To neřeš, už stejně
mizím.“

„Tak to ani náhodou, dnes tě tu samotnou nenechám.“

Jenže právě v ten moment Honza zaútočil znovu. Proradně a zákeřně rozmotal osušku, kterou kolem sebe Kami měla. Než po něm stihla chňapnout, ucuknul stranou. Hanka tak díky stále zapnuté webce mohla sledovat, jak se nahá Kami zvedla ze židle a marně se snaží dohonit uskakujícího Honzu vítězně mávajícího ručníkem nad hlavou. Byli srandovní, zábavní a nadržení. Sálala z nich ta jedinečná živočišná
energie mladých milenců. A bylo to nakažlivé. Tak moc, že se Hanka začala nevědomky smát.

„Promiiiiň…“ vyskočilo znovu na monitoru po tom, co to vzdala a vrátila se ke klávesnici.

„Není za co. Rozesmáli jste mě.“

„No jo, jen ho ještě
podporuj bídáka. Takhle mě ztrapňovat.“

„Jako jak?“

„No běhám tu nahatá jako bosorka…“

„Tak nahou tě poprvé
nevidím. A na tom, že jste nadržení večer na prvního máje taky nic trapnýho nevidím.“

Před webkou se zatím odehrávala malá bitva. Honza se posílený prvotním úspěchem rozhodl pokračovat.
Tentokrát se přikradl ke Kami ze strany a ta mu jen na poslední chvíli stihla zabránit, aby si demonstrativně odmotal i svůj ručník. Další erupce energie,
další záchvat Hančina smíchu.

„Tak ho nech, ať se předvede, když je takový kanec.“ Vyklepala písmenka na chat ještě před tím, než
si to stihla rozmyslet.

„Řekla sis o to!“
vyskočilo jí jako odpověď.

A pak už jen zůstala civět na důsledek toho chvilkového zatmění. Kami se otočila k Honzovi a sama mu pomohla odmotat ručník, co měl kolem pasu. V ten moment se jí před očima napřímil výstavní pták. Honza byl očividně nadržený a při chuti.

„Tak toho ti závidím. Ale už vás asi fakt nechám o samotě, ne?“

„Promiň, už se oblíkám a tohohle kohouta hned zaženu.“ Obrátila Kami.

„Jen to ne! Hezky si to užijte. Sluší vám to, taky bych si dala.“

„A nechceš se teda aspoň
ještě chvilku dívat?“

Hanka nevěřila svým očím.
A už vůbec nechápala, že to hned neodmítla.

„Vám to nevadí?“

„Tak schválně, co má
udělat?“ přešla Kami její otázku bez odpovědi…

„Trochu ho pohlaď.“
Dodala si odvahu a vyslovila přání, které by si sama ráda splnila. Kami nezaváhala ani na moment. Otočila se k němu a místo hlazení ho rovnou vzala do ruky. Ještě kousek si ho přitáhla. Už vůbec neskrývala, že to všechno dělá proto, aby měla Hanka co nejlepší výhled. A potom, hezky pomalu a dlouze klouzala po Honzově naběhlém penisu.

Pak tu máme to číslo s žaludem a bradavkou,
které mělo za úkol čtenáře navnadit hned zpočátku.A pak…

„Chceš vidět, jak mě
šoustá?“

Ta otázka ji nepřekvapila. Už to pochopila, už tomu rozuměla a smířila se s tím. A
nebylo toho málo, co musela přehodnotit. Kami vždycky byla hlava otevřená,
pokud šlo o sex, ale tohle netušila. Mohla ji za to soudit, pohoršovat se nad tím anebo to přijmout tak, jak to je. Zvolila si tu poslední možnost. Už proto,
že cítila, jak jí její vlastní tělo zrazuje, jak moc potřebuje uvolnění.

„To neuděláš!“ odpověděla provokací.

„Jasně, že jo.“

Upřímně řečeno, těžko o tom pochybovat. Zatímco čekala na Hančinu odpověď, pomalu Honzu honila. Dost možná si to ani neuvědomovala. A ani on nevypadal, že by byl proti.

„Neuděláš, tomu nevěřím.“
Ryla Hanka dál.

„Tak chceš to vidět?“

„Jasně, že chci. Ale ty to stejně neuděláš.“

„A když jo?“

„Tak si to udělám s vámi.“

„Platí! Tak se dívej!“

A Hanka se dívala.
Sledovala pro ni doteď nepředstavitelnou scénu. Kami otočila židli opěradlem k webce a sama si na ni klekla tak, aby dál mohla psát. Vyžadovalo to kus akrobacie, ale zdálo se, že jí to za to stojí. Pak už to vzalo rychlý spád.
Honza si stoupl hned za ní. Vlastně nebylo vidět, co se přesně děje. Kamera zabírala jen Kamčin obličej, pohupující se prsa a oblinu jejího zadku.

A potom… bože, proč jen jsem nenechala opravit ten kabel?! …výraz soustředění a zavřené oči. Pak na zlomek vteřiny bolestivá
grimasa, která okamžitě zmizela za rozzářenou tváří spokojené ženy. Nebylo pochyb, co se právě stalo.

„Mám ho tam až po koule,
Hani.“

„Vypadáš na to,
zlatíčko.“ Rýpla si znovu Hanka.

„My čekáme!“

„Na co?!“

„Na tebe, přece. Až
splníš svou část dohody.“

„Už dávno si jí honím,
zlatíčka.“ A byla to pravda.

„No já ti věřím, ale
Honzovi to nestačí.“

„A co by chtěl víc?“

„No on říká, že chce vidět tvojí kundu. Jinak mě prý šoustat nezačne.“

Hance zatrnulo. Jenže to nebylo strachem nebo studem.

„A to ti nevadí, že ho má
v tobě a chce se dívat na mě?“ hrála si dál.

„A proč by mělo? Taky se chci dívat. Kromě toho, pokud mu jí neukážeš, tak zůstanu nedošukaná. To si vezmeš na svědomí?“

Už na nic nečekala.
Trochu se odsunula od stolu, sklopila webku a…

…oplatila těm dvěma všechno, co jí dosud předvedli. Vlastně toho nakonec viděla méně, než oni. A
vůbec jí to nevadilo. Kami se celou dobu dívala přímo do kamery. Bylo to, jako by byla přímo u ní. Rozuměla naprosto přesně tomu, co prožívá, zatímco jí Honza ojížděl. Četla jí to z tváře a nepotřebovala k tomu jediné písmenko na vysvětlenou. Stoupající vzrušení tak, jak rostlo jejich tempo. Soustředění a zaujetí, když pochopila, že on přijde dřív, než ona. I ten kouzelný okamžik, kdy v ní explodoval. Ten výraz nadvlády a vítězství, když současně se svým vrcholem přišel o tempo a bylo naopak na ní, aby z něho svojí prcinou vyždímala poslední kapičky semene.

Jenže tím to neskončilo.
Honza byl pozorný milenec a tak to, co nedotáhl do konce tím svým skvostným penisem, co by ho Hanka tak ráda ozkoušela, to dokončil pomocí svých prstů a
úst. A Kami při tom nešetřil. Její výraz, ta křeč, ten výkřik, co Hanka slyšela i přes vypnutý reproduktor… v tom ji prostě nemohla nechat samotnou.

Holky přišly současně. A
užily si to až do dna.

…

„Tak díky moc, vy dva.“
Loučila se s nimi.

Bylo to zvláštní. Napětí,
nejistota, stud, to bylo pryč. Oni byli ještě nazí, ona měla župan jen ledabyle přehozený přes ramena. Moc toho nezakrýval a jí to bylo jedno. Cítili se krásně
uvolněně, v pohodě, přirozeně.

„Počkej, ty už se loučíš?!“

„A nemám snad?“

„Proč bys měla? Vezmi si taxíka a přijeď. Hned! Jestli tě to nepohorší, Honza ti to udělá doopravdy. A
já ho při tom budu držet za koule…“

A Hanka? To tu nepohoršilo ani v nejmenším.