Nuda v Brně...

Nikoliv. Nuda v Pasohlávkách.

Kráčela nejistým krokem po středně širokém pruhu půdy, porostlém trávou, uprostřed dvou lagun.. Obklopena svým přítelem a přáteli. Pro ně tato půda byla již dobře známá, ona měla svou premiéru.
Se sklopeným zrakem kráčela, chtíc působit sebejistým dojmem. Moc se jí to nedařilo.

Kdy už konečně dojdou na místo, kde se v tichosti usadí a bude moci jen sledovat okolí? Konečně....
.
Usedla a sem tam zabloudila očima do prostoru.Tolik zvířeny na tak malém prostoru ještě neviděla. Kůzlátka, kozičky i velké kozy. Bobři natural, stejně jako bobři moderního vzhledu...vyznavači punk a skinheads. A toho ptactva. Wow. Ptactvo rozličných velikostí, opeřených i holátek. Ptactvo sedící, ležící i vznášející se nad vejci různých velikostí. Bála se udělat sebemenší pohyb, aby je snad nějakým nevhodným způsobem nevyplašila.
Občas zahlédla, jak jí oči zvířeny sem tam pozorují. Byla neklidná. Kam se dívat? A tak to vyřešila ryze ženským způsobem...zavřela oči.

Leželi a bavili se..až najednou...pojď do vody. Panika. Ale zvládla to. Ten božský pocit svobody nikdy nezapomene. Nikde nic neškrtilo, nestudilo.....

Den rychle utekl a ona věděla, že tady nebyla naposledy. Že se sem bude ráda vracet.

Tento blog věnuji jako poděkování svému příteli a přátelům, kteří snad ani nevěřili, že nudu někdy dám... Děkuji a jsem ráda, že jsem své zapřísáhlé ... NA NUDA? NIKDY!.....nakonec změnila.