stačí jedna věta ...

Seznamy, soupisy, zákony, nařízení, stanovy, podmínky, přikázání, desatera …

Jak má vypadat správný … učitel, doktor, přítel, partner, dítě, pán, subinka ...

Tohle splňte, tohle udělejte, tohle musíte, takhle žijte …. pak to bude …

Vyplňte tento pětistránkový dotazník a pak se uvidí, zda budete mým kamarádem.

Proč? Proč se pořád omezujete, proč pořád někoho omezujete. Proč někomu lajnujete cestu a pak ho káráte, že šláp vedle … a pak ho chcete/musíte potrestat. Proč pořád naháníte strach, uvádíte do nejistoty a pochybností. Proč pořád soudíte a kajete se. Proč pořád vytváříte soudce a oběti.

Proč pořád vytváříte ta nejlepší pravidla na světě. Sobě i těm ostatním. A těmi pravidly stavíte silné zdi. A pak říkáte, jak těžké je podle nich žít. Jak těžké je někoho takového najít.

Trochu mi to připomíná našeho fyzikáře z gymplu. Skvělý člověk, skvělý vědátor, prostě bedna. Jen ho člověk nesměl poznat pouze jako svého učitele. Nejlepší známka z fyziky byla pět plus. Vymýšlel příklady do písemných kompozic, docela složité. Nikdo je nevypočítal. Ani on sám. Neměly totiž řešení.

Možná že mám v sobě také jedno „pravidlo“, i když jsem nad tím nikdy nepřemýšlela a jako pravidlo ho neurčila. Žít tak, abych nikomu neublížila. A je to celkem snadné. Dokonce si myslím, že hodně lidí se tak žít snaží. Proč by měli mít důvod někomu stále ubližovat? Kdo chce ubližovat?

Myslím, že ta důležitá věta zní: Měj se rád a žij tak, abys nikomu neublížil. Devět slov, stačily by jen první tři. Měj se rád. Člověk, který se má rád, přijal se takový, jaký je, je spokojený a vnitřně vyrovnaný. Nemá potřebu být soudcem a obětí. Nemá potřebu druhé omezovat a škodit jim.

Člověk, který se má rád, má v sobě lásku. Člověk, který má v sobě lásku, ji může dávat kolem sebe. Ten, kdo má v sobě harmonii, harmonii kolem sebe šíří. Co myslíte, že kolem sebe šíří někdo, kdo má v sobě nenávist, zlost, strach … Kdo chce ubližovat? Jen ten, kdo sám sebe nemá rád.
Člověk, který se má rád, je šťastný. A kdo je šťastný, šíří štěstí kolem sebe. Mějte se rádi :-)

Společnost, do který jsme se narodili, nás úplně zblbla. Od narození nás učí žít v omezeních a podle pravidel. Říká, že je chaos (ve skutečnosti ten chaos vytvořila) a že abychom se v něm vyznali, musíme se držet pravidel. Naše první omezení bylo hned po narození - pevně nás zabalili do zavinovačky. A pak nás vychovávali a vštěpovali do hlavy další a další omezení, a to dobro, se kterým jsme se narodili, v nás postupně zabíjeli. Naučili nás žít ve strachu a naučili nás vytvářet vlastní vnitřní pravidla a omezení. Ale to dobro v nás jen dříme, stačí ho probudit. Jen musíme věřit tomu, že to jde, a nestavět si kolem sebe další zátarasy.
Mějte se rádi a to „zlé“ se vám vyhne. Jak je to možné? Jednoduše – nepustíte ho k sobě, nebude mít šanci se k vám dostat.