Druhá láska

Pozoruji je z dálky. Sedí mu na klíně a něco si spolu špitají. Jemně ji hladí na zádech a ona mu dává pusu na tvář. Když se na něj dívám, vidím mu v očích obrovskou lásku a něhu…tenhle pohled znám. I na mě se tak dívá (nebo díval?)
Najednou jakoby cítili, že je sleduji. Otočí se mým směrem a usmějí se.
Hřeje mě u srdce, když vím, jaký spolu mají vztah. Ale někdy je pro mě těžké si uvědomit, že pro něj už vždycky budu „jen“ ta druhá láska.
Stalo se vám někdy, že jste žárlili na své partnery kvůli dětem? Myslíte, že je to sobecké?