Potřebuju podržet.

Co Potřebuješ?
Tahle otázka je zdálky nevinná, zblízka však najednou zjistíte, že ptát jste se neměli.



Kolega cosi povídal a já mu nerozuměla.

Přiběhla jsem do zadní místnosti, kolega tam cosi kutí se sklem v jakémsi rámečku a já se nevinně zeptám:
Co potřebuješ?



Potřebuju podržet.



Úplně ve mně hrklo, co to ten můj kolega po ně chce.



Jeho následující věty byly:

Hele, musíš to sem přiložit a takhle to nasunout.

A já se tam teď musím strefit.

Vydrž v týhle poloze.

A drž!



Co jsme dělali?

Mýmu muži by to bylo jasný.