Vrátit čas ...

Chci vrátit čas do těch dnů, kdy jsem byla dítětem.

Kdy jsem tancovala na zahradě v tetiných šatech, co mi byly až k zemi, a byla princeznou.

Kdy jsem měla kuchyňku za dvoumetrovo hromadou poskládaných fošen a vařila dobroty z písku a trávy.

Kdy jsem chodila s maminkou po stráních Krkonoš a pila vodu z potůčku.

Kdy Špindlerův Mlýn byl malebným městečkem a dole v rohu v cukrárně dávali zmrzlinu do nerezových mističek.

Kdy jsme sjížděli Ploučnici na matracích a u jedné chaty pekli kuře v alobalu. Kdy jsem se těšila, až se náš taťka vrátí ze šífu a bude vyprávět veselé historky z lodi.

Chci vrátit čas a znovu se setkat. Aspoň jednou, s těmi, kteří už navždy odešli a zůstaly jen obrazy vzpomínek v mojí mysli.

Chci vrátit čas a znovu jít do té staré dřevěné ložnice a na skříni vidět trumpetu, co patřila mému pradědovi.

V druhé kuchyni vidět tu pec a kamna a korálkové prostírání a jíst bramboráky silné jeden centimetr.

Chci vrátit čas a jet znovu na Bezděz na houby, pomáhat strejdovi s nádobím a večer poslouchat jeho pohádky v houpavé posteli.

Chci vrátit čas a vejít do domu mého dětství, do domu, který byl plný lidí, co jsem měla ráda.



Kocourek mi leží na klíně a přede.

Nechápavě se na mě dívá.

To nic, kocourku, hladím ho po hlavičce, to jsou jen slzy.



Chci vrátit čas a znovu se smát.