Dračí studánka

Žil byl jednou čínský císař a měl jedinou krásnou dceru Mei-Li-Mao. Žili spolu v nádherném paláci poblíž Velké řeky. Princezna byla přenádherná a ráda sedávala každý den v altánku v císařských zahradách, oblečená v hedvábí.
Když začala vykvétat v ženu, její otec povolal ty nejlepší učitelky lásky, aby jeho dceru zasvětily do tajů, jak budoucímu princi i jí přinášet císařské rozkoše těla. Postupně spolu procházely jednotlivá zasvěcení taoistických mistrů tak, aby byla dokonalou císařovnou a aby její budoucí muž po nikom jiném netoužil než po spojení s ní. Po rozlomení poslední, osmé pečeti zasvěcení, jí učitelky řekly: Od teď máš ve svém klíně dračí studánku. Podle ní poznáš svého pravého prince. Jen ten svými jemnými doteky dokáže vyvolat chvění tvého těla a začne probouzet dračí studánku k životu. Bude pak ochutnávat její pramen po kapkách, postupně bude ale prýštit víc a víc, až oba poplujete proudem rozkoše. Kdo ale nenajde klíč, nikdy studánku neodemkne, nikdy nepozná kouzelně vonící pramen a toho pohltí navždy drak zapomnění.
Dalšího dne se rozjeli poslové do celého světa, aby oznámili, že císař hledá pro svoji dceru ženicha. I začali se sjíždět princové z celého světa, aby s ucházeli o princeznu. Jedinou podmínkou bylo, aby s princeznou strávili noc v jejích komnatách. V ložnici princezny se odehrávaly každou noc scény podle podobného scénáře. Nápadník, když uviděl krásnou princeznu, jak leží nahá na hedvábných poduškách, ani se nepředstavil ukázal jí svůj stojící žilnatý pyj a řekl některou z oblíbených frází jako Zašukáme? To je macek, co? Kam ti ho mám vrazit? Subko, buď poslušná děvka.
Princezna jen lehce roztáhla svoje nožky a když se mladík přiblížil k její studánce, vyrazila z ní dračí hlava a dýchla nápadníkovi dračí oheň do obličeje. V tom okamžiku mladík přišel o svoji erekci, zapomněl, jak se jmenuje, proč do paláce přišel a s holým zadkem utíkal ven do ulic císařského města.
Postupně se tak vystřídalo v paláci stovky nápadníků, všichni ale odešli s hrůzou ve tváři a nedokázali říci, co se vlastně u princezny dělo. Zástup princů řídl, až nakonec dlouhé měsíce už žádný do paláce nepřišel.
Když už to vypadlo, že princezna nikoho nenajde, přijel na návštěvu císařství princ z daleké země. Předal císaři i princezně mnoho darů a řekl, že je na cestě kolem světa, že rád poznává nové končiny a zvyky jejich obyvatel. Princezně se moc líbil a tak mu řekla, jestli by se nechtěl pokusit stát jejím mužem s tím, že to má samozřejmě nějaké ale. Pokud se týká spaní na hrášku, zklamu tě, princezno. Na cestách spím často jen na holé zemi, ve stanu a hrášek určitě neucítím. Princezna mu slíbila, že o hrášek nejde.
Večer tedy přišel princ do ložnice za princeznou. Když se podíval na její nahé tělo, viděl, že má dobré srdce. Přisedl si tedy k ní, péro jí neukázal, ale začal jí vykládat pohádku. Princezna přivřela svoje očka a poslouchal princův opojný hlas. Princ ji při tom pohádkování začal lehce jezdit prsty po ruce od dlaní až po krk, občas ji políbil do vlásků a na šíji. Užíval si toho, jak omamně mu princezna voněla. I když příběh pokračoval, princ s princeznou začali prožívat vlastní pohádku. Princ hladil princeznu po obličeji, po nosánku, nezapomněl jí jezdit prstem po rtech. Líbal jí na líce i na bradu. Jeho dlaně pak odvážně sklouzly i níže, aby objevily dvě broskvičky jejích panenských ňader, která ho silně přitahovala a s kterými si začal hrát a dovádět jako s kůzlátky lesními.
Princezna cítila, jak to v její dračí studánce začíná bublat a vřít. Chvíli se obávala, že se opět objeví drak a uvrhne prince v zapomnění. Ale místo toho kapka po kapce se začal objevovat pramen živé vody, z kterého pak dovolila princi, aby se napil, protože věděla, že jeho kouzelná moc navždy prince připoutá k ní.

A tak, pokud neumřeli, šukají dodnes. A kdo jen posílá svoje ptáky, upadne okamžitě v zapomnění. Hezké sny.