Antikoncepce pro muže?!

Už nějakou dobu přemýšlým, že bych se měl podělit o jednu zkušenost, která mi svým způsobem zasáhla do života.
Táhne mi na 44, mám dlohodobě stabilní partnerku, dvě krásné a zdravé děti stále ještě poměrně malého věku 10 a 7. Jsem za to rád a rozhodně bych neměnil. Ale představa dalšího potomka do rodiny ... myslím si, že většina z vás ví o čem mluvím. Asi všichni tady musíme nějak řešit tuhle situaci pomocí antikoncepce.
Aniž bych chtěl jakkoliv zasahovat do gendrových statistik, myslím že na plné čáře vyhrávají ženy. Od hormonální antikoncepce, přes nitroděložní tělíska či přerušení vejcovodů až po všemožné gely a další vychytávky, je to jen a jen o ženách.
A zatímco si ženy huntují svá krásná těla chemií, nebo podstupují nepříjemné a často i bolestivé operace, my muži z toho vyvázneme bez ztráty květinky, v mezičase si někteří ještě zašpásují vedle a když je žena "zase v chodu", použijeme i jí. (Ženo promiň, chtěl jsem to jen trochu zveličit)

Se ženou jsme byli nuceni zamyslet se nad nějakým řešením, protože gynekolog zkrátka z jiných lékařských důvodů, mé ženě hormonální koncepci zamítl.

Jestli na něco v našem vztahu se ženou vsázím, je to otevřenost a respekt, umění bavit se téměř o čemkoliv, či schopnost odemocializovat se od složitých témat a probrat je v klidu ... jenže když přišla žena s tím, jestli bych neuvažoval o vazektomii, nedokázal jsem to jednoduše strávit.

Alespoň tedy ne hned. Popravdě, jen představa, že mi někdo přeřízne nějaké hadičky v mým pytlíku, mi dělala doslova nevolno. Ženuška je ovšem zkušená psycholožka a dala myšlence čas. Po několika týdnech, možná i déle, jsme vedli rozhovor na dané téma znova. I když mi byla i nadále představa nimrání se nějakého jiného chlapa (jistě sadisty, protože nikdo jiný by takovou práci dělat nemohl) nepříjemná, podívali jsme se na možnosti, jaké současná medicína má a to jak u ženy tak u mě a já zjistil dva důležité aspekty. Za prvé, u vazektomie je riziko otěhotnění hluboce pod jedním procentem. A za druhé, po operaci, která trvá jen asi deset minut, pacient prostě odejde. Na rozdíl od operace žen, kdy implementace tělíska nebo přerušení vejcovodů je zkrátka proces výrazně složitější a následně i bolestivější. (Nemám to z vlastní zkušenosti, je-li zde nějaká feminizovaná žena, která s tvrzením nesouhlasí, klidně mi o tom napište a rozpoutejte nějakou peprnou diskuzi pod článkem) :-)

Myslím, že na takováto rozhodnutí zkrátka potřebuje člověk čas. I já ho potřeboval, ale po dalším měsíci, jsem se s myšlenkou na operaci smířil. Nevím, zda šlo jen o pohodlí a o snahu zrušit limitovaný sexuální život plný pryže nebo obav z nechtěného otěhotnění. Když nad tím tak přemýšlým, tak asi jo, asi šlo hlavně o to pohodlí :-)

A tak jsem z úplného kraje roku 2018 podstoupil vazektomii bez skalpelu v pražské soukromé klinice Mudr Bittnera a skutečně se po 13 minutové bezbolestné operaci s lokální anestezií a nějakém malém odpočinku v útulné kabince, odebral sám autem zase domů.

Prvních čtrnáct dní jsem musel být jednoduše opatrný. Přece jen máte dvě, sice malé, laserem zapečené, ale blbě se hojící dírky do pytlíku, nicméně jak se pytlík schovává a pak zase uvolňuje, docházelo neustále k drobným narušením a tak jsem stále nosil mírně zakrvácené náplasti. Ale bolestivost byla stejná, jako když se říznete žiletkou. Spíš svědění po zapocení, než co jiného.

Nejvíc otázek jsem samozřejmě měl kolem ejakulace. Už si nepamatuji, kdy jsem si to udělal poprvé, ale myslím že tak 4.-5. den po operaci. Ejakulát byl o něco hustší, ale nebylo ho o moc méně než normálně. Doktor uváděl pokles objemu o deset procent a to mohu potvrdit. Z počátku jsem pociťoval nejrůznější slabé tlaky, ale když se vše uzdravilo, nedá se to poznat. Po třech měsících jsem pak došel na kontrolní odběr spermatu s hodnocením, že mám AZO. To je Azoospermie. Což je nepřítomnost spermií v mužském ejakulátu. Takže jsem teď něco jako káva bez kofeinu nebo pivo bez alkoholu. :-)

Co závěrem - nyní mohu říci, že nemám nejmenší problémy, bezpečného sexu si užíváme plnými doušky. Žena je spokojená, já si mohu dělat "co chci" ...

... tak co Pánové, máte na to taky koule?