Dušičkový erotický příběh

Dušičkový erotický příběh

Při víkendové nedělní návštěvě hřbitova na našem městečku jsem si vzpomněl na příběh, který se u nás vypráví. Kousek vedle hřbitova máme Šibeničák. Už podle jména lze tušit, že se tam dříve vykonávala spravedlnost oběšením. Byla to vždy atraktivní podívaná, počestné dámy odhadovaly, jakou bude mít popravovaný erekci, kam až dostříkne a čarodějnice pak na ta místa chodily sbírat bylinky.
Jednou zase pověsili nějakého výtečníka, údajně byl sodomita a navíc šukal bez kondomu. Protože hrozilo nebezpečí, že by mrtvolu mohly jeho bývalé milenky zneuctít, pověřili zámečtí páni kapitána husarů, aby viselce hlídal.
Ve stejnou dobu umřel mladé ženě její manžel. Protože ho milovala a nemohla se smířit s jeho smrtí, tak každý den chodila za ním na hřbitov, kde mu zapálila svíčku, přinesla si sebou jídlo i víno a vykládala mu, jak je jí smutno bez něho.

Kapitán, který hlídal oběšence, si všiml, že na hřbitově sedí mladá dáma, i neodolal a šel se ujistit, že to není přelud, strašidlo či mořena. Když zjistil, že je to krásná žena v rozpuku, zeptal se jí, proč že tam zůstává. Plakala mu na rameni a vypověděla mu svůj příběh, jak svého muže milovala, jak byl úžasný a že jiný už takový nebude. Kapitán se ji jal utěšovat, hladil ji po vlasech a objímal, že ji chápe a že je účasten na jejím neštěstí. Přišel ji pak utěšovat i další den a třetího dne, kdy zase spolu plakali a objímali se, zjistil, že oběšence mu někdo odřezal a zdrhl s ním. Teď měl i on důvod k pláči a svěřil se vdově, že asi bude brzo viset. Žena ale přišla s nápadem, jak kapitána zachránit. Vyhrabali spolu mrtvolu jejího manžela. Museli ho svléknout, neboť sodomita byl pověšen nahý. Ostříhali mu vlasy, protože zlosyn byl plešatý a pak ho společnými silami pověsili na šibenici. Protože žena chtěla být pořád u svého chotě, scházeli se pak ještě celý týden pod šibenicí, dokud páni neporučili kapitánovi mrtvolu odřezat a pochovat ke hřbitovní zdi mezi sebevrahy. Samozřejmě ho pochovali zpátky do jeho hrobu a manželka mu dala na hrob kytičku chryzantém

S kapitánem pak měli do roka svatbu, občas společně zašli (minimálně na Dušičky) navštívit jeho hrob a poděkovat mu za jejich štěstí. A pokud neumřeli, tak žijí dodnes a jeho žena si kapitánova viselce mezi nohama důsledně chrání a opatruje.