Chvilka napětí i legrace

10.2.2019 15:35 Schimi

Tož děcka, konference byla náročná, ale už jsem v klidu, teď peru, brambory vařím a klobásku si k tomu smažím. Na hezky propečený steak s fazolkou a slaninou to mít nebude, ale zas mám okurky. Můj plechový kolega, už je z nádraží taky doma, musel chudák počkat, než se ten proklatý alkohol ve mě rozložil. Ale, to Vám musím povědět, takový mini zážitek, když jsem pro něj šel...

Zastavil jsem se u místního stánku na kafíčku a něco dobrého k němu, tak jak bývá mým zvykem. No a pak si zašel přeblafnout jednu zdravotní do vyhrazeného koutku s popelníkem na koši. Potkal jsem se tam s jedním týpkem oděným tak, jako kdyby jel do války. Zrovna jsem načínal krabičku a znáte, jak postupně sundaváte ty obalové papírky, tak já se je snažil házet do koše. Jenže, dnes bylo poněkud větrno a tak všechny tři várky si jen tak odletěly přímo do ksichtu borce, který stál oproti mě, bohužel ve špatném směru. Už, už jsem dle jeho výrazu očekával pěknou držkovou, když v tu chvíli se na obzoru zjevilo něco mnohem hustčího a zajímavějšího, což mě pravděpodobně uchránilo od hrozícího konfliktu.

Po vzoru českého pohádkového krtečka, jsem náhle vyjekl ,,jů, hele, podívej tam,, a prstem ukázal na opačnou stranu nádražního objektu. Postava, která se hnala k lítacím dveřím budila dojem něco mezi komparzem z filmu Statečné srdce a plážovou štětkou. On to sice byl chlap, proto ten Skot z filmu, ale rovněž i to druhé, jelikož sukně nebo-li kilt byl červeně puntíkovaný s bílým podkladem a zároveň i slabšího materiálu, protože v tom vánku se pěkně nadnášel. Troufám si říct, že i když s určité dáli, moc bych za to nedal, že měl pod tím slipy nebo něco podobného a ten ofuk koulí, jsem mu rozhodně nezáviděl. Rarita zmizela v budově a válečník se otočil zpět ke mě. Naše pohledy se opět střetly, ale původní napětí, již povolilo. On mrkl, zakroutil hlavou a já vyprskl smíchy. Dohulili jsme, vysekli si pozdrav a každý odešel svou cestou.

A já, Vám teď marně přemýšlím, jestli to byl otužilec, úchyl a Skot v jedné osobě nebo jen nějaký další blázen, pohrávající si s myšlenkou odlišení z davu, kterých i tak je mezi námi ,,standartními,, čím dál více...