Ale já vím, že jsi romantik. Nikdy jsem o tom ani nepochybovala. Ale líbí se mi ty drobné záblesky nadřazenosti, kdy mě utřeš jako vylitý kafe, já jenom protáhnu obličej a z očí mi srší blesky (očím totiž nedokážu poručit, vždycky prozradí, na co zrovna myslím). Když posloucháš, jak Ti něco vykládám (pořád totiž něco vykládám, dodal bys teď škodolibě), přikyvuješ s takovým tím pobaveným přitakáváním a já jenom z tónu toho zvuku vím, že se na mě vaří voda a někde jinde mi to šeredně oplatíš. Původně jsem Ti chtěla dát možnost vyjádřit se k dnešnímu programu, jenže máš prý moc práce s vyděláváním na moje nápady a móresy, tak to pro dnešek zůstane jenom v mé režii, (to máš za ty rýpavé poznámky).

Takže bude dnes všechno trochu jinak. Romantiku pro tentokrát odložím v šatníku a trochu přitvrdím. Myslím, že už teď přesně vím, co si vezmu na sebe a nezbývá než doufat, že mě v baru nebudou považovat za blbou napodobeninu osobitě nevkusné Alex Wortex. Chci si Tě tenhle večer táhnout na hedvábné niti Tvé touhy, být něžnou pokušitelkou i sukubem. Ano, vím, že cítíš touhu po mně i v plném poledním slunci na frekventovaném chodníku v centru města, jenže tohle má být trochu jiná chuť toho, co jsme spolu zatím zažili.

Podvečerní bar má svoji osobitou ospalou atmosféru. Hraje pohodová hudba, barman chystá ovoce do večerních koktejlů a klábosí se štamgasty. Rtěnka rudá tak, že se ji člověk bojí políbit, je v této situaci skoro nepatřičná, jenže já to tak chci. Ostře ohraničenou vrstvu výrazného pigmentu jako hradbu před všudypřítomnými polibky. Naštěstí mám ještě dvě ruce, bílou šíji a stehna pod sukní širokou natolik, že není patrné, jestli je v této situaci nechávám jako správná dáma u sebe. Vím, že už se vezeš. Slyším to v hlase, když vyslovuješ s něžnou naléhavostí mé jméno. Vím to, že Tě tahle moje dravčí pozice provokuje. Vím to, že bys mi nejradši vyhrnul tu sukni a přirazil zezadu, s rukou okolo mého hrudníku, aby sis mě přidržel na celou hloubku dorazu, (ano, přesně víš, kdy ucuknu, ale dnes to zřejmě nehodláš tolerovat). Taky vím, že by sis mě mohl přidržet za vlasy nebo mě namáčknout na zeď z hrubých cihel. Mohl bys mě nechat odejít do noci s rozmazanou rtěnkou, rozcuchanými vlasy a semenem stékajícím po stehnech.

Jenže Tě znám, gentlemane. A tak vím, že to bude všechno ještě trochu jinak. Hra teprve začíná.