Pane Bože, za co ?!?

..nějakou dobu po rozvodu, když jsem sama sobě domluvila, rozhodla jsem se, že bych měla vystrčit čumec z baráku a dát ještě světu šanci. Tedy, abych byla přesná, zaregistrovala jsem se na jedné seznamce a poté, co jsem absolvovala pár písemných konverzací které vyšuměly do nenávratna, se ozval týpek, který vypadal celkem v pohodě. Chvíli jsme si psali, slovo dalo slovo a tak se přiblížil den, kdy jsme se měli setkat na živo. Jenže...
Večer před, mi volala moje drahá maminka, že už mě dlouho, (týden), neviděla a že se jí stýská a že by na víkend přijela...

"Fajn, tak v sobotu přijeď"
"Proč v sobotu ? Přijedu už v pátek a budeme mít pro sebe víc času"

No, to tedy neee, v pátek mám rande, (první po xxxxxxx letech), a nepotřebuju, aby mi u toho máma funěla na krk !

"V pátek ne, něco mám a když přijedeš v sobotu, budeme mít na sebe i tak dost času"
"A co máš tak důležitýho, že nemůžu přijet ?"

...ach jo...

"Rande"
"Jo ? A to bude trvat celý den ?"
"Celý den ne, domluvili jsme se na kávě někdy po obědě, ale i tak bude stačit, když přijedeš v sobotu"
"Tsss.. na kafe vám stačí hodinka a ve tři už můžu bejt u tebe..."

...no, tvl, to si snad dělá srandu (?), ale jsem měkká a tak povoluji...

"OK, tak přijeď v pátek, ale ne dřív než ve čtyři, chceme si v klidu pokecat a rozhodně ne v rodinném kruhu"
"Tak jo, ve čtyři jsem u tebe"

..a pak přišel pátek, rande se dostavilo krátce po jedné, sedli jsme si s kafem na zahradu, dali se do řeči a do toho telefon (!)

"Ahoj, tak já už budu za chvíli u tebe"
"No, to nebudeš, domluvily jsme se na čtvrtou"
"Když mně se nechtělo čekat tak dlouho, už jsem na cestě a za chvíli jsem u tebe"
"Ale já mám návštěvu !?!"
"To tam ještě je ? Říkala jsi, že přijede po "o""

"Promiň, ale jestli se ještě necítíš na setkání s potencionální tchýní, tak bys měl do sebe kopnout to kafe a do pěti minut vzít kramle, moje máti sedí v autobusu a do deseti minut bude vykopávat vrata"

...už se neozval...