KURVA HELE VOLE, ANDĚL VOLE

Vůně evokují vzpomínky, víte to?

Držím v ruce flašku zeleného šamponu.Voní stejně jako tenkrát, po karafiátech. Jako jeden z mála se vyrábí ve skle, což je v dnešní době docela rarita.Pamatuji ještě polštářky šamponu DIXI a Demiclen, kterými jsem myla vlasy mé milované babičce. Byla to milá šedovlasá paní, taková ta babička z pohádky, všudezdejší, která měla asi dva metry dlouhé vlasy. Jmenovala se Antonie. Nikdy jsem se pak s takovým jménem nesetkala až tady na amíkách, tak mě docela překvapilo že ho v dnešní době ještě někdo používá.

U holičky byla někdy v mládí a protože jí dala trvalou a spálila jí hlavu od té doby se tam už nikdy neukázala. Pamatuji jak jsem jako malá sledovala, jak si babička každé ráno češe své dlouhé stříbrné vlasy v úhledný drdol. Takový ten babičkovský.

Šampon jablíčkový Dixi za dvě koruny měla vždy po ruce a já jí s ním myla v lavoře vlasy, jednou jsem to nějak neodhadla a chuděru opařila.

Vůni zeleného šamponu cítím i tedˇpo té době . Připomíná mi chmelovou brigádu a dvoumetrového dlouhána s hlasem Bolka Polívky a krásnými dlouhými vlasy, blonďák Velebnosti.

Jméno si už po té době fakt nepamatuju, ale přijmením byl Oliva, grázl prvního stupně. Já vlastně ani jiné neměla- který vypadal jako princ, jen ten kůň mu chyběl.

Při blbnutí na jezu si mě vyzvedl a utíral si mokrý obličej do mého- kamarádčina půjčeného trička s pomerančem- seriové socialistické výroby.

Žvýkačky nalepené ráno na sloupu od palandy a probdělou noc,kterou jsme přes den dospávali v brázdě na poli. Nad hlavami visely chmelové štoky a nám nic nechybělo.

A taky, oslovení, kterým na mě pokřikovali, když jsem šla se svými vlnitými vlasy ze sprchy a oni ke mě s pokřikem pro zelenej šampon. KURVA HELE VOLE ANDĚL VOLE.

Tak a ted si vyberte co z toho jste :-)