Žárlím, žárlíš, žárlíme …

23.9.2020 02:09 stonygirl

Je to skoro třetí týden po druhý svatbě mý kamarádky Viky s tím samým chlapem … A je to tu znova … On to zase dělá, když jí má jistou … Žárlí …

Ale jak … leze jí do mobilu, do noťasu, do tabletu, do zápisníku v kabelce a čmuchá … Včera jí i šacoval kapsy u kalhot, když myslel, že je v koupelně …

Podezřele často chodí „kontrolovat“ auto, které použila ..

Furt jí volá, kde je a co dělá … Vymýšlí si úplný blbosti, aby jí mohl kontrolovat, kde je … I tajná služba by se od něj mohla učit, co všechno jde vymyslet, když to odlehčím ...

Už to tu jednou bylo tohle … A nějak jsem čekala, že bude znovu včetně jeho popíjení a následný sebelítosti, jakou proutnici a nevděčnici si to znovu vzal … A monologů, který ona pak, aby se uklidnil „musí“ poslouchat.

A taky se jí zase snaží izolovat od nás holek z party a od lidí celkově … Mít jí jen pro sebe 24/7… A jde na to lstivě a nenápadně …

Nestihne včas převzít hlídání dětí, je mu zle a bojí se být doma sám – a pak novinka – chce jí doprovodit až na místo našeho srazu a být tam s námi „aby se nám všem holkám něco nestalo“ …

Anebo teda dokola volá s nějakým mezigalaktickým problémem jako je divný dech jejich morčete … A volá i lidem, se kterýma se má Viky setkat a ptá se jich přinejmenším, jestli s ní mají skutečně schůzku ...

Tohle dělal před lety taky a přišla o všechny známé a kamarády okolo, kromě nás dvou s Lu … Proto šli i od sebe nakonec, aby mohla volně dýchat ...

Na nás ale tahle jeho úlisná taktika neplatí … Lu je totiž taky ve vztahu žárlivá, ale nějak tak akorát na toho svýho Ludánka – a tam je sakra důvodů k žárlivosti – blonďatých a silikonových … Ale Lu žárlí tak nějak tiše, je ta dáma v klóbrcu a když už bouchne, tak mu jen „pročistí“ šatník a botník nůžkama ,-P … A tím to končí, nic víc …

Já na člověka, kterýho mám ráda žárlím asi taky, ale tak nějak neviditelně … Taky úplně tiše, není to poznat, spíš jsem tak nějak zraněná a bolavá uvnitř, když už mám nějaký důvod k týhle emoci…

Nedávno se mi stalo, že se mě jeden kluk ptal, jestli bych na něj žárlila jako jeho „budoucí“ a nedokázala jsem mu jen tak odpovědět rovnou, divil se, že přemejšlím … Ono je to těžký … Co by kdyby … Nemáme spolu žádnej vztah ...

Jde odpovědět všeobecně – takže asi tak – jsem holka, tak příměr dám ve vztahu ke klukovi - podle mě je žárlivost cesta do pekel … Když mám někoho hodně ráda, tak ho přeci beru takovýho, jakej je, jak ho znám a proto ho mám ráda přeci … I s jeho chybama ...

Třeba vím, že je to pěknej, vtipnej a charizmatickej kluk, co se líbí většině holek – tudíž je jasný, že má třeba možnost „sbalit“ jakoukoliv, na kterou si ukáže … Logicky, toho asi i pak většinou využije, chlap občas myslí jinou částí těla, než je hlava totiž :-D …

Proto se ve vztahu držím pravidla „Co oči nevidí, to srdce nebolí“ … Takže kolem něj nijak neslídím … A netoužím případně poslouchat jeho přiznání k čemukoliv ... Tečka …

Sama mám ráda volnost ve všem vzájemným, takže jí logicky i poskytuju …
Beru jako tabu partnerův mobil, PC, tablet atd … Zásadně nešacuju ani oblečení určený do pračky, takže občas peru i cíga se zapalovačem a jiný věci, co zůstaly v kapsách …

Když slyším „jdu tam a tam“ a „vrátím se asi v tolik a tolik“, tak věřím, že to tak je … A stejně to chci i já po druhé straně … Oba ve vztahu potřebují prostor sami pro sebe.… Nepátrám, nestopuju … Tedy, když je zpoždění delší než 24 hodin, tak to sms asi už pošlu ,-P ...

Když by partner „ujel“ a prasklo to, nechci slyšet detaily a nevyčítám, přejdu to, přebolím to sama v sobě …
Proč? Protože jsem to já, ke komu se vrátil, vedle koho chce být dál a žít s ním …

Nejde hledat chyba proč se tak stalo jen u něj … Ale taky u mě může být – žejo? … To si hodně lidí bohužel nepřipouští, ale je to tak …

Pokud se vydáme na nějaký SW, 3ku a tak a chceme to oba, není to problém a rozhodně nebudu prudit s tím, jak to probíhalo … Chci si to prostě užít ...

Jak to máte se žárlením ve vztahu Vy?

Jde žít se žárlivcem?

Anebo žárlí na Vás Váš partner taky až takhle patologicky jako muž Viky?

Mám ráda citáty a jeden se sem na závěr myslím hodí:

Sobectví, strach a snaha ovládat druhého zničí skoro každý vztah.
Štědrost, svoboda a láska udělají z každého vztahu tu nejkrásnější romanci.

Don Miguel Ruiz