Co by kdyby-blackout a Amatéři

Přemýšleli jste někdy, co by se stalo, kdyby nastal dlouhodobý blackout, výpadek mobilní sítě a výpadek internetu? Dovedete si představit třeba půl roku bez Amatérů? Jasně že Amatéři by vám asi chyběli nejmíň, ale přesto, nenarostl by počet sebevražd?
Večer na mě šly zase divné myšlenky a přemýšlela jsem, jak by se svět změnil bez toho všeho. Já vím, dříve to bez toho šlo zcela běžně, ale zvládli by jsme to, když jsme si na to zvykli? A co by dělali místní amatéři? Jestli jste někdy viděli film Probudím se včera, kde se hlavní představitel vrátí ze současnosti do socialismu, rozjede na nástěnce školy Facebook. Jde o obyčejnou nástěnku, kam pod své jména dávají spolužáci statusy ve formě lístečků. A takto nějak by mohli fungovat amatéři. Vzpomínáte si na Zlaté stránky, kde jste listovali, když jste potřebovali najít něčí telefon či adresu? Takto by jste si objednali Zlaté amatéry. Přišel by zřejmě o něco menší katalog, kde by byly kontakty na jednotlivé uživatelky a uživatele, dost možná i s profilovými fotkami. Ti odvážnější by měli i stránku s fotkami. Videa by byly jako VIP, objednali by jste si nějaký ten klip a přišel by vám film, který by jste si na ruční promítačce za točení klikou promítli. Je na zvážení, zda vám ten desetivteřinový výstřik za to stojí. Nebo vzkazník. Z katalogu si vyberete adresu, spíše adresy a zamíříte si to na poštu, kde zainvestujete do korespondenčních lístků a poštovní známky a pošlete zprávu: „Ahoj, stojí mi.“ Při dnešních cenách se dostanete asi na dvacku, což jsou dva lahváče. A to se vyplatí. Nebo fotky. V lepším případě máte doma foťák na film, ten digitální se už totiž dávno vybil, v horším musíte najít, jak jinak než ve Zlatých stránkách, fotografa, ve vašem případě raději fotografku a dožadovat se vyfocení údu. S filmem z foťáku běžíte nechat si ho vyvolat a dožadujete se fotografii číslo sedm udělat rovnou třicetkrát. Jde totiž o fotku, kde mu to nejvíc sluší. Odvážnější jen na druhou stranu fotografie napíší adresu adresátky, nalepí známku a vhodí to do poštovní schránky, raději ne nejblíže bydlišti. Další přidají asi dvě kačky, zakoupí obálku, do ní vloží fotku, připíší vtipný vzkaz, něco jako: „Hledám pohon pro svůj ohon,“ a raději přihodí poštovní známku navíc, aby zvýšili pravděpodobnost, že jim dívka pošle své foto jen pro ně, protože nad tím v katalogu honí půlka republiky a to moc sexy není.
Taková adresátka aby pak chodila dřív z práce či ze školy, než její rodiče. Na Amatérech je holka tajně a když jí každý den přijde plná schránka čuráků, kterou rodiče či manžel nesmí vidět, je to o nervy. Schránka je plná výbavy, nad kterou už prstila doručovatelka, případně doručovatel přihodil pár svých fotek. Čím menší město či vesnice, tím větší nervy. Přijdete totiž na poštu, aby jste odpověděla třem nejhezčím a celá pošta ví, že máte doma víc fotek ptáků, než všichni zaměstnanci zrnek rýže.
Dále by Amatéři vydávali časopis, něco mezi Annoncí či Playboyem. Byly by tam nejaktuálnější fotky, náhledy videí, povídky, blogy a hlavně seznamka. Nesmíme zapomenou na chat. Jasně že by fungoval. V časopise by byly chatové zprávy od posledního vydání a přidávaly se pomocí běžných korespondenčních lístků, v případě šeptání telegramem. Proto by si mnoho mužů četlo časopis již na poště a rovnou reagovaly. Víte, kolik doručovatelek by mělo práci? Jen by běhaly s obsahem nepřístupným pro děti. Prodej kalhotek a jiného fetiše by fungoval normálně, jako nyní. Mnohem zajímavější je prodej fotek a videí. To pošťačka rovnou zazvoní, v ruce drží kupu složenek a adresátka jen nastaví ruku a kasíruje. Business jako každý jiný. Jen neposlat ty fotky, když už honič má mou adresu se nepovažuje za nejšťastnější. Samozřejmě by existovala výměna fotek mezi samotnými amatéry.
A přicházíme k další potíži. Zatímco zveřejnit zde mobil je dle mého docela odvaha, pokud však máte jen číslo pro místňáky, lze ho v pohodě vypnout, zkuste však vypnout dům, nějak ho schovat. Okamžitě by kolem takové amatérky vzrostla cena nemovitostí, z celé republiky by se sem sjížděli amatéři, kteří ví, že uživatelka chodí nahá z koupelny do ložnice obvykle mezi sedmou a půl osmou a okna má směrem do ulice. To se potom na ulici před domem, ti šťastnější v protějším okně onoho domu sejdou s hvězdářskými dalekohledy a vyčkávají na příležitost, aby spatřili bez cenzurování hvězdičkami vše. Po pár panácích na odvahu zkusí vybraní rovnou zazvonit a s čurákem v ruce se dožadují uspokojení.
Další fór je taková výchova subíků. Jako domina mám celý život v jeho rukou. To mu takto pošlete telegram, že nesmí na malou, než mu to povolím. Oddaný chudák čeká v křečích na další telegram. Pošlu další telegram, že už může, jenže známe naši poštu a ta telegram ztratí. No a oddanému subíkovi praskne močový měchýř.
Jinak ekonomika by šla prudce nahoru, z České pošty by najednou byl ziskový podnik, tiskárny i fotolaby by byly za vodou. V knihovnách by jednou z nejpůjčovanějších knih byla Kamasutra, protože jiné vzrušení v knihovně nenajdete a je to levnější, než předplatné časopisu Leo.
Tak bych to asi ukončila. Važme si toho, co máme a zkuste se zamyslet, na kolik by vás vyšlo, kdyby jste to všechno, co tady děláte, dělali pomocí České pošty.