O nešukání

Tak... nějak jsem se tu chvíli nevyskytovala a vlastně mi nic nechybělo. To je dobrá zpráva číslo jedna. Druhá už ne tak dobrá zpráva je, že jsem sem vlezla a těšila se na nějaký blogy a texty o šukání a kde nic tu nic. Tímto děkuji Mrše s hadrem a Pyčkovým, že aspoň u nich jsem se trochu "nažrala".

Přitom to počasí k tomu svádělo ne? Zalézt do pelechu, ráno z něj nevylézat, ale místo toho zašmátrat vedle sebe nahmátnout kundičku, ocas, bradavku, přimáčknout se, jít po vlhkosti, spojit se a spokojeně zamručet. Aspoň to jsem měla na mysli celé dnešní ráno, i když jsem v posteli byla sama, jako už posledních x měsíců.

Zcela bez erotiky teda nejsem, to by mi opravdu louplo, masturbuju pravidelně a mám pocit, že jsem tý malý nenažraný trochu způsobila pavlovův reflex na růžovou barvu. Jakmile vidím růžováka (generála mé umělákové armády) tak si malá okamžitě uslintne. Ví co jí čeká a nemůže se dočkat, nenažranka jedna. Protože jsem měla obavy z toho, že si někdo oblékne růžové golfové tričko ( ;-)) anebo růžovou kravatu a začnu se chovat nepřístojně, vyřešila jsem to věcně. Objednala jsem černého kaprála a generál dostal služební volno.

Na rozloučenou před jeho dovolenkou jsem s ním vyrazila do hotelu. Dali jsme si tam rozlučkovou bezpyžamovou párty, dokonce i fotodokumentace proběhla (a ne, veřejně galerky nejsou a nebudou :-)))). Myslím, že jsem mu důstojně poděkovala a slíbila mu skoro věrnost, do doby než bude povolán zpět do služby.

Ráno jsem se probrala, spokojená i když osamocená. I to osamění se v damašku a s vizí hotelové snídaně do postele snáší velmi dobře. Zvlášť když jsem si uvědomila, že si za to můžu sama, protože jsem večer před hotelem odkopla nápadníka, který se prostě zase choval divně. Virusová antiopatření (a taky trochu té lenosti, křížené s dekadencí) vedlo k tomu, že jsem před čtvrtou ranní na dveře vyvěsila moje snídaňové preference a po deváté mne nepřekvapilo klepání na dveře. Nahlédla jsem ven a když jsem viděla dvě pokojské s jídlem a pitím, otevřela jsem jim. Jen v krátké košili, pantofličkách a culíku, jak jsem bivakovala po ranní sprše...

Omluvila jsem se za nedůkladné oblečení, zasmály se a zpod roušky s těžkým ruským přízvukem zahuhlaly "no problem". Bohužel jejich donáška odhalila přítomnost suroviny, na kterou jsem alergická, jak byl servis informován na kartičce. Takže to šupajdilo zpět, s tím že donesou náhradu. Za deset minut zase klepání.. už bez koukání jsem zmáčkla kliku s pojďte dál, otočila se a kráčela zpět k oknu a kafi.

Až tam jsem zaznamenala, že místo pokojské přišel nějaký chlap... v roušce. Stál tam nade mnou s tím talířem a bezostyšně mi koukal na nohy a vyčuhující černý krajky a bezpodprdovou verzi mého dekoltu. Vím houby, jestli se culil, ale oči mu svítily, jak baziliškovi. "Říkala jste, že mám jít dál...." to, že se culí, už bylo slyšet. Musela jsem být červená až na zadku, ale nonšalantně jsem mávla rukou, jakože dobrý, poděkovala za snídani a prohodila, že snad neumřu na alergii ani na stud a ať se nezlobí, ale vyprovodit ho z pochopitelných důvodů nejdu.

Rozloučil se a zmizel. Pak jsem trochu litovala, že jsem nebyla dost duchapřítomná a o malinko víc drzá. Pobalila se a vyrazila na check-out. No jasně, seděl tam zas. Dobře rostlý chlapec kolem třiceti s velkýma očima, co mu vystavování faktury trvalo náramně douho a neopomenul zmínit, že mám být v klidu a s nedostatky v garderobě při snídani na pokoji si nemám dělat hlavu, protože si s kolegama všimli už brzy ráno, že jdu k autu pro nabíječku naostro (Měl pravdu, jen jsem myslela, že pod silnější mikčou není nic vidět, ale evidentně ten slejvák a zima na parkovišti udělaly své.).

No a jak to dopadlo? Druhou kávou k snídani. Zcela neamatérskou a bez šukání. Nicméně svědky svých hříchů musíme mít pod kontrolou. Po mafiánsku.

Jako důvod návštěvy hotelu jsem uvedla rozlučku :-) ale neřekla jsem mu s kým a čím.

Teď přichází temné období . Za okny i pod peřinou (novej kámoš je černej jak noc a může do vody zcela bez omezení - to bude divočina). Ale doufám, že jsem výjimka a potvrzuji pravidlo, taže po prodlouženém víkendu čekám závěj blogů o šukání, po tom mém kousku o nešukání. :-)

Hezký sváteční večer všem.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
No nevím . Před umělými vagínama, pannama a já nevím co ještě, je pro mně pořád ten živý chlupatý řízek to nej.*3* (upraveno)
@RatedR Protentokrát! :-) Nemohla bys udělat galerku s oběma? Potřeboval bych vidět, jak bude pasovat tmavá spárovačka s růžovou dlažbou:-)
@RatedR Tak jako se každý chlap otočí za pěknou ženskou, i oni se dokáží natočit sami... :)
@bahenik - tak tak, taky preferuju “svoje hracky” pripadne “nove hracky”. Nic, co uz bylo v cizi frnde moje mala frfna nevyhledava :-) az na ty pansky prirozeni, tam halt obcas sdili, je to altruistka a ty generalni vymeny povrchu v kombinaci milenka/manzelka by pro pany byly asi dost bolestive :-D

@druhamiza - hrdinstvi zdar!! Po vcerejsim svatku sv. Vaclava je to pochopitelne :-)

@mirajetu - alternativni trestny rezim :-) (kudy kouka vibracni hlavice?? Abych vedela, jak je v ramci trestne stridacky nastelovat..)
druhamiza
druhamiza před 30 dny
@RatedR
Jen v okouzlení, žen se nebojím. *1*
@RatedR Jednou se budou muset dívat, jak si za ně užívá prostý vojín! :)
@mirajetu - to je fakt... jeste ty restrikce budu muset promyslet :-)
@RatedR Jestli se pak za neposlušnost vojska nepotrestáš sama! :)
@mirajetu - jinak jim zatrhnu kabel k zasuvce a bude pokoj :-D
@RatedR To je jasný, musí si uvědomit kdo je vrchní velitel! :) Rozkaz zněl jasně!