Jak jsem začal běhat (retro)

Nový rok přináší předsevzetí a nepokořené cíle. Ne jinak, to bylo u mě. Rozhodl jsem se od Nového roku začít běhat. Je to moderní, něco zhubnu a budu mít fyzičku. Tak krásně to zní. Leden a únor jsem odpískal s tím, že je ještě zima. Začnu běhat od března s bratrem. Ve dvou se lépe běhá a bude mi oporou.

Vím moc dobře, že nejdůležitější ze všeho je příprava. A tu jsem tedy rozhodně nepodcenil. Celé první dva měsíce nového roku jsem sledoval akce v Lidlu. Nakonec se mi podařilo v akční ceně vybojovat běžeckou obuv, ponožky na běhání a nepromokavou běžeckou bundu. Byl jsem spokojený. Nastal den D. Den, kdy poprvé vyběhnu. Bratr tvrdí, že večerní běhaní je nejlepší, takže jsme domluveni a sraz v 20:00 před mým barákem. Nemohl jsem se dočkat. Už hodinu před startem jsem oblečený. Prohlížím se v zrcadle a sám se chválím. Jako běžec vypadám dokonale. Mám ze sebe radost, a to jsem ještě nevyběhl. Partnerka posměšně upozorňuje, že běh není žádná sranda pro netrénované tělo. Její starosti bych chtěl mít :-)

Zvonek! Brácha je dole. Loučím se s dětmi, ženě jsem její pochybovačné řeči odpustil a dostávám pusu pro štěstí. Starší syn mi dělá smutné pá pá, jako kdyby mě viděl naposledy v životě. Nevěnuji tomu pozornost.

Zdravím se s bratrem a jsem v dobré náladě. Navrhuji, jestli si nedáme nejdřív jedno pivko v hospodě, abychom probrali teorii. První zklamání dne, můj nápad zamítl a ťuká si na čelo. Následuje stručný popis samotného běhu:

Začátek. Pohodové klidné tempo, povídáme si. Cítím se svěží. Ten běh je vážně pohodička.

Začínám cítit nohy, taková ta příjemná bolest, že se něco děje. Malinko hůře se mi dýchá a lehce se potím.

Bolest se stupňuje a objevuje se na nových místech. Začínám cítit píchavý pocit v boku. Už si tolik nepovídáme. Tedy brácha by chtěl, ale já nestíhám.

Funím jako prase, nemůžu se nadechnout! Bratr se stále vyžaduje komunikace. Posílám ho do prdele a žádám pauzu. Pauza se zamítla, prý jsme teprve na začátku.

Šílená křeč v pravém lýtku. Nemohu popadnout dech, mám pocit, jako když mě někdo bodá nožem pod žebra! Už jsem vypotil minimálně 2 kg. Bratr hlásí přibližně polovinu. Určitě si dělá srandu, pomyslím si. Nedělal!

Proudy potu mi stékají po čele. Stehna dostávají každým dopadem na zem ránu kladivem. Strašně to bolí. Tak nějak automaticky držím tempo. Nemám pocit, že bych nohy ovládal. Lýtka jsou v jednom ohni, chodidla už necítím. Začíná se mi motat hlava a mám mžitky před očima. Bratr hlásí, že pauza dnes nebude, protože to flákám.

Mírný kopeček na závěr, zavelí bratr. Do hajzlu, krpál jako svině! Stoupání vysoké, že mám pocit běhu po čtyřech. Nohy o sebe zakopávají. Dvakrát jsem se vysypal. Vždy se však hrdě zvednu a běžím dál. Bratr na mě křičí, ať přestanu blbnout a nedělám ze sebe fňuknu. V duchu ho proklínám.

Konec běhu, bratr se loučí, a že se jde ještě vyklusat. Pošuk. Když zmizí z obzoru, vyzvracím obsah žaludku. Nohy vypověděly službu a já se svalil na zem před barákem. Okolo jde starší sousedka, žádám ji o pomoc. Nadává mi do ožralů a odplivne si. Musí být na mě žalostný pohled, do teď si mě vážila a s úctou nazývala Mirkem Dušínem. Po půl hodině klidu se vybičuji a z posledních sil dobelhám domů.

Po příchodu rychlá sprcha a spát. V posteli jsem dostal svalovou horečku. Stehenní svaly se napnuly a nejdou povolit, do toho dostávám střídavě křeč v lýtkách. Tiše sténám. Partnerka mě upozorňuje, ať přestanu fňukat, a jestli vzbudím malého v postýlce, tak ať si ji nepřeji. Připomněl jsem jí, že na našem vztahu si nejvíce cením tolerance a schopnosti se vcítit jeden do druhého. Smutný a zničený se plazím po zemi do obýváku na gauč. Celou noc jsem nespal, bolest mi to nedovolila.

Závěr: Kdyby měl někdo zájem, tak prodám téměř novou běžeckou obuv velikost 44, bundu na běhání + ponožky zdarma :-)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Propadla jsem tomu před mnoha lety, oáza duševního klidu, ale i čas přemýšlet. A kochat se... Svítáním, ale i západy slunce. Pokecat přitom s kámoškou, náhodným souběhnitelem či souběžnicí... Dávala jsem i víc jak 300 km měsíčně. Je to bohužel ale i o čase. Urvat si na sebe alespoň dvě hodiny denně...
Hodinu běhat, pak se protáhnout a hodit trochu do cajku.

Vybrat si sport, který tě baví a jde ti. To je celé kouzlo....
Já teď c učím solidárne s jednou osubkou. Chce hubnout. Už dva dny chodím jak namrdanej kačer 🤣🤣🤣🤣 asi radej budu klepava
Pobavil si mě *59*vzpomněla jsem si na svoje loňské běžecké začátky.. naštěstí jsem ale běhala sama svým tempem od tří do pěti km.Byl to pro mě relax a vyčištění hlavy.. škoda,že mi to dlouho nevydrželo..mám problémy s koleny a kotníky.Ale dostala jsem nové kolo,tak že začínám znovu trochu jinak *34*
Hlavně běhání je v okamžiku kdy máš větší nadváhu, nemáš kondici a nejsi zvyklí sportovat úplně ta nejhorší možnost jak začít*22*
Tenhle blog je retro, několik let starý .-) Dnes už jsem ve vyšším levelu :-) mám o 10kg více *22**1*

Koupil jsem si lepší boty, už jsem dokonce zvládl i půlmaraton a když vyběhnu, dám si těch 10km za hodinu na pohodu.

@HromovyVladce Právě, že jsem mrdal hodně, tak jsem si chtěl aspoň během odpočinout *1*

@mongoo Nevysral, občas běhám .-)
myslím, že jsi začal úplně blbě .. jít běhat s někým, kdo je trénovaný a škodolibě tě vytáhne na delší náročnou trať .. Běhej sám, svým tempem a podle sebe.
@Trichophilia ahh, takže to je to ONO, keď si dám niečo dobrého? Tak to už hej, to poznám *3*