Vánoční odpočet

Hola hej, začínají svátky klidu a pohody! Klid skončil už včera odpoledne, když se manželka vrátila z víkendové chlastačky od švagrové a pohoda si ještě ani nerezervovala schůzku.
Dopoledne přišla drahá polovička s nápadem, že nakoupíme vakuovaný sýry a uzeniny na chlebíčky, zeleninu a majonézu do salátu... No tak hurá do Hodonína. A cestou ještě musela vyřídit neodkladnou záležitost s kamarádkou. Cestou jsem si vyslechl připomínky, že nemám před křižovatkou zpomalovat, aby tam nenajel nikdo z vedlejší. Ale když jedu za jiným autem a jde tam babka na přechodu, tak přece musím zpomalit, kdyby se ten přede mnou rozhodl respektovat přednost chodců. V kažení vánoční atmosféry i pohody za volantem jsou někteří mistři.

Jak jsem psal včera, kamarádka chtěla spáchat sebevraždu kvůli chlapovi. To jí sice holky rozmluvily, ale sotva se za nima zavřely dveře, vyrazila chlapa, dala si prášky a spláchla to flaškou karibskýho rumu. Takže následoval převoz do nemocnice, kde zjistili, že tou kombinací si maximálně odrovná játra a vezli ji do šaškeca. Tam ji odmítli, protože byla moc nabalzámovaná a přespala pod dohledem na záchytce. Ráno ji hodili znovu do šaškeca, ale podepsala jim revers. Tak čekáme, jestli si během svátků pustí žilou nebo telku, i když ve finále to vyjde nastejno.

No a právě tohle potřebovala probrat s jednou kamarádkou, se kterou ji včera hlídaly. Ale ta prodává v obchodě, tak za ní musela do práce. Když viděla plný parkoviště a fronty aut, utekla z auta s tím, abych zatím zaparkoval a zavolal jí, kde stojím. Po asi 1/4 hodině jsem zaparkoval. Po 3/4 hodině se dopotácela s novým ubrusem a dvěma krabicema dekorací, prý když už tam byla, ať to není zbytečně. A že je to ještě vydrápaný z loňských zbytků, tak jí prý dali dobrou cenu... No neber to.

Jestli hledání místa na zaparkování byl horor, probojovat se do Lidlu byl poslech Babišova projevu. Fronta byla už venku, pěkně tělo na tělo. Čekalo se na košíky. Naznal jsem, že s jejich rovnicí 1 člověk = 1 vozík nemá cenu čekat na dva vozíky současně a šel čekat do auta. Z majonézy a zeleniny do salátu a věcí na chlebíčky se vyklubalo asi 30 kilo proviantu. Nebyl jsem tam, nemohl jsem ji krotit.

No a pak už jenom k řezníkovi pro maso na řízky. Do auta jsem táhl asi 15 kilo pěti druhů masa, kus sýra, tři salámy, půl kila jater a nějakou tu paštiku. A pak už jenom pošta a mohli jsme se, konečně, vrátit. Pak už jenom všechno vytáhnout z auta, odnosit a uskladnit, a byly dvě odpoledne.

Sotva bylo hotovo, dojela švagrová s kamarádkou a dovezly vínečko. No a jasně, že podle zákona šíření chvostovin jim padly do oka ty blbosti, co si manželka koupila. Kdo si myslí, že krámů doma ubylo, plete se. Hned volala kamarádce do obchodu a objednala další dvě sady, naštěstí ne pro nás. Na taxík si už ale tentokrát fakt hrát nebudu, mám jenom jedny nervy. Ale stejně bych ocenil, kdyby si odvezly ty naše krámy.

Ale to nejlepší se teprve chystalo. TVP. Totální Vánoční Panika. Žena si vzpomněla, že si letos na dovolené koupila v Poniklé vánoční ozdoby, ale nevzpomněla si, kam je dala. A mezi nima je i pár kousků, co nám koupila domorodá kamarádka, která mezi tím zemřela. A prý bez těch ozdob nebudou žádný vánoce. Proti třem kolům prohledávání baráku je i parkování u Cukrovaru sranda. Ale naštěstí se povedlo to najít, víno je dobrý a můžu se těšit na zítřejší chaos, o kterým zatím ještě nemám tušení...