2020

Tak vážení, rok s rokem se sešel a asi netřeba říkat, že byl (je) divnej.
U mě byl (je) hoodně divnej.....

Před rokem, když jsem učinil rozhodnutí, že prozatím skončím s dálkovými autobusy, že se budu věnovat jen městské dopravě a spravování aut, by mě ani ve snu nenapadlo, jak to bylo prozíravé......, protože asi bych se na žádný zájezd letos nedostal......
No prozíravé...., hlavní důvod byl, že jsem si chtěl najít nějakou kamarádku na blbnutí....a to když lítáte s busem po výletech, tak to moc nejde a na jednorázovky nejsem....

No jo, jenže se ukázalo, že to vůbec nebude jednoduché.....dámy v přiměřeném věku se prostě nejradši přehrabujou na netu v nabídkách a hledají to nej, nej.....anebo už si tolikrát naběhli, že se rozhodli, že radši dožijou s nějakým dobíjecím žužlou a na chlapy se vykašlou.....

A když se objevila fajn baba, tak musí být z druhého konce republiky....což moc perspektivní taky není....., já to teda viděl jinak, ona naštěstí měla na rozdíl ode mě rozum a řekla NE. Takže to neskončilo katastrofou a mohli jsme zůstat přátelé, i když to zaskřípalo, protože já to nechtěl nějak pochopit....., dokonce jsem se dostal k myšlence opustit rodinu...... , jenže jsem nechtěl opustit děti, práci....a ona by taky nechtěla opustit rodinu, přátele.....

Ovšem netušil jsem, že tahle epizoda bude mít zasadní vliv na věci příští.....
Ona ta "fajn baba" ve mě totiž probudila neskutečný věci......přišel jsem na to, že umím šíleně nenávidět, ale i zamilovat se.
Chvíli to trvalo, nežli to odmítnutí jsem rozdýchal.....a přestal jsem vidět rudě.....

Když jsem to tak nějak rozdýchal, znovu jsem, už nevím pokolikáté, napsal inzeráty tak porůznu.....téměř s nulovou odezvou, až přišla jedna odpověď....prý jestli si budeme psát, nebo jestli se rovnou sejdeme....
Nejdřív jsem chtěl něco napsat, ale nechtělo se mi, tak jsem to vsadil na jednu kartu...., s tím, že to nějak dopadne...
Rande jsme domluvili na druhý den večer..... nebudu vás dlouze napínat a zkrátím to......vzalo to takový spád, že jsem po pár hodinách známosti zbalil doma igelitku s tím nejnutnějším a odstěhoval se......těžko říci, jestli jsem se zbláznil nebo ne...., ale rozhodl jsem se, že tuhle šanci prostě nepromarním, že nic lepšího mě už v životě nepotká..... Že s touhle ženskou bych si mohl začít plnit sny, o kterých jsem si myslel, že zůstanou navždy už jen těmi sny..... A vzhledem k tomu, že už nám zase toho času tolik nezbývá, rozhodl jsem se nic neoddalovat a po pár hodinách známosti, jsem se mého sluníčka zeptal, zda by po mém boku nechtěla prožít zbytek života......

A protože jak už to tak v životě mám, když se objeví něco hezkého, ruku v ruce mu jde i něco opačného.......tak se i přihodilo....jedné zářijové soboty se starší dcera rozhodla , že odejde z domu, jen s tím co má na sobě, bez jediného slova.....

Takže letošní vánoce jsou pro mě hodně zvláštní, ani smutný, ani veselý, přesto jsou krásný a klidný....nevím jestli jsem někdy takový zažil...

Brtník.