Rok ve znamení koronaviru

29.12.2020 16:30 Johny.cz

Vážení a milí,

jak už se pomalu ale jistě stává tradicí, přišel čas na další z mých každoročních „ohlédnutí se“ za (již téměř) uplynulým rokem. A zatímco rok 2018 byl – kulantně řečeno – poměrně ambivalentní (viz https://www.amateri.com/cs/blog/54406/ohlednuti-za-uplynulym-rokem) a minulý rok byl naopak téměř ve všech ohledech poměrně „akční“ a „příjemný“ (zejména co se týče „dortíků a amatérských srazů“ – viz https://www.amateri.com/cs/blog/61618/rok-ve-znameni-dortiku-a-srazu), rok 2020 byl (a stále ještě je).. inu.. tak trochu na p*ču.

Přemýšlel jsem, že bych i v tomto případě použil nějaký eufemismus, ale faktem je, že rok 2020 si nějaké jemné a citlivé označení jako „všelijaký“, „složitý“, či „rozporuplný“ snad ani nezaslouží. Jedinou relevantní otázkou je, jestli byl spíš na zmiňovanou „p*ču“, nebo stál za „vyližpr*el“; ale nakonec jsem dal přednost „p*če“, protože je to takové kratší a údernější :) A i tak to samozřejmě myslím jen jako slovní obrat, protože přirovnání k roku 2020 si chudák p*ča nezaslouží (ale to ani p*del; zejména pro ty, kteří ji preferují).

Ale zpátky k tématu; rok 2020 sice ještě na sklonku roku minulého vypadal poměrně sympaticky (přeci jen, „dvě dvacítky“ a tak vůbec), ale hned v prvních měsících se ukázalo, že to žádná sláva nebude – a to jak „osobně“, tak „globálně“. Z osobního hlediska byl letošek poměrně dost „na p*ču“ zejména díky jedné červnové události, kterou jsem svého času lehce nakousnul v jednom blogu (ale nedokousl); ale málo co se samozřejmě vyrovná asi nejvýznamnější „události“ posledních let, globální pandemii koronaviru.

A jasně, zase koronavirus; jako by ho bylo všude málo; ale faktem je, že – alespoň pro mě – je téměř cokoliv „osobního“ ve srovnání s aktuální pandemií skoro až bezvýznamné; zejména v kontextu tohohle „ohlížejícího se“ blogu. Chvíli jsem např. uvažoval o tom, že bych se, podobně jako minulý rok, věnoval mým oblíbeným „dortíkovým“ srazům – např. tomu, jak mi „koroňák“ tak trochu „hodil vidle“ do mých plánů, a většinu roku jsem se místo „dortíků“ jen „sociálně distancoval“; ale jako by se to letos snad ani nehodilo.

Moc příjemná není ani skutečnost, že téma „koronaviru“ se tady na Amatérech většinou skloňovalo jen ve formě bagatelizace nebo naopak všelijakých konspiračních teorií; tedy že buď o nic nejde, nebo naopak „kdo na tom vydělá“ atd. Ani nevím, proč mě to tak překvapilo; na sociálních sítích je podobných názorů od „internetových epidemiologů“ celá řada, a není asi důvod, proč by měli být Amatéři výjimkou; ale možná jsem to z důvodu zaměření tohoto serveru alespoň tady nečekal; a když se v několika diskusích (i od jindy poměrně inteligentních lidí) začaly objevovat koncentrované hovadiny typu „marketingová chřipečka“, „roušky = náhubek“ a „jakákoliv opatření = fašismus“, byl to docela smutný pohled.

Docela by mě zajímalo, jestli se dotyční třeba aspoň s odstupem času chytili za nos, když na tu „chřipečku“ zemřelo jen u nás už asi 11 tisíc lidí, a v době vrcholu 2. vlny na přelomu října a listopadu se zdvojnásobila týdenní úmrtnost v ČR (tj. ať už lidé umírali „na“ covid nebo „s“ covidem, umíralo jich zkrátka o 100% víc, než v předchozích letech).

Nedělám si iluze, že se ta situace v nejbližší době změní a například diskuse kolem vakcín jsou fascinující už teď (i Babiš určitě dostal jen vitamín, podle některých „hlasů lidu“).
Na druhou stranu mě ale potěšil alespoň prof. Pafko, který přímo v televizi poděkoval všem za vývoj „vagíny“ místo „vakcíny“, což je přeřek přímo „amatérský“! :)

Jinak ani bez koronaviru tady letos bohužel nebyla zrovna idylka a proběhla tady celá řada konfliktů a hádek, nejen mezi tradičně „znesvářenými“ skupinami, ale i ze strany hulvátů a trollů zcela „nových“ (*ehm* Had, *ehm* Sestřička/Doktor). Kdo ví, možná to souviselo s karanténou a větším množstvím času stráveného doma (a lidem začalo hrabat), a nebo se to letos zkrátka jen nějak „sešlo“; ale snad to dotyčné zase pustí. A nebo třeba – byť chápu, že je to myšlenka skoro až kacířská – admini konečně začnou dělat svou práci a podobné existence, které jen utočí na ostatní, odsud konečně vystřelí. Ale jasně, to už je asi moc velká pohádka; to už patří spíš do povídek, než do blogu :)

Ještě něco, co by stálo za zmínku? Už snad asi ani ne. Jak už jsem psal v úvodu; v kontextu celého letošního „úžasného“ roku působí jen málokteré „osobní“ (nebo i „amatérské“) téma zajímavě, a víc než kdy jindy se nabízí – v jiných letech často až ohrané a sentimentální – fráze a přání typu „hlavně to zdraví“. Čímž nemám na mysli jen to tělesné, ale i psychické, protože jak můžeme vidět téměř všude kolem sebe, permanentní „shitshow“ roku 2020 dokáže člověka unavit a otrávit. Tak se tomu zkusme aspoň trochu bránit.

No nic, letošní „ohlédnutí se“ optimismem zrovna nehýřilo, ale co se dá dělat; každý den holt nemůže být posvícení. Nezbývá tedy než doufat, že příští rok už „koroňák“ konečně někam zaleze a dá pokoj – a my budeme moci konečně odhodit roušky a chodit „nahoře bez“ :) (tedy alespoň od krku výš) :P :)

Držme si tedy všichni palce, ať se rok 2021 „polepší“ a čekají nás už jen samá pozitiva a sociální jistoty! :)
(a nebo ať jsou případná negativa a sociální nejistoty aspoň co nejmenší) :)

Johny.cz