Ztraceni v neznámu; Intergala

Budoucnost lidského druhu je jasná. Pokud přežijeme naši malou planetu, pokud se z ní dokážeme dostat, pokud opustíme naši mrňavou soustavu a vydáme se ke hvězdám, rozpoutáme nejprve Intragalu a s trochou štěstí později nekonečnou Intergalu. Jako nádor bující v našem těle se budeme rozpínat napříč vesmírem. Planeta po planetě, systém po systému, galaxie po galaxii uchopíme vše, po čem naše srdce zatouží. Je však naděje. Někde v dálce vesmírné musí existovat stejně strašlivá rasa, jako jsme my. Soupeř tak mocný a děsivý, že i lidský druh zakolísá. Ovšem nejspíš ne na dlouho.
Impérium se nezastaví před ničím. Moc dobře ví, že skutečně někde ve vesmíru je něco, co nás dokáže ošklivě poranit. S vypětím všech sil vysílá do každého koutu prostoru expediční a exodační sbory. Miliony plavidel, biliony členů posádek se vydávají do nezmapovaných vod vesmíru, aby přinesly mír a pořádek do vzdálených světů. Mír a pořádek pro lidský druh. Intergala se žene jako oř války, který se utrhl z otěží. Neskutečný vír válečné mašinerie komprimující příčetnost zúčastněných na základní tezi: Tisíce národů, tisíce problémů. Tahle věta je jediným zákonem i modlitbou. Každý účastník expedičních sborů ji má na paměti. Tam, kam vstoupí lidská noha, nesmí zůstat nikdo, kdo by mohl zpochybňovat naši nadvládu.
Zdá se vám to xenofobní? Rasistické? Pche… chováme se tak od pradávna a naše chování se jen tak nezmění. Technologie pokročila, naše myšlení však ustrnulo na úrovni prvohorních organismů. Rozdíl je pouze v tom, jak účinně se dokážeme ničit. Kolik lidí si vyžádá jaderná válka? Jak dlouho bude trvat? A co až nastane rok 300 000, kde bude technologie a kde bude naše myšlení? S trochou štěstí bude technika na úrovni roku 300 000, naše myšlení opět u prvohorních organismů, co se sotva plazí na souš.
Intergala přijde a vyhlazení Indiánů se proti ní bude zdát jako přátelské setkání u dýmky míru. Pamatujte…
Tisíce národů, tisíce problémů!
Čím víc lidí si uvědomí, co ta prostá věta znamená, tím víc života zachráníme…