Sny o černém psovi

17.2.2021 03:17 CernaKava

Od puberty pro mě má snová rovina mého života zvláštní význam. Ráda si své sny zapisuji, ráda v nich hledám, čtu, nacházím... Mám ráda ty otázky, které ve mně mé sny otevírají, i když zůstávají často dlouho bez odpovědí...

Za poslední tři týdny se mi třikrát zdálo o velkém černém psovi. Nikdy předtím se v mých snech neobjevoval. Až do včerejška jsem si nebyla jistá, co postava černého psa znamená. Zda je to symbol nějakého mého pocitu (například strach?). Nebo má znázorňovat někoho konkrétního, osobu, kterou znám.

Až včera v noci, 22.44 jsem to pochopila.

V první snu, někdy před třemi týdny, se objevil dobrman. Vysoký, štíhlý, černý, klidný. Jela jsem v tom snu někam autem, přes vesnici a hledala cestu k jezeru. Trochu jsem bloudila, na křižovatkách netušila, kam odbočit. Byl slunečný den. Pes seděl vedle mě na sedadle spolujezdce. Očividně trpěl. Neměl rád cestování, bylo mu špatně, kňučel. Pochopila jsem, že toto zvíře nemůže být součástí mého života. Já budu totiž jezdit a hledat cesty dál. Co s ním, když bude vedle mě nešťastný. Podrbala jsem ho tedy, abych ho uklidnila, na rozloučenou… pak jsem ho pustila. Nechala ho jít dál. Beze mě. A já bez něj.

Ve druhém snu jsem procházela od jednoho domu k druhému. Byl večer, šero, možná i tma, lampy nesvítily. Jen ten dům, kam jsem směřovala, ano. Byla to krátká vzdálenost, sotva 200 metrů. Šla jsem po udusané hlíně. Vyběhl za mnou: velký, mohutný, chlupatý, černý pes. Pronásledoval mě a chtěl zaútočit. Běžela jsem. Věděla jsem, že tento pes není zlý. Dělal jen to, co měl – bránil nějaké území. Ale to nic neměnilo na skutečnosti, že pro mě představoval nebezpečí. Tenhle pes byl naštěstí trochu natvrdlý. Několikrát se mi podařilo ho přelstít: tím že jsem prudce změnila směr, nebo nečekaně zastavila. Než se on vzpamatoval, získala jsem vždy pár vteřin náskok, a mohla jsem utíkat dále. Čekal mě poslední úsek, který jsem chtěla zaběhnout najednou, věděla jsem, že už nemám prostor na žádné manévry. Dům už byl jen kousek přede mnou. Viděla jsem jeho dřevěnou verandu ozářenou lucernou. Cítila jsem bezpečí, které bylo uvnitř domu…. Utíkala jsem, co to šlo, ale on byl rychlejší. Soustavně mě doháněl. Střetnutí bylo nevyhnutelné. Věděla jsem, že to nestihnu, že to nedám, že mě dožene a kousne. Když už byl u mě, otočila jsem se a prudce natáhla ruku. Rafl mě do palce. Bolelo to. Ale zabrzdila jsem ho tím a měla tak čas doběhnout do bezpečí.

Včera v noci přišel zatím poslední sen o mém černém psovi. Noční můra. Dlouho už jsem neměla noční můru, probudila jsem se 22.44 vyděšená k smrti. Bála jsem se pak zavřít oči, natož usnout. Šla jsem zamknout dveře. Bála jsem se.

V tom snu jsem byla ve škole. Škola byla temná. Běžela jsem do šatny pro boty. Spěchala jsem. Cítila jsem hrozící nebezpečí. V šatně bylo příšeří, řady skříněk srovnaných vedle sebe. Utíkala jsem. Snažila jsem se vybavit, u které skříňky ty zatracené boty mám. Slyšela jsem ho. Člověka, kterého znám. Člověka, který se změnil ve strašné zvíře. Slyšela jsem ty strašlivé zvuky, které vydával. Vrčení a chroptění. Rozléhalo se to ztichlou šatnou. Naskakovala z toho husí kůže. Běžel za mnou s jediným cílem: zabít mě. Cítila jsem jeho zuřivost, slepé odhodlání, jeho agresi. Věděla jsem, že utéct nemám šanci. Že je příliš rychlý. Tak jsem to vzala druhou stranou, abych ho zmátla. Ale tenhle pes nebyl hloupý jako ten z předchozího snu. Slyšel moje kroky a utíkal mi v ústrety. Chtěla jsem ještě v rychlosti popadnout ty boty, ale bylo už pozdě. Už byl naproti mně.
Můj osud
Moje smrt.
Nevyhnutelná.

Otočila jsem se a běžela zpět.
Běžel za mnou.
Chrčel. Chroptěl. Vrčel.

Pak zaútočil. Poprvé mě kousl do paže. Bolelo to. Ale utíkala jsem dál.

Zaútočil znovu. Zezadu mě srazil na zem.

Zakousl se mi do šíje. Cítila jsem, že to už je konec. Cítila jsem smrt. Cítila jsem, jak ze mě spolu s temnou lepkavou krví odtéká i můj život.

Černý pes mě zabil.



Můj Petr mě zabil.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Celé dětství mě pronásledoval sen o tom, že skáču z balkónu u nás doma ve 3.patře. V dospělosti se vytratil, párkrát se připomněl až nedávno. A mám jasno o tom, co tím chce můj mozek říct *36* Tvoje noční můry jsou ale děsivé..*9*
No, nic příjemného (zejména ten poslední).. :-/ Ale snad už ti dají černí psi pokoj a přijdou na řadu i nějaké příjemnější sny :)
(upraveno)
Po dlouhém tréninku jsem se naučil své sny kontrolovat. Ne úplně, ale cca ze tří čtvrtin se mi zdá, co chci. Není to vůbec složité, až se k tomu dopracujete.
Taky jsem dostal chuť na kafe a to ho piju jen po ránu :)))
@HromovyVladce
tak to už chápu, že to bylo třeba zdokumentovat a vložit jako profilové foto *185*
Vládče, jestli nechápeš ten kontext, tak já ti to vysvětlovat nebudu, ale neboj, oba to asi přežijeme 😉
@HromovyVladce
když už jsme u profilovek, jaká tajuplná story se skrývá za tvou profilovkou?
Jsem ji tak pozorovala a taky umím takhle, podobně, skoro *84* .. zatáhnout prdelku *185*
Tvl, dulezita je ta barva. Bila a cerna, dobro a zlo, je to proste desne zajimavy i na tricku z diskontu*22*
@hromovyvladce, myslíš, že by ten motiv říkal něco zajímavějšího, kdyby byl vytesán do žuly za 1mil.?
@HromovyVladce

o tobě tenhle pohled říká že jsi suchar *3*.
A jinak odkazuje na legendu a bílém a černém vlkovi. . .zkus Google