My ženy jsme někdy složitý..

23.2.2021 06:57 -kapka-

Tak jsem si dneska říkala, jak je ten svět nespravedlivej.

Ráno jsem u schránek potkala souseda, který je svobodný a úměrný mému věku a je sám. Taková dobrá partie.:)
Tak hezky se na mě vždycky směje a i dveře mi podrží, abych se nenamáhala...
Tak si tak povídáme, čučíme střídavě do letáků a střídavě na sebe - když v tom slyším takový divný tichý zvuky.
Ty zvuky znám, slyším je občas nahoře nad sebou, když leží ve vaně a neví, že je to slyšet na celej panelák.:) Chce se mi smát a zároveň nevím, jestli mám odejít a dělat, že jsem si nevšimla...
Tak stane se. :)
Pán mi něco povídá a zase slyším takové tiché pfiůuuu...pink.
" Tak ne jednom, že mu uchází ventilek, teď se asi i posral :)) " - říkám si. Pán ale jako by nic. :)) Zavírám raději honem schránku a než zalezu do výtahu, pán říká - "Nechtěla byste někdy na kafíčko?"
- "Ne ne, děkuju. :) - směju se a mizim mu raději z dohledu.
U dveří potkávám sousedku.
Deset minut mi tam vysvětluje, jak nechápe, proč se její muž raději svěřuje kamarádce, než jí. Že jí to strašně naštvalo a kdo ví, jestli za ní nechodí i za jiným účelem.
Znám je oba. Jejímu muži je skoro sedmdesát let a ona je taková.... afektovaná, myslím, že mu rozumím.

Mám podobného kamaráda.. Byl u mne zrovna před chvílí..
Seděl vedle mne na pohovce a tak nějak se choulil do sebe. Pohled upřený na ruce, kde v dlaních svíral hrnek s horkým grogem. Vždycky si spolu dáváme grog, je to už taková tradice.:)
Monotónním hlasem mi něco vyprávěl a vypadalo to, jako by si mluvil spíš sám pro sebe, než aby potřeboval rozhřešení.
"Já ti mám Kapi někdy pocit, že se dusím... Že když se nadechnu, nasaju nějakej blbej dusnej vzduch a udusím se. Tak raděj už ani nic neřikám. Prostě mlčím, nebo jdu raději někam ven."
Povzdechla jsem si, ale neodpovídala, jen jsem ho pohladila po zádech a řekla - "Pij, ať ti to nevystydne, když ses na něj tak těšil. :) "
Zhluboka nasál vůni grogu a slastně, až labužnicky si usrkl. Pak zavřel oči, hlavu zaklonil dozadu a chvilku jako by nasával to ticho..
Potom je znovu otevřel, otočil hlavu ke mně a povidá - "Já ti tady u tebe vždycky nasaju takovej klid a pohodu, jako bys pro mě byla živá voda. Tady je taková oáza klidu.. Můžu ti cokoliv říct a ty hned neřešíš. Ani nevíš, jak tě mám rád.."
Zasmála jsem se a uklidnila ho, že nejsem pořád takhle v klidu. :) Měl mě vidět zrovna nedávno.
Jenže on jako by mě ani nevnímal.
"To ti je někdy až strašný, jak se pořád hlídám, abych neřek něco, čeho by se hned nechytla. Já už se bojím říct i že mě třeba děcka něčím naštvaly. Hned vystartuje, že kdybych si jich víc všímal... atd.
Nebo že je ta polívka výborná, ale ještě horká, že si ji nechám chvilinku vystydnout Vyletí jako čertík z krabičky, abych si to příště vařil sám. Když neřešíme prachy, tak řešíme kde jsem byl. Jak dlouho mi trvala cesta a proč jsem se podíval na nějakou blondýnu. Já kurva ani nevím, že tam nějaká blondýna byla, myslel jsem na to, kde sehnat klínovej řemen, když nám zrušili krám za rohem. A taky odešla převodovka na tom druhým autě. Jenže do dvou do rána hysterák v ložnici, že na ni sahám a určitě si při tom představuju tu blondýnu, kterou jsem ani neviděl."
Znovu se napil a palcem nepřítomně pohladil ouško na hrnku.
"Kapi, já ji fakt miluju, ty víš.. znáš nás oba. Za dvaadvacet let jsem ji ani jednou nezahnul. Ale kurva, jestli mě jednou nasere, tak přefiknu první ženskou, která se na mě usměje.. Už jenom proto, abych se kurva ujistil, že jsem pořád ještě chlap.. "

Když odcházel, ještě dlouho jsem cítila, jak pevně a srdečně mě objal.
Než přijel výtah, ještě mávnul na pozdrav a už s úsměvem mi povídá: - "Tak se tu měj krásně a moc děkuju za ten grog i za azyl, mám tě rád. Tady to všechno.. (mávnul směrem ke kuchyni). Strašně mě uklidňuješ, já tě nemít... tak ahoooj" - Vlítnul do výtahu a já za sebou potichu zavřela dveře od bytu.
--

My ženy jsme opravdu asi trochu složitý. A nevědomky děláme jednu obrovskou chybu, že asi opravdu pořád něco řešíme... Do noci, do dvou do rána.. A nejlépe ještě další den.. A aby toho nebylo málo, tak si kazíme i víkend, dokud to nevyřešíme..
A stejně to nevyřešíme.. Jenom ten víkend otrávíme i všem okolo a hlavně nejvíc sobě.

A přitom pak žárlíme na to, že chlapi se chodí uklidňovat do hospody, žárlíme na kamarádky, kterým se naši partneři svěřují.. Na blondýny, co jdou po ulici zrovna, když jedeme okolo.:)
Možná se cítíme odstrčené, upozaděné a vidíme v tom hrozbu, že nám je někdo nenápadně přebírá, nebo snad zklamání, že k nám nemají takovou důvěru, jako ke kamarádce.

Taky jsem taková kamarádka na pokec a taky jsem se už setkala s tím, že to partnerka těžce nesla. Ale jsem jenom kamarádka. Nic víc a zároveň naštěstí nic méně. :)
A je nás takových asi hodně, komu se muži svěří i s něčím, co doma neřeknou.
Našli si svůj úkryt, svoji zónu klidu, kde se můžou s něčím svěřit a přitom neriskují, že se to hned obrátí proti nim .
Oni si prostě chtějí jen pokecat. JEN pokecat... A hlavně - pořád něco neřešit..
Mezi námi - až budou chtít zahnout, tak zahnou i tak.. K tomu nemusí použít kamarádku.
( A my nemusím po kamarádech uklízet zmáčenou postel, což je taky výhoda.) :)

I když... i v tomhle je svět někdy nespravedlivej.... :)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Moc pěkně napsáno, ale myslím, že takto to funguje u obou pohlaví...*6* Mám podobné zkušenosti z druhé strany...
Ať se klidně podívá, ale nesahá a klidně ať si fantaziruje, když mi tím přívodi delší orgasmus, taky občas u toho myslím jaké by to bylo ještě s jedním *13**3*
@topas1 To jo, rozdíly jsou. Hlavně v komunikaci. Chlap řeší, která součástka se zasekla a jak to opravit. Ženská řeší, kdo s kým.

A pak je tady třetí pohlaví, čtenář bulváru. Ten řeší úplný krávoviny...
Hm, hezký , zajímavý a řekl bych, že dost pravdivý blog .....já jsem taky nasál klid a pohodu u paní Sluníčkový, že jsem nakonec zůstal na neurčito...
pmk, taky dobrý. ale já chtěl říct, že mužský a ženský mozek pracuje úplně rozdílně.dalo by se to připodobnit k dieslu a benzínu.oba jsou motory a dovezou tě do cíle. ale pracuje každý jinak. anebo jinak, když si dáš vložku mezi nohy, stejně nepochopíš hormonální smršť co cloumá s ženami
My zeny sme ako kvetinky.Kazda z nas ma svoju vonu, namiesanu zivotom.Prave ona k nam pritahuje urcity typ chlapov.Je to ako v prirode , pokial nezmenime pach iny druh chrobaka nepriteli. Takze zmente pach svoj a ten iny druh chrobaka prileti :)))
Máš recht občas si tez rikam ze nemusím být protivná 🤣🤣🤣
To vyslechnutí někoho uspokojí tvou touhu řešit vztahy. A někomu tím opravdu pomůžeš.

Ale jsou tady ženský, který neumí poslouchat, nebo začnou moralizovat a odsuzovat, než člověk dopoví větu... Nebo jsou drbny, který všechno hned roznesou po celým městě a nikdo jim nic intimního nesvěří, protože z pohledu soukromí je bezpečnější dát nepřikrášlenou verzi na FB.
Když tyhle dostanu absťák, jdou přes mrtvoly, Nezastaví se ani před rozbitím fungující rodiny s malýma dětma.

@-kapka-, @sunkiss, @stonygirl a další holky na světlé straně, máte můj palec nahoru za to, jak jste svou mocnou sílu dokázaly ovládnout a pomáhat s ní.*114* (upraveno)
Škoda, že jsi tento moudrý blog nenapsala tak o měsíc a půl dříve...
Já nežárlím. A jsem toho názoru, že jsou věci, který partner vědět nepotřebuje - a teď nemyslím nějaký óbr maléry nebo tajnosti. Prostě je dobrý mít někoho nezaujatýho. Kolik máš dobrejch kamarádů, tolikrát jsi člověkem. A mít kamaráda opačnýho pohlaví je obzvlášť náramně užitečný.