Miroslav a Krasomila (báseň)

23.2.2021 13:34 away

Jednou v noci při měsíci,
začal líbat její líci,
Krasomila zarděla se,
hladila ho po vocase.

Přitulil se k poštěváku
a zapálil svíce,
nadrženej jako prase,
chtěl však ještě více.

Krasomile stáhl sukni,
prst do kundy strčil,
toužil už jen po jediném,
aby brzy smočil.

Ptáka už má na krajíčku,
Krasomila vzdychá,
prej má péro jako šlechtic,
jen ať už ji píchá.

Jenže prcat s Krasomilou,
navíc na seníku,
tam kde svíčky hořej,
to chce zkrátka kliku.

Svíčky seno zapalují,
vše okolo hoří,
Krasomila nasere se,
popadne Miroslava za nahatou prdel a vyhodí ho ven i s jeho nadrženým čurákem …

Miroslav se v bahně válí,
seník celej v plamenech,
Krasomila si to chválí,
chce hasiče v řemenech.

Požárnící plamen zhasí,
a svý péra na ní tasí,
Krasomila vlhne touhou,
jen pro tuhle chvíli pouhou.

Miroslav se v bahně válí,
Krasomila na něj kálí,
Miroslav má po piči,
teď ji prcaj hasiči.

(brutally high quality verse)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Krásná básnička *114*
Ty jsi romanticky poeta:-*