Proti proudu času

23.2.2021 14:59 Nejsem_tvuj_typ

Poslední rok si u mě podávají ruce krize středního věku s globální pandemií. Člověk na jednu stranu cítí, že se mu čas krátí, zároveň ho má ale díky všemožným omezením volného tolik, že skoro neví, jak ho využít. Aspoň jsem konečně protřídil staré fotky. Je za nimi pár pěkných vzpomínek a nebylo vůbec špatné si je oživit.

Samozřejmě respektuju, že místní fórum patří nadšeným hledačům nových obzorů a mnozí se jen neradi ohlíží zpět. Už jsem si zvykl, že k zapomenutí křestního jména stačí dva tři týdny, takže když někomu napíšu pozdrav třeba po šesti letech, je to svým způsobem faux pas.

Ono, upřímně, když zjistím, že si mě někdo prostě už nepamatuje, považuju to za docela dobrý výsledek. Žádná celoživotní traumata, žádné spory o výživné nebo kvůli zdravotní újmě, způsobené neodbornou masáží... Co víc si vlastně můžu přát?

Kromě těch fotek došlo taky na blog. Nefunkční odkazy opraveny, zapnuto vše, co se mi zdálo jen trochu použitelné. A nemyslete si, že jsem si všechny svoje texty pamatoval. To teda ani náhodou...

Link

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Třídím a doplňují sbírku litografických pohlednic posílaných většinou před r.1900. Máňa, co píše Josimu, že se začátkem prvního májového týdne pojede s celou familií rekreovat do Uherska, by se asi divila, kdo čte její correspondens karte ( dopisnici ) v r. 2021 a zná její jméno.
Já se sama někdy divím jestli jsem to psala já, ve svých starších blozich... :-))) P.S. Tvé jméno si stále pamatuji ;-)