Jsem sobec

13.3.2021 03:48 Vampirecorn

Už dlouho vím, že jsem porouchaná, ale až asi před dvěma roky jsem našla odvahu nechat si to potvrdit oficiálně. No, odvahu, pud sebezáchovy posbíral poslední zbytky sil a dohnal mě k doktorce. Výsledek byl předem jasný: klinické deprese. Fakt je ten, že už jen to vyslovit, pojmenovat, přiznat byla trochu úleva. Mám obrovské štěstí na paní doktorku, která mi to dobře vysvětlila, proč, jak, co dál... A spousta věcí najednou začala dávat smysl.

No a když už jsem myslela, že bude líp a že to třeba fakt nějak zvládnu a že možná se s tím dá žít a že třeba vzít si život není jediná možnost... Tak to loni na jaře někdo děsně posral a už to trvá rok a místo, aby bylo líp, tak je hůř.

No a protože jedna z mých mnoha chyb je to, že až moc přemýšlím a každé mé já má na každou věc trochu jiný názor, tak sama se sebou furt bojuju. Nechci být taková ta chudinka, co si furt na něco stěžuje, ale zároveň v sobě dusit, že vás něco sere taky není dobrý. Je mi moc líto lidí, kteří přišli o práci, nemůžou sehnat jinou, jsou finančně v piči. Nebo rodiče, co práci mají, ale nemají kam dát děti, protože školy, školky zavřené. Já práci mám a jsem ráda, že ji mám, ale... Ale díky situaci jsem teď dočasně jinde než jsem byla, no, dočasně... Dočasně s naší vládou může znamenat rok nebo už nafurt. A jsem nasraná, vadí mi to, moje momentální prac. zařazení mi nevyhovuje, nenávidím tu práci, ale nemám jinou možnost. Sehnat dneska slušně placenou práci není prdel. A člověk má jisté závazky. Ano, prostě zatnu zuby a dělám co musím, ale kurva jak já jsem vytočená. Jsem sobec? Asi jo, ale je to opravdu tak moc špatný být sobec? Je špatný chtít být šťastná? Je špatný, když mě sere, že mě šoupli jinam, když spousta lidí dostala vyhazov? Je zázrak, že těch lidí u ministerstva zdravotnictví nebylo víc.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Ahoj děvče tomů se říká Život je boj. Líbí se mi ,jak tam říkalaš,že si nechceš pořád stěžovat, ale vlastně tady v tom článku nic jiného než stěžování a nadávky.tak mě to připadá i vtipné. Nebo spíš černý humor?Já jsem to s životem taky moc nevyhrál . O tom tady,ale nemůžu ani psát. Můj životopis je na hodně dobrou knížku ale musela musela by vyjít až po mé smrti.
@Vampirecorn ne nejsi sobec. A ten, kdo to na jaře posral a třeba si to i později uvědomil, tak měl pravdu a to tě nejvíc sere. Hold čisté duše, tak jednají.

Ty jsi víc hrdá než sobecká. Když má někdo pravdu a tobě se to nelíbí z hrdosti jdeš po té špatné cestě. Jsi hrdá kdy nemáš být. Kdy máš sklopit uši a nejsi hrdá, kdy právě máš být. Kdy máš zatnout zuby a překonat nepříjemnou životní chvíli.

Já vím, hold ses naučila tak chovat a stěžuješ si, že plody tvého stromu nejsou chutné a šťavnaté. Třeba to co se stalo před rokem byl bod zlomu. Moje doporučení je aby ses vrátila na ten bod a vyrazila tou druhou cestou.

Jinak z mého textu nemusíš být zdrcená a pokud se tě dotkl, tak je to jen tvůj pocit. Vždyť se přece neznámé. Pouze jsem použil svou životní zkušenost do tvého blogu.

Přeji ti aby jsi byla šťastná a spokojená. Našla jsi v životě to co ti bude vyhovovat. A ono to přijde. Jen to chce si nechat poradit.
Proč sobec? Nějak to z článku nevyplývá;)

Spíš jde o to, jestli konkrétně tobě nějak pomáhá si stěžovat a nadávat. Mně to nad rámec úlevného "do pr..." třeba když se potmě kopnu do palce nijak nepomáhá, spíš to unavuje. Většinou mi přijde lepší se zamyslet, jestli bych něco nemohl udělat jinak...
@Vampirecorn,este kratky dodatok k mojmu komentu-ja osobne som sebec v urcitych situaciach.
Dusevne a fyzicke zdravie su velmi prepojene,neni sebecke,ze citis nasranost na okolnosti-je to prirodzene,horsia je rezignacia ako zdravy hnev. Urcita miera sebectva je prospesna k celkovej vyvazenosti osobnosti.
Pracujes,doktorka Ti pomohla,zivot nebude stale pochmurny-hlavu hore.

Moja sestra trpela schizofremiou,ani pracovat nedokazala,v dnesnej covidovej ere by trpela izolaciou v liecebni. Ona,ale zivot vzdala.Terminalne,definitivne. Uz je to 22rokov.
@vampirecorn ja jsem rezignovala...zobu to a nemam uzkosti a panicky ataky...
dokonalost neexistuje ... to je úleva :-)
Měla jsem deprese, úzkosti, paniku, sociální fóbii. V životě by mě předtím nenapadlo, že zrovna mě ty první tři jmenovaný věci potkají. Roky jsem to řešila u kamarádů a klientů a vůbec jsem si nevšimla, že v tom lítám taky. Důvodů bylo víc. Pak jsem se omylem pokusila zabít a totálně jsem to posrala, to bylo první, co mě nakoplo. Stihla jsem to naštěstí ještě před medikací. :-)) Pak přišel jeden extrémně silnej zážitek, co mě nakopnul ještě víc. A další věci.
Furt se to občas v nějaký míře vrací, ale nejhorší bylo, když jsem nevěděla, co se se mnou děje. Teď je to podstatně jednodušší. Nejdůležitější je nebagatelizovat to, ani nenechat ostatní, aby to dělali. Pomáhá to nechat proběhnout a prožít si to, aspoň teda mně. Je to tisíckrát lepší než to hrnout před sebou, dokud se člověk zase nesloží. :-) Buď sobec, nesobectví je přesně to, co k těmhle stavům vede. Čím víc budeš zdravě sobec, tím víc můžeš dávat.
Nemám ráda ty kecy o tom, že jsou na tom jiný lidi hůř. Je to jako kdybych už nikdy neměla právo říct, že mám hlad, když černoušci v Africe mají nafouklý bříška. Pro každýho je důležitýho něco jinýho a každej zpracovává stres jinak. Jestli mě něco moje práce naučila, tak tohle.
Frfňu a jednoduchý to teď teda kurva není, ale pravda je taková, že jsem zažila mnohem, mnohem horší než tohle covid období. :-)
Jestli chceš, napíšu ti víc a ukážu ti něco, co ti zvedne náladu. :-)))) (upraveno)
@Whatever01 nevím zda existuje dávka čehokoliv, která by na tohle pomohla 😄 už to, že ty bobule baštím, se mi moc nelíbí...