Co se to se mnou děje?

Po roce se zdravím se starou partou. Jezdíme spolu každý rok na hory, oddechnout od městského života a načerpat energii. Jen letos jsem bez manžela, nějak se mu nechtělo probrat své životy, pobavit se a trochu zapomenout na starosti, nudu běžného života. Ale já ano a posledních čtrnáct dní jsem poctivě každý den odškrtávala v kalendáři. Poslední rok totiž procházím krizí. Ona to vlastně není krize, jen nějak nevím kudy kam. Ne v práci, ale v životě. Vše mi najednou zešedivělo a dny se slily do šedivé masy bez výraznějších znaků. Z běžného pohledu žiju vlastně spokojený život, s manželem jsme spolu třicet let, děti už vylétly z hnízda, každý rok dovolená u moře, dovolená v horách. Divadla i kina navštěvujeme vlastně pravidelně. A ano i milence mám. Vše si asi užívám, společenský život, kamarádství s manželem i sex s milencem. I svojí masturbaci. Takže na čtyřiapadesátiletou ženu s nepatrnou nadváhou je vlastně vše v pořádku. Tak kde se sakra stala nějaká chyba?
Sedím u baru a koukám jak se přátelé baví s dětmi a partnery. Hlavou mi víří tisíce myšlenek a žádná nemá začátek ani konec. Pozvedám skleničku a na dálku si připíjím s Milanem, manželem mé dobré kámošky. Fajn kluk, kamarád mého manžela. A je to tady, myšlenky skočí na manžela a mně hlavou problikávají vzpomínky na náš život. Vlastně skoro nevím jak jsme se seznámili, pamatuji si nejvíc asi dva roky po svatbě. Nekonečné líbání a milování kde to jen šlo. Pak děti, povinnosti a najednou se i z milování stala rutina. A současný manželský sex? No to je asi výsměch tomu co bývalo dříve. Jednou za tři týdny, prostě když se postaví tak se na mě navalí, pár pohybů, pár vzdechů a je po všem. Orgasmus s manželem mívám jen když usne. Nenápadně vedle něj, potichounku, abych ho nevzbudila, si prstem dráždím bradavky. Chvílemi se pohladím po krku a cítím jak dole vlhnu. Rukou zajedu pod pyžamo a pomalými pohyby ukazováčku se vzrušuji až k orgasmu. To vše tak, abych neprobudila manžela. Takhle si užívám sexu doma. Asi kdyby mi to vyprávěla kamarádka, smála bych se.
Dostávám druhou sklenici vína a myšlenky mi zaletí k mému milenci. Jo, to je jiný kafe. Vídáme se jednou za čtrnáct dní asi na dvě nebo tři hodiny. Orgasmy s ním ani nepočítám, nejde to. Mám jich nepočítaně. Jsou schůzky, kdy mi ani nesundá kalhotky, jen je poodhrne a já cítím jeho horký dech ve svém rozkroku. Nikdy nechvátá. Nějak se začínám podvolovat vzpomínkám a skoro fyzicky cítím jak mi jemně fouká na poštěváčka. Foukání zesiluje a zeslabuje, moje vzrušení roste a já cítím jak jsem mokrá. Najednou se jeho jazyk dotkne na správném místě a já se propadám do víru vzrušení. Jazyk jemně obkružuje poštěváčka a přidává na intenzitě. Sakra, právě jsem prožila orgasmus, pochopitelně ne fyzicky, ale v myšlenkách. No na milence to není špatné, že? Ale! Když já mám u všeho ale. Jo, mám s ním super orgasmy, pochopitelně ho mám ráda, ale. Já vlastně nevím jaké ale. Asi jsem divná, že už i tohle mi přijde pořád stejně šedivé. Kouknu z baru do restaurace a vidím, že děti už pomalu odchází a brzo začne naše zábava, nekonečné povídání, hecování a hlučné výbuchy smíchu. Ještě si skočím na záchod a honem mezi ostatní. Cestou na záchod potkávám dvě holky co se líbají. Trochu vytřeštěně je pozoruji a říkám si fuj. Docela zhnuseně. Lesby jsem nikdy neměla ráda a vlastně mě sexuální kontakt se stejným pohlavím odpuzuje. Na záchodě zjišťuji, že jsem docela hodně mokrá, no jo, to ty moje myšlenky a nebo ten horský vzduch. Beru si intimku a směju se sama sobě. ,,Nejsi nejmladší a když si při smíchu cvrkneš do intimky, nikdo to nepozná." Procházím chodbou od WC, nasazuji úsměv a mířím mezi stoly.
To byl večer. Povídali a smáli jsme se skoro do čtyř do rána. Ještě teď mě bolí břicho od smíchu. Kupodivu jsem toho ani moc nevypila. Tohle jsem potřebovala. Šeď mého života se někam schovala a asi mají pravdu ti co říkají, že sdílená starost je poloviční starost. Vlastně jsem se asi potřebovala vypovídat. Jsem nevyspalá, ale plná energie a chuti do života. Jdu dolů na snídani a prohazuji pár slov s těmi, kdo nevyrazili na procházku nebo na lyže. Chci se trochu osvěžit a nadýchat čerstvého vzduchu, tak vycházím ven vedlejším vchodem do dvora. Stoupnu na první schod a uklouznu. Zabalancuji a ty dva schody sklouzávám, ale stále stojím. Usměju se sama pro sebe, protože od teď mi bude už vše vycházet. Přenesu váhu na druhou nohu. Noha klouže a neodvratitelně se oddaluje od druhé. V podivném propletenci se snažím udržet nad zemí, ale nakonec končím ve sněhu v podivné roznožce. Přibíhá ke mně majitel hotelu a pomáhá mi vstát. Jde to špatně, nějak jsem si dokázala natáhnout tříslo. Pořád se mi omlouvá a vnucuje mi masáž. Bráním se do chvíle, kdy povídá, že tady má nově masérské studio a v něm super lidi. ,,Dobře," říkám mu. ,,Půjdu na pokoj, převleču se a přijdu." Slyším jen: ,,Musíme hned! Musíme hned!". V duchu si sarkasticky říkám, to se ti to kecá, když na sobě nemáš totálně sepraný kalhotky, v těch se tak budu vystavovat před nějakým mladým masérem.
Skoro proti své vůli se nechám dotáhnout do nového přístavku a ze dveří vykoukne docela příjemná žena. Celá v bílém a mně dochází, že tady nebude masér, ale masérka. Takže se nechám přesvědčit a odevzdaně vstupuji do masérny. Majitel popisuje co se mi přihodilo a říká: ,,Janičko, prosím tě, dej si záležet!" ,,Jako vždy, pane šéf." Odvětí masérka a zavírá za ním dveře. Pomáhá mi se svléci a já zůstávám jen v košilce a kalhotkách. Ukládá mě na lůžko a ptá se, jestli si chci při masáži povídat. Je mi to jedno, tak vydám jen takový neurčitý zvuk. Tříslo bolí tak co bych jí měla povídat. Ale celé povídání zvládne obstarat sama, asi naučený monolog, jak se jí tady líbí, jak sem přijela, prostě jen plkání. Vypínám příjem zvuku a jen vnímám ustupující bolest. Proto také na je jí otázku: ,,Včera jste se dobře bavili, jezdíte sem často?" Odpovídám až po trapné odmlce: ,,Já vás neviděla, promiňte. Jen jednou za rok." Najednou mi to sepne a vyletí ze mě: ,, Ježíši lesba!" A koktám jak blbka: ,, Vy jste, já..., promiňte. " Nevím co mám říct a nohy se mi samovolně sevřou. Lesba, tak to mi ještě chybělo. Nejen, že nevím co jí mám říct, ale vůbec se mi nelíbí, že mě masíruje. Ona trochu zachraňuje situaci se slovy: ,, Nebudeme o tom mluvit, já vám jen pomůžu od bolesti."
Od té chvíle mám pocit jako by se mi její prsty propalovaly do kůže. Ona je zticha a masíruje mi natažené tříslo. A já mám v hlavě zmatek a stydím se, jak jsem ji urazila. Bolest pomalu ustupuje a já najednou cítím známé šimrání v břiše i v podbřišku. Sama sobě nadávám a říkám si, je to ženská, nic to s tebou nedělá. Nedělá. Nic. Říkat si můžu, ale cítím jak její prsty mi masírují vnitřní stranu stehna. Směrem nahoru s mírným tlakem a směrem dolů jako pohlazení. Snažím se to nevnímat, ale o to je to horší. Cítím jak vlhnu a uvědomuji si své hluboké dýchání. Mezitím se opět její prsty blíží k lemu mých kalhotek a já už vlastně chci aby se mi tam dotkla. Je mi jasné, že ona musí vidět, jak mám promočené kalhotky. Už se ničemu nebráním a nenápadně se snažím aby se mě dotkla. Dokonce občas i vzdychnu, že to musí zaregistrovat. Ale ona nic, jen stále masíruje bolavé místo, které už nebolí. Mé celé tělo touží po jakémkoliv doteku a já cítím jak se uvnitř svírám. Zdá se mi, že její ruka možná masíruje větší část vnitřní strany stehna a najednou druhá ruka mi masíruje i druhé stehno. Jsem jako v ohni a cítím jak jsem mokrá až na zadek. Už nepokrytě vzdychám a hrozně chci, aby se mi tam dotkla. Ne, prostě vždy uhne, ale tím mě rozpaluje ještě víc. Je mi vše jedno a prohýbám se abych se jí nastavila. Pane bože, ještě se mě tam nedotkla a já jsem těsně před orgasmem. Trvá to neskutečně dlouho, něco takového jsem ještě nezažila. Najednou si uvědomuji, že i když se neudělám, bude tohle nejlepší zážitek mého života. Občas cítím, jak mi prstem zajede pod lem kalhotek. Ne nějak daleko, nedotkne se jí, ale moje vzrušení je vystupňované na nejvyšší mez. Náhle doteky přestanou a slyším: ,, Tak už je to asi dobré už jen relaxační vytřesení přístrojem." Skoro se mi chce brečet nebo se smát, já ani nevím. Lituji, že to skončilo a najednou cítím intenzivní chvění na stehně. Chvění mění intenzitu a pohybuje nahoru a dolů. Najednou si uvědomuji, že chvění mi zase dělá dobře. Teď zastavila přístroj u lemu kalhotek a chvění je tak intenzivní, že cítím, jak se blíží orgasmus. Najednou mě bere za ruku a tiskne si ji do svého klína. Nebráním se ničemu a naopak když si uvědomím, že má mokré kalhoty, je to pro mě poslední kapka. Propadám se mezi hvězdičky, vzdychám a přestávám vnímat okolní svět. Nevím jak dlouho to trvalo, minutu nebo hodinu, nevím. Nikdy jsem nic takového nezažila.
Začínám si uvědomovat co se stalo a je mi trapně. Jsem rudá a snažím se na ní nedívat. Pane bože, mě udělala ženská. Nevím co jí mám říct a nevím co si mám myslet. Ona se na mě dívá s milým úsměvem a říká: ,, Pomalu jděte do sprchy, doufám, že vám bylo příjemně." Ještě dodává: ,, Nechvátejte, kdybyste ještě něco chtěla, budu vedle."
Ze sprchy mažu jak blesk a stejně rychle se oblékám. Utíkám na pokoj a nevím co si mám myslet. Je mi trapně a zároveň mám pocit plného uspokojení. Pořád myslím na to co se stalo a uléhám do postele, v jedenáct dopoledne. Hlavou se mi honí všechno možné, včetně toho, že je to ošklivé, nemám to ráda a jsem sama sebou zhnusená. Probouzím se po třetí hodině a v hlavě stále tisíce otázek. Jdu se projít abych přišla na jiné myšlenky. Procházka mi pomohla a já hned po příchodu na pokoj zvedám telefon a objednávám se na masáž.