Kilt

Prý jsem toho na svůj věk vyzkoušel docela dost, říkají přátelé, co o těch mých akcích vědí. Jen namátkou, letos mi bude 25 a byl jsem třeba na erotickém veletrhu, několika privátech, zkusil jsem sex s umělou pannou (a nemyslím tu ze stejného materiálu jako plážové lehátko, i když tu jsem zkusil taky), jel jsem mou oblíbenou světovou nahou jízdu na kole v Londýně, honil jsem všude možně i nemožně od podzemí až po strom, jel jsem dvakrát do naturistického kempu, navštívil několik nudistických pláží, prošel se po ulici v ženském oblečení a v paruce, zúčastnil se naturistického večera v aquaparku, nespočetněkrát navštívil sauny u nás i v zahraničí, honil jsem si ho za jízdy na motorce a další a další. A zároveň je mnoho věcí v tomto duchu, které jsem ještě nezkusil. V Británii je například nudistický festival. Prostě si představte Colors of Ostrava, kde jsou všichni nazí. Ano, samozřejmě i ty holky. Jenže nechci vám nic nalhávat, krásných mladých holek, co se takto svléknou je jako šafránu a tak dlouho cedíte přes pomyslné síto, než najdete, že zapustíte kořeny.
Já se kromě očumování i rád ukazuji. Tady na amatérech je nás trochu nadpočet a ne na každého přijde řada. No a tak hledám a hledám různé netradiční věci, jak se předvést. A dostanu nápad, či si to vlastně umanu. A co si umanu, to se prostě musí stát, přes to nejede vlak. A tak balík svých pět švestek a sedám na letadlo do Dublinu. Jsou země, kde muž v sukni skončí minimálně na výslechu. Jsou země, kde bude za totálního exota, ale ničeho se nedopustí. Je však jen jedna země, kde si tuto jinak výhradně ženskou záležitost, nošení sukně, může vyzkoušet i muž a nebude za úplného úchyláka. Schválně píši úplného, protože kilt muži ve Skotsku běžně nenosí, ba většina z nich ho doma ani nemá. Historie je dlouhá, já si ji velmi zkrátím. Dříve šlo jen o sváteční oděv, podobně jako moravský kroj, dnes je již považován za běžný kus oblečení a tak si k němu můžete vzít žabky a tričko a vyrazit do ulic. Pokud vám nevadí, nebo jako mě je dokonce přítomnost turistů vítána, neváhejte.
Kilt lze zakoupit jak v Česku, tak i ve Skotsku. Liší se cenou, materiálem i tradičností, je to prostě jako německé kroje na Octoberfestu, kdy místním se nelíbí, jak sexy jsou jejich kroje, jejich dědictví, ale to je tak všechno, co s tím můžou.
Nastal den D, hodina H. Stojím v hostelovém pokoji, na posteli svůj zbrusu nový kilt a na sobě jen tričko a trenky. Tradice je však jasná, kilt si obleču, trenky svléknu. Obleču si podkolenky, obuji boty a jsem připravený. Vyjít z pokoje je výkon hodný zdolání minimálně Sněžky. Průjem a nervozita se dostaví téměř okamžitě. Prohlížím si své chlupaté nohy a přesto, že kilt není žádná minisukně, že nemá rozparek a kdo ví co ještě, je to prostě divné. Houpá se mi tam jen tak, nic ho nedrží při těle a takto mám mezi lidi? Konečně otevřu dveře. Průvan, který projde pokojem díky otevřenému oknu projde i k mému bimbasovi. Jsem nervózní a vzrušený, typický scénář pro své poprvé. Vánek mi ho vzchopí a já (ne)hrdě pokračuji k recepci a ven. Všichni na mě čučí, všem je jasné, že jsem jen turista, možná zoufalec, možná úchylák. Připadám si jako nahý, pořád mi tam děsně fouká. Míjím holky v minisukni a tričku. Usmějeme se na sebe a je to divné. Jdu co nejdál od hostelu, protože i když mě tam nikdo osobně nezná, je to jediné místo, kde si mě můžou zapamatovat a s kým ještě budu v kontaktu. V centru turistických atrakcí se cítím fajn. Jedni si mě fotí nenápadně, druzí se fotí přímo se mnou, třetí mi dávají peníze, čehož se díky neznalosti místní legislativy docela bojím. Všichni se mě ptají, zda jsem Skot. I s českou rodinkou raději mluvím anglicky a nedávám svůj původ znát. Udržet erekci půl hodiny bez jakékoliv akce nejde a tak mi zvadne, hrdě však i nadále kráčím městem a i já dělám pár fotek, protože jsem tu taky poprvé. Poprvé se mi stane, v co jsem vlastně doufal a o čem jsem četl v několika průvodcích, že se to mužům v kiltu stává. Jde o turistickou atrakci, jakousi hradní stráž u hradu a tu chcete rozesmát stůl co stůj a dotek na jeho přirození, samozřejmě přes oblečení, je oblíbená kratochvíle. Zde je drobná modifikace, turistky, v horším případě i turisti mají potřebu si ověřit, že jsme vážně naostro a pod ten klit vám prostě sáhnou i když předtím osahali všechny zábradlí v okruhu mnoha kilometrů, teď vám nemilosrdně chytí ptáka. V tomto duchu uplyne celý den a i když se to nezná, to plácání po zadku nebo sahání pod sukni vážně není nic příjemného.
Blíží se čas mého přeletu, batůžek se všemi věcmi už mám na zádech a pádím na letiště. Je přede mnou drobný přelet do Londýna, zítra je 14. srpen a v Londýně je má oblíbená nahá jízda na kolech, které se chci zúčastnit. Na mezinárodním letišti být v kiltu je divné, spolucestující v letadle se mě štítí a vystoupit takto v Londýně je něco jako vyjít v nejmenší české vísce jen v županu. Na dalším hostelu ukazuji svůj český pas a recepční dle výrazu těžce nechápe, zda jsem si popletl státy, nicméně předá mi klíče a raději se na nic neptá. Kilt si na pokoji sundám a už ho na sebe nevezmu. Byl to však zážitek a vyzkoušet si být holkou za to stál.

P.S. Ve skotsku jsem v životě nebyl a kilt na sobě v živote neměl. Letos se, stejně jako v minulých letech, plánuji zúčastnit WNBR London, což je právě ta jízda nudistů centrem Londýna a cestou to chci vzít právě přes Skotsko a celý text obsahuje mé představy, jak by to mohlo proběhnout.
Přeji hezký zbytek dne a až uvidíte Čecha v kiltu nebo nahého chlápka z českou vlajkou na ksichtě v centru Londýna, tak jsme se potkali. :-)