Začarovaný kruh.

17.4.2021 03:43 -kapka-

Dnes budu protivná. Ale i tohle třeba někomu pomůže - a jinému třeba (malinko) pootevře oči.
Už před takovými osmi - deseti lety jsem slýchala od jednoho kamaráda, jak mu jeho žena nechce doma "dávat" a proto je on pořád samá milenka. I tady občas čteme podobné rady - "Vykašli se na ní, najdi si něco bokem" atd. Ale možná by v takových případech bylo zajímavé vidět pohled i z druhé strany hřiště, protože hned zasvěceně radíme - ale ptal se předtím někdo té jeho ženy, proč to tak vlastně dopadlo, než jsme jí my tady odsoudili? Víme snad, proč se vytratilo všechno to hezký a proč už na toho partnera nemá chuť?
My tady občas něco plácneme do éteru - a ani si přitom neuvědomujeme, že jestli nás ten dotyčný poslechne, tak tím někomu třetímu zasahujeme do života a třeba ho odsuzujeme a trestáme za něco, s čím on sám v sobě už i tak bojuje. Že to jeho / její tělo vlastně dřív, než si to uvědomí hlava, začíná dávat najevo, že je v tom vztahu něco blbě.
Předevčírem jsem si na to vzpomněla. Tenhle kamarád, o kterém píšu na začátku, měl na fejsu fotky z nějakého večírku. Sedí v obležení dvou žen, každá z jedné strany, na jedné fotce je vášnivá líbačka, na druhé jeho ruka pod výstřihem a její ruka ho drží mezi nohama. Na další má ruku až po loket pod sukní a slastně přimhouřené oči. Na další má ruce na prsou té druhé a hlavu zabořenou mezi ně. Možná si řeknete, no tak co, tak si chlapec užil, když mu ta jeho nedává. Ale to je právě ten zakopaný pes, o kterém chci dneska psát.
S jeho Majdou jsem dělala mnoho let na lince, takže znám jejich příběh i z druhé strany. Tohle on jí dělával vždycky na truc, když mu doma "nedala" a ona nám pak často plakala na svačinárně - "Holky, ale jak na něj můžu mít doma chuť, když vidím, jak tady zase slintá po Katce a mě doma chce jen rychle a zezadu."
Docela jsem jí rozuměla. Ona sama měla prsa jedničky a měla z toho mindrák a když potom viděla při práci od mašiny otevřenýma vratama do skladu, jak tam ten její občas tiskne Katku k paletě a osahává si nadrženě ty její bujné čtyřky, tak chápu, že na ten sex doma pak už moc chuť neměla a začal ten začarovaný kruh.
Když ona nedala jemu, on si to vzal jinde. Když on si to vzal jinde, tak mu za to pak nedala. Takže když zase nedala, tak se pak schválně tak, aby to viděla, tiskl aspoň ke Katce ve skladě.
Vidíte tu bezvýchodnou situaci? Možná jí rozumím tak dobře, protože jsem zažila podobnou skluzavku do pekla. Bejvalo to hezký, ani vlastně nevím, kdy se to začalo takhle kazit. Ale než to skončilo v tomhle konečném, beznadějném kruhu, vyzkoušela jsem všechno. Být v posteli poslušnou děvkou, v kuchyni kuchařkou, i ve společnosti příjemnou partnerkou. Jenže buďte milí a nadržení, když se k vám přes den chová jako ke služce, nebo místo přivítání začíná větou - "Ty nejseš schopná ani..." atd. Nepomohla ani manželská poradna. Naopak, ještě se to zhoršilo, protože to bral jako ponížení a celou cestu domů bylo peklo a pokračovalo to ještě snad půl roku. Řval, že mu nějaká pixla - ( p.Pixa) - nebude kecat do života a že tohle ponížení si vypiju..
A to se tam vlastně nic moc nedělo. Pán proti nám se celé dvě hodiny jen nechutně šťoural párátkem v puse a ptal se, kolik pro sebe máme času, jestli vařím, jestli spolu spíme atd. a jen poslouchal. Pak odložil párátko a povídá - "Takže vy říkáte, že v pondělí, středu a v pátek máte trénink a v úterý a čtvrtek máte posilovnu. Pak tady mám, že o víkendu vyrážíte s partou ven, nebo sám na ryby. Kdy máte čas na rodinu? Manželé by měli mít sice každý svoje koníčky, aspoň jeden den v týdnu, ale tady jak vidím..... vy jich máte sedm a vaše paní ani jeden. Vy někam utíkáte? Proč? Nevaří vám?"
- "Vaří a moc dobře, ale jsem chlap, co bych seděl doma..."
- "Takže třeba neuklízí, nebo se nestará o děti?"
- "Ale jo, je naklizeno i děti jsou v pořádku. Ale já potřebuju svůj prostor, jsem chlap."
- "A sex máte jak často?"
- "No, někdy každej den, ale někdy jen obden. Ale já bych to potřeboval aspoň třikrát denně, jenže to je na ní už moc a pořád se kvůli tomu hádáme."
- "Aha.... a co vám teda vadí, že utíkáte z domu?"
- "Když ona pořád štěká!!"
Měl pravdu, neměl to se mnou jednoduchý ani on, protože jsem opravdu štěkala, ale brala jsem to v tu chvíli, jako jedinou svojí obranu. Jako že aspoň na to mám jakési "právo", protože už jsem ze všeho padala na hubu a už jsem nevěděla kudy dál. On byl pořád pryč, doma se zastavil jenom na to, aby se najedl a aby nám rozdal úkoly a zase zmizel a já si časem připadla už jen jak služka a kdykoli připravená matrace. Pan doktor pokýval hlavou, něco si napsal a pak nám dal úkol do příště, že manžel bude aspoň jeden den doma, (abychom byli jako rodina) a já přestanu štěkat.
Od té doby nejsem zastánce žádných poraden, ani doktorů aj. - nebo aspoň nám se to nevyplatilo. Doma se to ještě zhoršilo, protože tohle bylo pro mého muže velké ponížení, přes které se nedokázal přenést a pořád jsem měla na talíři, že jemu nebude nikdo říkat, co má dělat a najust si začal dělat co chtěl a ještě ve větším. Takže já se časem taky zabejčila a začala se bránit po svém. V posteli to bylo v té době stejně už bez vášně a tak jsem si říkala, proč já bych mu měla vlastně dělat hadr na podlahu, když on se vůči mně taky nesnaží.
Nakonec to dopadlo podobně, jako u Majdy. Jen u nás k tomu ještě přibyly peníze.
- // Nedáváš mi tak často, jak bych chtěl, no tak půjdu jinam. - Byls jinde a teď ještě smradlavej její kundou z vousů lezeš ke mně?? Tak to nemůžeš čekat sex ode mě. // Jo, tak ty mi jako nepodržíš? - Tak ti nebudu dávat ani peníze. // Nedáváš žádný peníze - tak nemám za co ti uvařit, protože ze svýho musím platit složenky a uživit aspoň děti. // Nebudeš mi vařit - tak to tady nemusím bejt vůbec a půjdu jinam, tam mi podrží i uvaří. // Byls jinde - tak to nemůžeš čekat sex ode mě.... //
Prostě začarovaný kruh, ze kterého už není cesta ven a vede do háje. Asi úplně stejně, jako po těchhle provokačních fotkách kamaráda pro chudáka Majdu.
A teď si vemte, že kdyby on ve slabé chvilce napsal třeba sem, že mu žena není schopná "dát" doma tolikrát, kolikrát by chtěl - tak mu tu bude určitě spousta lidí radit, aby si našel milenku, nebo aby šli do sexuální poradny, aby se holka vzpamatovala. Vždyť on má na ten sex, (nebo v tom případě na milenku) přece právo, vždyť je chlap. A vůbec nejlepší je rada, aby zašli někam k doktorovi.
I mě chtěl tenkrát dotáhnout do sexuální poradny, nebo jak se těm doktorům říká - což bylo neskutečný ponížení zase pro mě, protože se necítím jako puritánka, nebo frigidka. Bohatě by to změnilo, kdyby mi přines třeba kytku, nebo mě pomohl s nádobím, vyvezl na výlet a tak... Místo toho jsem zaslechla u ohně, jak vykládal dvěma kamarádům, že jsem frigidní a potřebuju se léčit, aby byl doma zase klid. Kluci mu pak nosili pornočasopisy, (prý abych se chytla za nos a naučila se, jak se to má dělat) - a já věděla, že tohle stejně nemá cenu vysvětlovat a že to bude doma zase bolet, protože po dobrým to nebude...
Nedávno jsem psala blog o tom, proč lidi nespí se svými partnery. (Sex, nebo rozvod se jmenoval a byl sestavený v odpovědí některých z vás tady.) Tenkrát se to probralo ze všech stran a hlavní důvody bylo většinou pití, nebo že o sebe přestali dbát a podobně. Já bych k tomu dnes po těch fotkách, co jsem viděla, připsala ještě to, jak se k sobě vzájemně chováme.
První průšvih je, když se partner/ka začne cítit na druhé koleji, nebo když se cítí díky něčemu poníženě a nedoceněně. Nebo když má pocit, že je všechno ostatní důležitější, než on/a - pak i ta vášeň a chuť někam odchází. Máme pak tendenci zlehčovat situaci nálepkama, jako že partner/ka je frigidní, nebo že on udělá jenom šup šup a hned odleze. Nebo že jsou vůbec nemocní v hlavě a měli by se léčit.
Je to tak snadné vidět chyby jen na druhém... Ale možná by se spousta manželství dala zachránit, kdybychom si třeba jen vzájemně nedělali naschvály. Kdybychom byli schopní si připustit, že tohle a tohle jsem mu / jí udělal natruc a bylo to vlastně úplně zbytečný...
Já vím, že jsou i taková manželství, kde i kdyby se jeden rozkrájel, tak ten druhý to vidět stejně nebude. Nebo že je třeba si hlídat hranici, kdy končí dobrota a začíná blbost..
Ale myslím si, že většina chladných postelí je hlavně kvůli tomu, jak se k sobě vzájemně chováme...

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
@GentlEdger - No, i mně napadlo, proč to tahle paní udělala. Měla to u sebe a jeho označila - čímž se to objevilo automaticky i na jeho profilu. Muselo jí být jasné, že to tak bude.
Bohužel i takovéhle slepice jsou a není jich asi málo. :/

@-kapka- Jak píšeš o těch fotkách z kamarádova večírku - nikdy jsem nechápal, že to je schopna udělat žena ženě. Někdy mi připadá, že z toho snad musejí mít nějaké zvrácené potěšení. Každá přece pozná, jestli má co do činění s doma nepochopeným nešťastníkem, nebo bohapustým kurevníkem. Kdyby mu taková ženská řekla, "Hele, doma máš manželku, tak si jdi za ní a mě vynech z repertoáru", tak si kurevník ani neškrtne.
Přiznám se , že několik let přemýšlím nad tím jak jsou ženy zvláštní, o podobných osudech , které jsou dnes a denně kolem nás. Jedna moje kamarádka, kterou bych uvedl jako příklad za všechny , žije s manželem v baráku , každý své patro , navenek úspěšný muž , zaopatřená rodinka a vevnitř ...
Ptal jsem se jednou na sex a budu ji citovat : když si řekne tak mu dám, bud přespí u mě nahoře nebo já dole. Celkem vzato hnus. Ale (a to se ho rozhodně nezastávám, vše o něm je určitě pravda a je to blbec od pohledu), nebylo to na začátku možná tak, že ji okouzlilo něco jiného než ta jeho povaha a přesto pozlátko neviděla realitu ? Něco mi říká , že to tak bude . Dotyčná dáma spoustu let říkala jak by odešla kdyby měla lepší práci, vzdělání atd , představte si, že to všechno si postupem času za dobu co ji znám našla a vybudovala , ale stejně neodešla...
Ono se asi dost špatně odchází z toho světa , kde ji každý závidí barák , manžela , dovolené , že děti mohou tamto a tamto. Kdo byl a je vlastně ten zlý a vyčuraný hajzlík ? Asi to je hrozně individuální pohled na věc, ale upřímně , já si kolikrát říkám , že ta žena musela být úplně mimo. Samozřejmě je to vztah od vztahu , ale spoustu z nich opravdu nelituji. Je to určitě těžké , sám jsem zažil, ale odejít se dá i s taškou. ..
@DonPedro2404 - A proč se občas na chvíli neprohodit.*18* :)
Ony i koně musí tahat stejně, jak jde jeden hot a druhý čehý, tak je po jízdě, i kdyby táhli kočár ze zlata. :)

@atagi - To je škoda, co by jiná za to dala.... Třeba takovou ještě potkáš a i děti to pochopí, moc bych ti to přála...
Kapičko pěkný, ale jak udělat, aby oba byli první na jedné koleji?
Dobrý článek, i když si myslím, že i kruh musí nějak, respektive někdo ho musí začít kreslit, a tam je počátek. A někdy je to spíše spirála, která pak stejně skončí....Má současná osobní zkušenost je, že žiji s partnerkou, kterou LÁSKA a intimita vůvec nezajímají, prostě nechce a tím to končí. Je to nepřekročitelné tabu. Zkoušel jsem úplně vše, bez úspěchu, poslední nadějí byl vztahový koučink, jak myslíte, že to dopadlo? Nijak, ona přeci nikam nepůjde, protože nechce. Jen pro doplnění, doma dost věcí dělám, vařím, meju nádobí, uklízím, pomáhám, nikde se neflákám, nehádám se, lítám kolem starého baráku, platím vše, co je potřeba a stejně jsem pro ni ten nejhorší. Psí žrádlo má pro ni větší hodnotu než já. Ne, že bych měl něco proti pejskům. Nikdo není dokonalý, ale stav, kdy čím více se snažíte, tím více vás odkopává je značně frustrující. Stav, který nemá řešení, Můžu jedině odejít, což kvůli dětí nedokážu. Naštěstí domácnost jinak běží normálně a děti nic netuší. A tak žiji již několik let bez Lásky a sexu.
Vybrat si životního partnera je jedna z nejtěžších věcí v životě. V něčem pomohou instinkty v něčem rozum ( když opadne rauš zamilovanosti) a v něčem náhoda.

Proto existují ty fáze jako dobývání, vrkání, chození. V posledních fázích byste měli toho druhého pořádně otestovat, jestli vlastně není rozmazlenej, slaboch, sobec, násilník, nemakačenko, člověk s komplexem. To není vždycky zřejmé hned, musí se projevit a život k tomu většinou dává dost příležitostí. Dobře, něco odtolerujete, přejdete, je na vašem posouzení jestli je to v normě. Ty normy si tvoříme odpozorováním od rodičů a okolí.

Pak nastane ,,partnerství" a ještě pořád není definitivně vyhráno. Je to nenápadný a ve většině případů nekončící souboj o vzájemný prostor a neustálé vyvažování....pokud mají dva spolu fungovat....a to ve všech oblastech. Mě taky provokuje pokud se ,,partnerský problém" neustále vztahuje jen k sexu, ale jak tu Kapka správně popisuje, určující a mnohem důležitější jsou ty věci okolo a Sex je jen jeden díl. Když se zadaří je sex produkt a součást vztahu. Když ne, tak je sex nástroj, nebo není vůbec:)

S @-kapka- souhlasím že jednostranně podaný obrázek, je skoro vždy zavádějící, ale úplně objektivní prostě být nedokážeme.

S @GingerLatte souhlasím, že v mnoha případech se zaměňuje ,,láska" za nějaký jiný důvod a skutečné motivace můžou být jinde.


@Mcwolf já ale neřekla, že to stačí a že to stačí u všech. 😉 Ale vím, že u spousty párů by to pomohlo, kdyby si promluvili a byli by často překvapení, že ten sex klidně může fungovat, kdyby jeden nebo spíš oba nebyli trubky 😉
Také promne jako dítě byl rozvod vysvobozením
@JTCB85 - To souhlasím. Souhlasím však i s Kapitánem, že .- "Bohužel se nejen v manželství ztrácí úcta k druhému člověku. Pokud je něco pokaženého už ve vztazích mezi sebou tak ten sex to fakt nezachrání. Rozchod je ve většině případů nejlepší východisko pro všechny."
Mimochodem - taky jsme dnes ve fázi, jako tví rodiče. Vztah starých dobrých známých, co spolu přežili lavinu. Dokonce si rozumíme víc, než za celých 40 let zpátky.