Existenční krize 2.

19.5.2021 11:19 781sam

Ahoj amatérky, amatéři. V prvním blogu jsem tady popsal pocity a situace, které prožívám. Pod blogem se objevilo několik hezkých komentářů, za které děkuji. Ovšem některé rady jsou pro mě klišé. Dříve jsem vážil více, zhubl jsem a jak všichni říkali, žádné sebevědomí se nedostavilo. Soustřeď se sám na sebe? Jak to děláte? Když se soustředím sám na sebe, přesto myšlenky a pocity se vrací zpět na začátek. Chtěl bych cestovat, ale sám? Chci to s někým prožívat. Chci žít s někým rodinný život. Ale když ten první krok je pro mě těžký a de facto nevykonatelný, jak se toho mám zbavit? Napíšete, že holkám na velikosti penisu nezáleží nebo nezáleží na vzhledu. Řeknu Vám, že 90% holek se rozhoduje podle vzhledu a když pak zjistí, že ten dotyčný je blb, jdou dále a vyberou si dalšího krasavce. A velikost penisu? Dennodenně na to myslím, jak je to trapné. A nejvíc kroutím hlavu nad slovy "ono to přijde samo", vězte, že nepřijde. Čekám už přes 13 let a ještě nic nepřišlo a mám obavy, že ani nepřijde. Jediné co mi asi zbývá je spát s holkama za odměnu.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Jeden můj známý z dětství a v dospělosti jednu dobu naprosto straceny případ. Zničeho nic otočil svůj život o 180%. Nabrbkl si Ukrajinku, ta přivřela oči, že v tu dobu totální alkoholik a strašný zjev co bydlel z maminkou a jejím přítelem. Ukrajinská si ho hned vzala za manžela a pořídila si sním dítě. A on přestal chodit do hospody, začal o sebe víc dbát, Matku s přítelem vystěhoval přez dvůr na vejminku a barák přestavěl a opravil. Už spolu žijí takových 14let a člověk by neřekl, že před lety to byla taková troska co se šla po práci hned ožrat. (upraveno)
Mám pro tebe několik špatných zpráv a v podstatě jen jednu dobrou.

Ta dobrá zpráva je, že TOHLE ZMĚNIT LZE. Vzhled problém NENÍ, malé péro problém NENÍ. Tím končí výčet dobrých zpráv.

A teď ty špatné - změnit to jde, ale můžeš to změnit jedině ty. Samo se nezmění NIC.A bude to velice těžké. Teda ono je to vlastně jednoduché - rozetnout začarovaný kruh.

Musíš totiž udělat především změnu svého MYŠLENÍ, to které si pěstuješ už nějakých patnáct let, takže tohle je právě to "jednoduché", ale nejtěžší.
Jsi ochotný si připustit, že tvé stížnosti na vzhled a velikost péra jsou jen zástupné důvody, aby ses nemusel dívat pravdě do očí a připustit si skutečný problém? Pokud ne, dál nečti, a já dál budu psát s vědomím, že to jsou jen promarněná písmena.

1) Seznamování bude možné, ale TEĎ to nemá cenu. Teď nemáš absolutně co nabídnout.
2) Jestli tě má mít někdo rád, musíš si především vážit sám sebe. Láska je jako dar, kdy ten, koho miluješ, je "obdarován tebou" - tvou osobou, tvým srdcem. Ale když sám se považuješ za nicku, tak druhému nabízíš jen takový odpadek. A kdo by chtěl odpadek, žejo.
3) Uvědomuješ si, jak neskutečně sobecký, egoistický a do sebe zahleděný jsi? (Vím, je to krutá věta, ale pokud tomuhle nedokážeš čelit, nic se nezmění.)
4) Sebelítost je rakovina myšlení, štěstí a života vůbec

Co můžeš nabídnout:
- pro náročné ženy: zábavnost, humor, rozhled.
- pro náročné ženy: finanční zázemí - přinejmenším vlastní bydlení (byť pronájem), schopnost pozvat do restaurace, později jít na dovolenou a být schopen ji uhradit.
------
ok, vyrozuměla jsem, že toto je zatím nereálné, tak začneme s menšími cíli
KROK 1 - nezabývat se sám sebou, ale druhými. Ne jak se mají dobře a jak jim závidíš a jak ty jsi chudák. Ale každý má své problémy, můžeš si jich všímat, nechat druhé se vykecat, případně pomoct ... Přinejmenším to NASLOUCHÁNÍ, kdy si úplně zakážeš jakékoliv sebelítostivé myšlenky jak jsi na tom ještě hůř apod.

KROK 2 - ještě jednou: TABU na jakékoliv negativní myšlenky o sobě. Jdi kamkoliv mezi lidi (kamkoliv třeba do obchodu), obleč si něco pěkného, narovnej se, občas navaž letmý oční kontakt s kýmkoliv, třeba se starou paní, usměj se, a hlavně mysli na to, že jsi sympaťák a že ti to sluší.

Tohle můžeš nacvičovat každý den. Ano, vím, že nejsi sympaťák a že si nemyslíš, že ti to sluší, ale tu myšlenku je třeba si vsugerovat. Je to tvrdá dřina a je to dlouhodobá práce. Klidně to nazvi "předstíráním" sám před sebou, ale pomůže to. O kousek, ale je to posun.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------
Pokud zvládneš KROK 1 a KROK 2, tedy zákaz negativních myšlenek o sobě a sebejistější vyzařování, pak můžeš zkusit opatrné seznamování (ačkoliv je na to ještě brzy), a hlavně se můžeš věnovat SOBĚ. A bacha, tohle klišé neznamená zabývat se svými sebelítostivými sračkami, ale najít si jakýkoliv zájem, který budeš rozvíjet SÁM. TOHLE znamená věnovat se sobě. Pokud je tvá odpověď "fňuk, ale já chci sdílet něco s partnerkou" tak STOP, návrat ke kroku 2 a opět pokyn hledej něco, co budeš dělat ty SÁM.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nevím, zda ti s tím může pomoci terapeut, to záleží na tom, nakolik chceš jen pohodlně setrvávat v sebelítosti a blá blá "všichni někoho mají, proč jenom já nikoho nemám, a chci něco dělat s partnerkou", nebo jestli s tím SKUTEČNĚ chceš něco dělat.

Je to jen na tobě, tvoje rozhodnutí. Není žádný vnější viník, nesvedeš to ani na vzhled a už vůbec ne na malý péro. To jsou jen takové sebelítostivé berličky, kterými se utěšuješ, že jsi chudák a nemůžeš s tím nic dělat. Sebelítost je náramně pohodlná, a taky egoistická. Opustit ji bude nekomfortní, ale nikdo to za tebe neudělá.
(upraveno)
Na rovinu ?
Tak jak sám píšeš , ostatní můžou psát co chtějí, stejně se ti to nebude zdát dost dobrý . Tak co vlastně chceš ? Probrat a hlavně poprat se se životem musíme každý sám , tak koukej nějak začít a bud ty sám konkrétní. V některých věcech máš určitě pravdu, holky koukají na vizáž , na tělo , na to zda je muž tak nějak zaopatřen a ve finále i na ten mozek a charakter , ale co k tomu říci , prostě se zmuž a začni dělat něco čím je okouzlíš!
Já nevím na mě to působí jako klasický "fňuk" blog u kterého si submisivní jedinec dělá dobře.


Např. Když běhám všechny se mi smějí. To je totální blábol. Většina lidí co cvičí, běhá a hýbe se, se skutečně druhým na potkání nesměje. (upraveno)
@NekorektniPyca
Malickost, rado se stalo.
@pm86, vřelé díky, jakmile se mi dostane moudrého poučení, hned je na světě veseleji :-)))
@NekorektniPyca
Chapu, ze to byl for, ale doporucit lek na uzkost, kterej ma jako moznej vedlejsi ucinek depresi, nekomu, u koho neni uplne jasny, jestli ma uzkost nebo depresi je jako doporucit nekomu, koho nebavi zivot, aby se prestal ucit uzly a misto toho se naucil, jak se spravne brousi britva.

@781sam
Nebo prokrastinace: "Dneska budu delat tohle a tohle... takze na 'bejt v prdeli' nebudu mit cas a necham to az na zejtra"
nech si napsat lexaurin, pro to nemusíš hnout prstem a uleví se ti *3*
chceš někoho milovat? začni sám u sebe *18*
Tolik přečtení a komentářů jsem tady nečekal. Spíše jsem si chtěl ulevit, vylit srdíčko. Vím, že jsem neschopný něco změnit a vaše rady se budu snažit vzít k srdci a zapracovat na tom. Jen mě čeká těžký úkol, přijít na způsob jak přestat na to všechno myslet. Smířit se s tím a prostě to neřešit. Kdyz už to vypadá že bych mohl být v pohodě přijde moment a ... No zase bych se opakoval a opět schytal pravdivé komentáře. Prostval jsem si posledních pár let tím že jsem nic neušetřil tím že jsem nežil a teď to budu horko těžko dohánět. A proto mi zbývá závist a sebelítost. Jen kdyby se to všechno otočilo lusknutim prstů... A když nejsem šťastný, mám se přetvařovat...? A neptejte se mě jestli mě rodinný život udělá šťastným, já nevím ale chci někoho milovat a chci být chtěný a milovaný..