šukání s Klausem

28.6.2021 05:18 NekorektniPyca

K tomuhle počinu měě pohnul komentář pod mým minulým blogem, od kolegy, nesoucího nick mongoo.

Takže, přátelé, aby v tom jednou provždy nebyl guláš.
S Klausem jsem šukala, ano, kdysi dávno.
V té době jsem měla čistě sexuální poměr s Jedničkou a jako takovou třešínku, pro nenasytnou pipinku, jsem si ještě uzmula Klause.
V domnění, že budu mít dva, kteří se budou vzájemně doplňovat.

Jo, myslela a zpočátku to i docela fungovalo. Měla jsem z toho všeho ale nedobré pocity, Jedničkovi jsem se s tím svěřila, on to přijal jako fakt a protože je Klaus zároveň i jeho, dalo by se říct, přítel, prostě to neřešil nijak moc, občas byl náramně vtipný, jak vůči mně, tak vůči Klausovi, ale kolem a kolem to nějak šlo, musím Jedničkovi v tomhle ohledu složit obrovskou poklonu. Fakt, to je bez debaty.

Postupem času se Klaus zabouchnul, já jsem si tu jeho přízeň užívala, dělalo mi to dobře a taky jsem tomu propadla víc, než jsem původně chtěla.
Jednička pochopil a z toho vlaku vystoupil. Se slovy: Oběma vám to přeju, ale jak znám tebe a jeho, dlouho vám to nevydrží.
Brala jsem to tehdy jako náznak žárlení, ale to byl veliký omyl, jak jsem poznala později.

No a dospělo to teda do fáze, kdy jsem poznala, že Klaus je majetnický žárlivec, že mě neustále hlídá, že mi měří čas jak dlouho kde s kým jsem, vypnula jsem si jednou u lékaře mobil, což dělám běžně a po zapnutí jsem tam měla dvacet nepřijatých hovorů, jako by někde hořelo, tak volám zpět, co se děje a on že nevěděl co se mnou je a kde jsem a že hned tam bude, seděla jsem už na kafi s kamarádkou lesbičkou, to málem nepřežil a začal jí vyslýchat proč je tam se mnou.
To bylo opravdu trapný.
Udělal jsem mu scénu že tohle mi dělat nebude a on se trochu stáhnul s těma jeho kokotinama, ale stejně, jak jsem někde byla, volal a pořád mě chtěl vyzvedávat.

Potom byl na operaci, nic vážného, jen karpály, ale nemohl s těma prackama nic dělat, tak jsem mu, já píča! navrhla, nabídla, aby byl u mne, než se mu natolik uleví, že bude schopný se o sebe postarat.

Přijal, bylo to náročný s ním, ale hnáty se mu hojily a ten výhled na to, že už brzy vypadne z mého bytu, mě udržoval v klidu.
Ne tak jeho, nechtěl, usídlil se mi doma (dva měsíce) a nechtěl odejít do svého, pořád lezl po doktorech a vymýšlel si komplikace, až mi ruply nervy a vyhodila jsem ho.

Pak byl nějakou dobu od něho klid, až pořád žadonil o druhou šanci a já kráva! jsem mu ji dala za podmínek, že tohle a tohle a tohle už nikdy nebude dělat, ano ano ano a za měsíc jsme byli tam kde předtím. Jednička se královsky bavil.

No a pak jsem s Klausem udělal šlus a šmytec.
Jsem si myslela.
Jenže se z něj vyklubal stalker. Rok a půl mě pronásledoval a zkoušel zaujmout mou pozornost, po dobrém, po zlém, stál před domem kde bydlím hodiny, jen tam stál a čuměl mi do oken, naproti přes ulici je Aldi, tam v autě seděl na parkovišti a sledoval, volal, psal, kam jsem se hnula, tam byl, udělal mi scénu ve městě, obtěžoval mé známé, aby mi vyřídili, aby mu řekli co je se mnou, vyprávěl jim pohádky jak jsem na něj svině.

Tohle trvalo rok a půl!
Rok a půl nepřetržitě, až jsem mu pohrozila že jestli toho nenechá, zavolám policajty, vysvětlila jsem mu že to co dělá je trestný. Pak se uklidnil, na čas a pak začal znovu. Sešla jsem se s ním a domluvila podmínky, ty mě přestaneš sledovat a stíhat a ničit mi nervy a já s tebou přátelsky občas půjdu na kafe. Dobře, to fungovalo.

Jednička nastoupil do vlaku, sice to byly manévry, když jsme se chtěli sejít, ale šlo to.

Pak jsem si před vánoci 2019 odrovnala definitivně v práci záda. Klaus nastoupil a opravdu mi pomáhal, dokud jsem se nemohla hýbat. S ním je potíž, že on je sice ochotný a udělá, ale neudělá to jen tak, všechno co dělá, je cíleně účelové a taky to tak nakonec bylo, měl ke mně konečně volný přístup a věděl o mě vše, já nic a nikam nemohla, to bylo jeho nejšťastnější období.

Teď jsme spolu ve fázi, kdy on ke mně chodí denně, sedm dní v týdnu, na kafe, nosí mi dary a oblbuje mě kecama.
Já mu pořád dokola opakuju, že mezi námi už nikdy víc, než přátelství (v obrovských uvozovkách) nebude, což on sice navenek přijímá a akceptuje, ale uvnitř si bájí své nesmysly, že jsem jeho partnerka a životní družka. No co mám s ním dělat?
Pořád mele o sexu, pro mě už navždy nepřijatelná představa.

Pořád mi vykládá jaká jsem krásná a hezká. Lichotky obecně mi nedělají dobře a lichotky tohoto typu mě uráží.
Proč?
Protože já nejsem, nepovažuju se za pitomou kundičku, které tohle rozevře stehna, prostě mě to uráží, že si myslí že jsem takový jednoduchý idiot?

Je to asi dva týdny, kdy přišel a já jsem měla na nabíječce gumového čuráka, zapomněla jsem ho uklidit, když to viděl, málem se zvencnul, že tady mám živého a toho nechci. No nechci, protože gumový mě nesere a neotravuje. Nevyžaduje pozornost a poslušnost 24/7.
S tím si chlapče toho čuráka vyhoň.

Takže shrnuto a podtrženo, ne, nebude žádný šukání :-))) Nikdy!

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
Pokazit kafe s lesbi kamaradkou...to musi byt fakt debil:)
Však ono se ti po jeho péru ještě zasteskne a prstíčkem budeš škrábat. *3*
Klausovi je už osmdesát a jediný funkční pero, které má, je to to, které lohnul v Chile.
@NekorektniPyca nevím co na to napsat. Mělo mi stačit, že kurva se neříká 🤣😂🤣😂
Raz som si prečítala : Každá obeť si nájde svojho tyrana.
Tak som sa pracne presunula z role obete na vedľajšiu koľaj))) a tam klídek, pohodička. No ale tvoj príbeh je naozaj zažraný pod kožu, bude to ťažké, ba až úmorné, a nielen v hicoch)
@SisifosKV, to uznávám, je to řehole tohleto vyšukávání *3**3**3**3*
@NekorektniPyca,úmorný je šukat v tomhle vedru v autě a pak si poslechnout :ještě mám půl hoďky brouku
tak za mír já bojuju prakticky neohroženě a neomezeně @SisifosKV :-)) je to úmorný tažení
@NekorektniPyca,odstřihnout oba a neposlouchat pyču, aspoň na chvilku, jo a neposrat se z toho, hlavně že je mír :)