(KvP 1, 6-10)

22.7.2021 15:53 knezvpokuseni

Vážení věřící, holky nad osmnáct, kluci nad padesát, dámy a pánové,

musím vám říci něco o sobě, protože mě štve, že to nevíte.

Jsem kněz. To víte, to je jasný, ale co nevíte je, že jsem vtipný kněz a to je škoda. Teda vaše škoda, ne moje, protože já vím, že vtipný jsem.

Než jsem se dal na dráhu kněze, byl jsem prachsprostým mrskačem svého žilnatého a svatého penisu, také ale nadaným člověkem, rovněž členem Kongredace amatérského sexu nejsvětějšího, ale časy se změnily. V tuto chvíli jsem v žaláři na pryčně, ruce mám svázaný a vzpomínám si jen tak tiše na své kněžské vysvěcení.

Nebylo to vždy jednoduché, jak se náhodným čtenářům může zdát. V ruce svírám propocenou, značně pomuchlanou, od spermatu potřísněnou bibli a vzpomínám:

Sem tam jsem dostal, ještě jako zapálený jezeďák přes hubu. Nebylo to fér prej, ale pak mě rehabilitovali. Měl jsem ksicht umouněnej od popela. Ale pár let na to jsem dovršil studia obecní katolické pornokatedry s vyznamenáním. Nebyl jsem však stále uspokojen. Proto jsem často masturboval, schovávajíc se v lese pozorujíc ony hezké mladé maminky projíždějící okolo mě na starých rozvrzaných kolech.

Zabýval jsem se tedy čile dál čistotou přírodních krás, sem tam a to se přiznám, jsem šmíroval i mé kolegyně jeptišky, zejména ty nad třicet a vejš, jak si v parku honí bobry. No a pak jsem se vymrskal taky. To je život, i kněží a služebníci, či služebnice boží jej žijí.

Zapšklí redaktoři z Vatikánu o mě tvrdili, že jsem drzá ďábelská píča, ale pak tak nějak umřeli, prameny se zavřely a bylo do nich celkem hovno. Ne že by mě to sralo, sralo to spíš je, budiž jim země lehká a prcat na ně už.

No a abych už neunavoval touto kvalitní cíťovskouřečí, ukončím to férovým hepyendem. Přišolíchal se k nám všem jednoho dne jeden moc hezký člověk, měl kříž na hrudi, vlasy jak blonďatej anděl kudrnatý, vypadal sice od pohledu jak penis po tahu, ale byl to šéf všech andělů. Vzal pálku, seknul nás všechny ty opilce přes tlamy a hrdě hodil svou kudrnatou blonďatou patkou.

Po pravdě, byl to čůrák.

Takže mí milí věřící, kdo dočetl až sem, pochopte, že je důležité, věnovat se sami sobě, svým blízkým a nedat na okolní kecy.

Sbohem přátelé.

Kněz v pokušení.

(KvP 1, 6-10)

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
že by reinkarnace Away?
a jeje,pan pica opet otravuje