Rodina za každou cenu

3.9.2021 17:11 Anyxx

Vracím se domů, je pozdě, už nemám ani sílu říct výmluvu, kde jsem byla tak dlouho. Připadám si jak spráskaný pes a školák co nese pětku domů. Říkám si zda to za to stojí zítra už odejdu a nebudu ve vztahu, který nefunguje a je bez sexu x let mám přece jiného, kterého miluju a chceme být spolu.
Doma pohrdavý vyčítavý pohled manžela mlčíme, ale oba chceme říct to samé “konec” pak to, ale přijde zasypou mě děti, pes, rodinná rutina a ztrácím myšlenku.
S manželem uspávám děti a ty se mě ptají. “Mami budete s Tátou spolu napořád nechceme aby jste se rozešli jako od kamarádky rodiče kam by jsme šli tady to máme rádi”.
V hlavě mi dojde mají pravdu kam bychom a za co šli… manžel na mě koukne a já řeknu “jasně, že budeme máme se s Tátou rádi”, polknu smutek a odcházím se slzami spát. Lehám si vedle manžela, který je na tom stejně jako já. Oba uzavíráme plán se rozejít, vše jede od začátku a my si hrajeme na spokojenou rodinu.

Nedokážu překonat tu rodinnou idylku, pořád slyším, že je lepší se rozejít pro všechny strany, ale stojí za to poškodit své děti na úkor svého blaha?

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
V dobrém i zlem ve zdraví i v nemoci v bohatství i chudobě.😉😈to ostatní už je na domluvě.
my mame podobny stav. u me je to tak, ze děti jsou na prvnim miste. cim dele o tom vsem uvazuju, tim vic mi vychazi, ze bych byl radsi, kdybych zili jako dobri kamosi a vychovali nase deti. proc? nehadame se, mame stejne nazory na vychovu, mame spolecne zajmy. jedine co je spatne, je nas vztah bez lasky a sexu. proste kamosi.
takze za me, bych zil paralelni zivoty. aspon to nejdriv vyzkouset. ja to taky tak chci zkusit..
Vydrz to kvôli deťom a zasukaj si s iným a manžel to isté.Budete spokojný obaja a dokonca aj deti.
Ještě bych dodala, že na milion procent vím, že i kdybychom se rozvedli, neodstěhuji se s dětmi k novému strejdovi (kamarádi, škola atd v místě).
A rozhodně ani strejdu nenastěhuji k nám.
Takže kdybych se rozvedla, nic se v mém osobním životě nezmění.
Za mě je nejmenší zlo když mají oba milence a doma to funguje.
chápu, o čem píšeš *103*.. držím pěsti..
P.S.odejit umí kde jaký blbec*14*ale vytvořit koktejl životních kompromisu jak u sebe tak k druhým to už umí jen řekněme mistr.
Děti mají vždy přednost před vlastním "uspokojením"byť to není jen tělesné*4*.Odejít je tak velký hazard že.....a teď to vezmu hodně zhurta....co když si s dotyčným co ho tak miluješ nesednete třeba po roce*14*,se pak budeš dětem dívat s klidem do očí?do očí těch lidí které tě budou milovat a miluji celý život????
U nás tomu pomohlo, že jsem na rovinu řekla, že ho nemiluju.
Necháváme to plynout, žijeme spolu přátelsky a ulevilo se nám, že máme jasno
Největší chyba je odcházet k někomu. Hlavně vůči dětem.
Děti vyrostou a odletí z hnízda.No a zůstávat s člověkem,kde jsme si vzájemně lhostejní vede stejně k rozchodu?Ale těžko radit,to si musí každý vyřídit sám se sebou... *14*