Dárky... :)

19.11.2021 08:17 -kapka-

Četla jsem jeden moc hezký blog o dárcích. O tom, jaké dárky dostávali naše rodiče a jaké ve stejném věku dostáváme my.. O tom, jestli nám udělaly radost a jestli tu ne-radost umíme dobře maskovat.

A napadlo mě, kolik různých "zvláštních" dárků jsem dostala já sama. :)
Teď nechci psát o těch krásných a milých a srdcových, protože o těch jsem se vám tady určitě hned nostalgicky rozplývala. Já jsem takový cíťa, takže to vždycky musí ven. :))
Ale napadly mě ty druhé, co nám radost moc neudělaly, i když nám byly darované s láskou. Protože já jsem jeden takový kdysi dávno taky dostala.
To když jsem se před asi sto lety potkala s mým budoucím manželem a začali jsme spolu chodit, dostala jsem od něho jednou, jako dárek, z lásky robertka.
Byl to pro mě v té době tak trochu šok, protože jsem byla v té době děvče ještě stydlivé, nevinné, skoro nepolíbené a tohle jsem opravdu nečekala.
Jenže jak už jsem psala jindy, můj muž byl odjakživa šikovný a zapálený kutil a tak i ten robertek byl vlastnoručně vyrobený a předaný mi s dodatkem - "Abys mě nemusela podvádět a myslela jenom na mě, než zase přijedu" - a mě to naprosto ohromilo a dostalo do kolen. :)
Jenže ani tenhle dárek jsem nikdy moc neužívala.
Vypadal jako.... jako nějaký prehistoricky první elektrický mučící nástroj, složený z těla jakéhosi kuželu, nebo odřízlého konce násady od koštěte, ze kterého vedly dva drátky, připevněné ke krabičce se dvěma tužkovýma baterkama a zapínalo se to takovým cvakátkem, které bylo na dalším, černém drátku a mělo to možnost dvou rychlostí.
Jenomže když jsem si to na intru pod dekou poprvé pustila, tak to hned věděl celej intr.
V minutě tam vlítla naše uječená přísná vychovatelka a snažila se to překřičet - "Co to tam máš? Vylez, ukaž mi to. Tady se nic vrtat nebude!!"
Jenomže vylézt jsem s holou zadnicí nemohla, takže jsem se snažila aspoň nějak "normálně ležérně" vykoktat, že to je asi z té masážní hlavice, kterou jsem si zrovna koupila a začala si s ní masírovat nohy, (protože lítání u mašin je prostě náročný) - a ona mi řekla - "No, tak si to dělej potichu, kdo to má poslouchat!!" - a zase vypadla.
Ani nevíte, jaký mi spadl kámen ze srdce, že netrvala na tom, že to chce ukázat.
Ono to opravdu vydávalo rachot, jako malá vrtačka, nebo tak něco. A když to jelo a drželi jste to pevně v ruce, tak se to celé jemně třáslo, což procházelo až někam k rameni.
Ale když jste tomu pak přidali ještě větší grády, tak to byl teprv rachot. :))
Kam se hrabe taková ta vibrační pěchovací technika. A když jste to pak odložili, tak jste se sami ještě chvilku natřásali, jako ti dělníci u těchhle mašinek.
No a přesně tohle jsem nemohla potřebovat, žejo. Takže jsem ten vzácný dárek odložila dozadu pod postel a jala se dokončit tu rozdělanou práci ručně, jako obvykle.
Zasunula jsem ruce pod deku, chvíli jsem se tam hladila a dělala si dobře, moje vzrušení se stupňovalo... Cítila jsem, jak Už.. už to bude.. jo, teď... Kroutím se v orgasmické křeči asi trochu sténám a najednou k tomu svému sténání slyším ještě - "Hele, a kde jsi to.. probooha, co je ti?? Co se ti stalo?" - otvírám oči a vidím, jak vychovatelka stojí ve dveřích a celá vyděšená, jestli jsem nedostala elektrickou ránu, mi běží pomoci.
Jenomže já mám orgasmy silné a dlouhé a tak se tam v posledním tažení svíjím a choulím se do klubíčka a nemůžu to zastavit a nenapadlo mě nic jiného, než říct - "Je to dobrý, paní vychovatelko. Mě jenom.. chytla strašná křeč do nohy..."
A ona si v mžiku sedla vedle mě na postel a soucitně mi říká - "Ukaž, já ti to promasíruju, dej to sem.."
A tak já vystrkuju jednu nohu ven a ona mi hned dělá na svým klíně poctivou masáž mýho lejtka, abych prý tak moc netrpěla...
A mně konečně ! dozněl ten orgasmus a pak už mi jenom tekly slzy a nemohla jsem ani mluvit, z toho orgasmu a zároveň, jak jsem se chtěla strašně smát a ona mi povídá - "Už to bude dobrý. Ták... hotovo, co? Je to lepší?"
A já přikyvuji hlavou, že teď je to úplně nejlepší a že to zkusím zaspat - a tak jsem se konečně můžu zavrtat pod peřinu a mít konečně svůj klid.
A i když jsem neusnula hned a tenhle dárek jsem už nikdy nepoužila, tak na něj nikdy nezapomenu. :)
Vždyť mi byl darovaný s láskou a ještě jsem si užila masáže. No kdo to má? :))

.

Komentáře uživatelů

Pro přidání komentáře se prosím přihlaste.

Pořadí komentářů: Podle jazyka Podle data
😂😂😂 super historka
Ja na sebe taky hned vsechno vybleju:-))
@nenefitka - Oni ty trapasy zažívají všichni. *18*
Akorát někdo se stydí je přiznat, další ho hned zaponene, no a ostatní, jako třeba já, na sebe všechno vykecá. Někomu stačí pár skleniček, mě stačí tyhle stránky. :))

@NekorektniPyca - Ježíši *103* nestraš mě... Víš, kolikrát nás vyháněla ze sprchy? *197*
Bečim smíchem pri te představě 🤣
musela jsem si Minervu vygůglit, Harryho Pottera jsem neviděla (stydím se) :-))))

určitě byla lesba, ta vychovatelka, to mi nevymluvíš *1*
Mám obavy, že kto ťa nepozná, dievča zlaté, bude ťa podozrievať, že si vymýšľaš))) a to ty si len taký lapač trapasov
Zvládla si to ale excelentne, bez straty bodu
/nás na intráku bodovali a za všetky prehrešky nám zas body strhli/